Článek
Tento dokument mě pohltil hned v první vteřině a nepustil, dokud neskončil. Moje hlava nechápala, jak člověk může něco takového vůbec přežít. Zanechal ve mně hluboké uvědomění nevyzpytatelnosti a síly přírody, ale i lidské bezohlednosti.
Whakaari nebo také White Island je sopka vzdálená necelých padesát kilometrů od Severního ostrova Nového Zélandu. Lidé vědí, že je aktivní a většinou k ní mají patřičný respekt. Našly se ale i výjimky v podobě turistických agentur, které na ostrov přivážely rok co rok kvanta turistů, aby je ohromily dech beroucí krajinou a pohledem do kráteru na úchvatné sopečné jezero.
Celý ostrov je geologický ráj a jeho návštěva musela být skutečným zážitkem. Sama sopka má do hloubky víc než jeden a půl kilometru, ale nad vodou je vidět jen její špička velká asi dva krát tři kilometry. Po celý čas z ní stoupá pára a upozorňuje na svou nepředstavitelnou sílu. Proto je pod stálým dohledem vulkanologů, kteří o míře její aktivity informují pomocí pětibodové stupnice. Standardně se pohybuje v rozmezí do dvou, což už je zvýšená aktivita.
V době, kdy v prosinci 2019 Whakaari vybuchla, byla už tři týdny hlášena úroveň 2 a riziko výbuchu bylo vysoké. Některé části ostrova byly uzavřené a neměli ho navštěvovat žádní lidé. Přesto toto společnost vlastnící flotilu výletních lodí ignorovala a díky tomu bylo v momentě výbuchu na ostrově 47 lidí, kteří neměli vůbec tušení, že se něco takového může stát. A stalo se.
Whakaari vybuchla v momentě, kdy u jejího kráteru byli průvodci s turisty. Peklo, které pak prožili, podrobně popisují ve svých výpovědích v dokumentu Sopka: Záchrana z Whakaari (režie Rory Kennedy, USA, 2022) nejen přeživší, ale i dobrovolníci, kteří je přišli zachránit. Neuvěřitelné příběhy lidí, co se ne vlastní vinou ocitli v samém centru výbuchu a jen zázrakem přežili hrůzu vulkánu chrlícího spalující páru a tuny popela. Otevřeně mluví o tom, co prožívali a jak probíhala jejich záchrana.
Z mého pohledu pro ně jen cesta z ostrova musela být nekonečná. Trvala hodinu a půl lodí a dvacet minut vrtulníkem, kterých měli k dispozici žalostně málo. Všichni byli hrozně popálení, měli velké bolesti a při životě se drželi jen silou vůle. I tak ale někteří dokázali ještě neuvěřitelné věci.
Jak už to tak bývá, ze strachu z dalšího výbuchu k nim nemířili profesionální záchranáři, ale jen dobrovolníci. Přesto dokázali z ostrova dostat všechny živé. Dělali pro ně maximum, a když to celé skončilo, do jednoho se zhroutili. Slzy v očích dospělého chlapa mluví vždycky za všechno.
Všechny příběhy v dokumentu byly tak autentické a bolestné. Mluví v něm novomanželé, kteří takto prožili svatební cestu nebo chlapec, co byl při výbuchu přímo u kráteru a musel tam nechat své rodiče a sestru, aby dal sobě i jim šanci na záchranu. Své příběhy tam vypráví i průvodci, kteří přežili a pozůstalí těch, co tam zemřeli. Většina z nich ukázala postižené části těla, popáleniny a fotky z pobytu v nemocnici. Jsou tam vidět autentické záběry prakticky všeho. Jejich těžká traumata jsou z jejich výpovědí znatelná.
Co v dokumentu nezaznělo, protože nemohlo, je fakt, že po čtyřech letech od tragédie nedávno začal soud s majiteli White Islandu a zároveň provozovateli turistických zájezdů. Jsou obviněni z podílu na obětech této smrtelné katastrofy právě proto, že turisty o nebezpečí neinformovali, nevybavili je dostatečnou ochranou a ani je neinstruovali, jak se v takovém případě zachovat. Co dodat?
Lodě a záchranáři z ostrova odvezli celkem 39 osob ve velmi těžkém stavu. Několik mrtvých těl tam museli nechat a několik dalších lidí, včetně tatínka zmíněného chlapce, zemřelo na následky popálení v nemocnicích. Celkem si tato tragédie vyžádala 22 lidských životů. Většina ze zraněných měla vážné poškození plic a popáleniny na polovině těla. Utrpení přeživších a bolest pozůstalých neutlumí nic, ale odpovědnost by viníci i tak nést měli.
Jestli jste dost silné povahy, určitě se na tento dokument podívejte. Je úžasný v mnoha směrech, ale ve všech je prostě drsný. Najdete ho na Netflixu. Počítejte s tím, že ve vás vyvolá spoustu různých emocí a zanechá silnou stopu.
