Článek
Je to týden, co se stala tragická nehoda na Třebíčsku, kde auto najelo na chodník a srazilo babičku se dvěma malými vnučkami. Už by nejspíš upadla v zapomění, kdyby nebylo tříleté Olinky. Jen díky jejímu velkému srdci a i srdci jejích skvělých rodičů jsem narazila na článek, na který nikdy nezapomenu.
Když se nehoda stala, jejich babička na místě zemřela. Olinka byla převezena do nemocnice, kde ale v pondělí následkům nehody podlehla. Přestože to pro její rodinu musely být nesmírně těžké okamžiky, rodiče udělali neuvěřitelně šlechetné rozhodnutí - darovat orgány jejich malé holčičky k transplantaci.
Maličká Olinka, která ze všeho nejvíc chtěla být doktorkou, tak dokázala něco, co by nedokázala, kdyby žila. Její orgány zachránily dvě české děti a jedno děťátko ve Varšavě, které dostalo její srdíčko. Štěstí rodičů a rodin těchto dětí muselo být obrovské.
Pro mě, jako mámu dvou malých dětí, je to něco neskutečného. Upřímně si neumím představit, že by srdce některého z mých dětí bilo v hrudi jiného dítěte, které bych nemohla každý den obejmout, nicméně toto obdivuji a rozhodně je to pro mě téma k zamyšlení. Člověk nikdy neví, co se může stát.
Je obrovskou pravdou, co o této věci řekli rodiče malé Olinky, že se všude píše o spoustě hnusných a bezvýznamných věcí, tak proč by to jednou nemohlo být jinak. A proč by to teda nemohlo být jinak dvakrát?
Pro mě je Olinka velká hrdinka a myslím, že si zaslouží naši pozornost a uznání víc, než cokoliv jiného, co se denně na internetu řeší.
Z celého srdce děkuji Olince a jejím rodičům za jejich lásku k lidem. Moc si vážím toho, co jste udělali. Jste mi velkým vzorem a věřím, že nejen mně.
