Článek
Na letišti v jihoamerickém Montevideu se loučí se svými rodinami a přáteli nadějný ragbyový tým a společně s doprovodem se vydává na cestu přes hory do Santiaga de Chile na zápas snů. Všechno jsou to kluci kolem dvaceti let a mnozí z nich opouštějí svou rodnou zem poprvé v životě. Prakticky všechny doprovází jejich nejbližší. Na palubě vládne dobrá nálada a let si užívají. Ve chvíli, kdy se jejich letadlo dostane do turbulencí, kapitán hlásí přistání na letišti za pár minut a nikoho nenapadne, že nedoletí.
Nikdo si nepřipouští lidské selhání ani blížící se fakt, že jich během chvíle spousta zemře a ostatní budou muset přežít 72 dní uprostřed hor bez ničeho. Letadlo se ale zřítí a boj o přežití v ledové pustině začíná.
Už jsem o této katastrofě jeden film viděla, ale prožitkem a zpracováním se tomuto novému nevyrovná. Tvůrci filmu Sněžné bratrstvo (režie J. A. Bayona, Španělsko, 2023) si dali záležet na tom, abychom si všichni uvědomili, co ve chvílích zřícení letadla lidé na jeho palubě prožívají, jak chladný kov zraňuje jejich těla, ale i to, jak houževnatí jsme a co všechno člověk vydrží. Velký důraz je samozřejmě kladen i na víru, sílu ducha a jednotu.
Pokud tento příběh neznáte a jste citlivější povahy, možná se mu spíš vyhněte. Šestnácti přeživším se totiž podařilo zachránit jen díky tomu, že pojídali maso svých blízkých zemřelých. Nejen pro nás, ale i pro ně to bylo nepředstavitelné a vnitřní boj, který museli všichni bez výjimky svést, je ve filmu vykreslen natolik silně, že ve mě zanechal hlubokou stopu. Jak nesmírně těžké je udělat rozhodnutí proti lidskosti i Bohu, i když jde o váš vlastní život.
Pud sebezáchovy je nakonec ale vždycky silnější než přesvědčení. Zařídila to tak příroda. A tak se vedle obrovské tragédie tehdy stal i nevídaný zázrak, kdy se dva z přeživších vydali přes druhé nejrozsáhlejší pohoří světa, aby zachránili své přátele, co ještě žili. Deset dní se drali sněhem, až naprosto zlomení a vyčerpaní našli vytouženou záchranu.
Záchranáři pak den před Štědrým dnem vyzvedli zbylých čtrnáct osob z 28, co původně přežili pád letadla. Vzali je zpátky domů k jejich rodinám, přítelkyním a dětem, kteří už nevěřili, že je ještě někdy uvidí. Přežili jako jediní ze 45 lidí na palubě. Je to už 51 let.
Tento film je horkou novinkou z dílny Netflixu. Doporučuji vám jeho shlédnutí celou svou duší, protože věřím, že i vám připomene, jak vzácné jsou chvíle s našimi milovanými, i jak snadno o ně můžeme přijít. Nikdy totiž nevíme, kdy náš (nebo jejich) čas ukáže svůj stín.
