Článek
Kdo v té době žil, pamatuje, že vlastně nebylo komu co závidět, protože všichni měli stejné možnosti. Výjimkou byla tetička v Americe nebo strýček v Německu a taky Tuzex, kam se dostávali většinou jen vyvolení. Alespoň v malých městech a obyčejných rodinách, kde jsem vyrostla já. Lidské sny se smrskly na všechno nedostupné a závidění hodné.
Od té doby se svět dost zrychlil a s ním i poskytované služby. Věcí je stále víc a jsou stále dostupnější a starší generace pořád hrají na to Kdo má víc a lepší, je šťastnější. Stále častěji podléháme klamu, že právě materiální věci dělají člověka šťastného a svobodného, a protože jsou tisíce různých slev a akcí, předbíháme se, kdo v nich nakoupí víc a nejmíň potřebnou věc. Určitě už jste slyšeli větu Udělala jsem si radost. Málokdo ví, že je to způsob, jak si vypěstovat na nakupování závislost.
Pocit nedostatku v nás přetrval a přestože máme dostatek, připomínáme ho i novým generacím. Víš co by za to děti támhle v Africe daly? Jo, je to pravda, ale z psychologického a i historického hlediska nás to učí nekontrolovanému mamonu.
Dalším neduhem, kterému možná taky přispěla minulá doba a to, že jsme žili v nedostatku je, že je nám líto něco vyhodit. Je to přece škoda. Domácnosti pak pukají ve švech. Mají plné skříně, komody, komory a garáže věcí, které nikdo nepoužívá a nepotřebuje.
Kdyby nám to aspoň pomáhalo k té radosti, kterou si tím vším děláme, ale ono to dělá úplný opak. Přílišné nakupování a hromadění nepotřebných věcí radost nepřináší. Probouzí jen pocit marnosti, a že ke štěstí potřebujeme víc věcí a větší. Často způsobuje i výčitky a stres, hlavně, když na to nemáme a platíme z kreditních karet.
I tradiční čínské učení Feng-šuej říká, že by se člověk neměl obklopovat věcmi, které nepotřebuje a nepoužívá, protože tyto věci způsobují stagnaci energií v životě. V praxi jsme pak vyčerpaní a nic se nám nedaří. A přestože kolem sebe máme spoustu věcí, které nám připomínají etapy našeho života, žádné štěstí nám to nepřináší. Cítíme se uvěznění a dokud ve svém životě něco nezměníme, není z toho cesta ven.
A přesně tady v tom bodě začal příběh dvou mladých Američanů - Joshuy a Ryana, nejlepších přátel z dětství. Příběh nazvaný The Minimalists: Méně je teď a tady, který natočil Netflix. Vypráví o tom, že už v dětství si oba tito kluci přáli, aby v životě dosáhli úspěchu a měli všechno, co si budou přát, protože vyrůstali v chudobě a věřili, že materiální věci je udělají šťastnými.
Oba se teda stali extrémně úspěšnými ještě před třicítkou a oba vydělávali dost peněz na to, aby měli na luxus a všechno, co chtěli. Od začátku jim ale materiální věci nepřinášely pocity, po kterých toužili, a tak se věcmi obklopovali pořád víc, až na ně přestali mít dost peněz a začali vytvářet dluhy. A teprve až už to bylo neúnosné, je to přivedlo k minimalismu - životnímu stylu, který právě díky nim praktikuje stále víc lidí po celém světě, a který lidem umí navrátit pocit štěstí a svobody.
Minimalismus je založený na minimu věcí v domácím i pracovním prostředí. Vlastně jen na tom, co člověk nutně potřebuje a co ho skutečně naplňuje. Snímá tak z lidí tíhu materiálních věcí a zoufalství co s nimi. Minimalismus je řešení pro přeplněné byty a úložné prostory a přitom není nijak složitý. Stačí udělat jen jeden malý krok každý den a v člověku se rozběhne přirozená touha po minimu.
Pokud si taky říkáte, že by se vám líbilo mít kolem sebe víc místa, aby se vám líp dýchalo a osvobodili jste se od materialismu, v dokumentu zaznívá několik způsobů, jak můžete s minimalismem začít.
Asi nejjednodušší je každý den vybrat jednu jakoukoliv věc, o které víte, že ji nepotřebujete, že jste ji už několik let nepoužili a vyhodit ji nebo prodat, darovat, ale zmizet z domácnosti musí ještě ten den.
Trošku složitější, ale za mě asi nejlepší, je položit si otázku Bez čeho se neobejdu? Pak jít místnost po místnosti a všechno nepotřebné vyřadit a vyhodit nebo prodat, darovat.
Nejradikálnější je pak nafingovat stěhování. Prostě věci z celého bytu nebo domu sbalit do krabic, popsat je podle toho, co v nich je, pro lepší orientaci, a pak mezi nimi měsíc žít. Všechno, co nevybalíte v následujícím měsíci, budete moct brát jako věci, bez kterých se obejdete, které nepotřebujete.
Jakmile si svou domácnost vyčistíte, uleví se vám. Zásady minimalismu pak nemusíte dodržovat nijak striktně, jen se držte pravidla, že svůj životní prostor nebudete zahlcovat věcmi. Prostě méně je více a co v budoucnu nebudete potřebovat, pošlete dál.
Lidé, kteří díky Joshuovi a Ryanovi poznali minimalismus a aplikovali ho do svých životů, v dokumentu říkají, že pocítili příval nové energie. Jejich život se stal s novým životním stylem šťastnější, protože přestali řešit nákupy a začali žít víc s rodinou a přáteli. Přestali se stydět za dluhy, které si nadělali, dokázali je splatit a začali žít ve větší hojnosti.
Podle tohoto dokumentu má Amerika jeden obrovský problém, který my zatím nemáme, a to je příliš málo času tráveného s lidmi, které mají rádi a přináší jim pocit štěstí a naplnění. Opravdu není nad šťastné chvíle s rodinou a přáteli, a žádná věc toto nedokáže nahradit.
