Článek
A to je obrovská škoda, protože tito borci za kniplem a profesionálové každým coulem si publicitu rozhodně zaslouží. Jsou jimi i protagonisté našeho dnešního příběhu, dva australští piloti hongkongské letecké společnosti Cathay Pacific.
Je krásné slunečné úterní ráno 13. dubna 2010 a na mezinárodním letišti v druhém největším indonéském městě Surabaya se chystá k čtyřapůlhodinovému letu do 3 200 kilometrů vzdáleného Hongkongu posádka Airbusu A330 společnosti Cathay Pacifik. O 309 pasažérů na jeho palubě se bude starat 11 stewardů a letušek. V kokpitu 12 let starého stroje kraluje pětatřicetiletý kapitán Malcolm Waters, který je jedním z nejmladších a zároveň nejlépe hodnocených pilotů společnosti. Post prvního důstojníka zastává sedmatřicetiletý rovněž velice zkušený David Hayhoe, který dříve působil u australského královského letectva.
Airbus A330, jeden z nejmodernějších dopravních letounů, pohánějí dva vysoce výkonné motory Rolls-Royce, je vybaven pokročilou avionikou řízenou těmi nejvyspělejšími počítači a může se pyšnit vynikajícími bezpečnostními statistikami.
Vzlet i stoupání do cestovní hladiny tři devět nula, tedy 39 000 stop, což je 11 887 metrů, proběhne naprosto standardně. Letoun, který řídí autopilot, šlape jako švýcarské hodinky. Cestující i piloti si užívají naprosto klidný pohodový let za ideálních povětrnostních podmínek a netuší, že se za chvíli změní v obrovské drama napínavé až do samého konce ranveje.
Ve vzdálenosti 260 kilometrů od cílového letiště posádka zahajuje sestup z cestovní hladiny a palubní personál začíná připravovat kabinu na přistání. A v tom se něco zvrtne. Piloti pociťují vibrace a slyší podivné zvuky, jakési zvláštní klepání. Nechápou, co to znamená, neboť se s ničím takovým dosud nesetkali. Vzápětí se rozsvítí ta nejobávanější kontrolka v kokpitu „Master Warn“, která značí závažnou poruchu systému. A palubní počítač hlásí problém s motorem číslo dva. Podrobnější informace však posádce neposkytne. Kapitán snižuje jeho výkon, aby předešel případnému poškození.
Mimochodem, moderní dopravní letouny jsou konstruovány tak, aby dokázaly s polovičním výkonem pohonných jednotek nejen sklesat a přistát, ale i vzlétnout. Přiblížení a přistání na jeden motor je součástí výcviku posádek a pravidelného přezkušování na trenažéru, piloti ho mnohokrát nacvičovali a jsou si jistí, že to zvládnou. Takže žádný problém, vibrace ustanou, klepání také a let Cathay Pacific 780 pokračuje dál v klesání k Hongkongu. Přesto kapitán vysílá signál Pan-Pan, což znamená první stupeň naléhavosti a žádá řídící na věži hongkongského letiště o přednostní přistání z důvodu výpadku jednoho motoru. Ti okamžitě aktivují záchranné složky.
Airbus A330 letící na jeden motor, se nachází 185 kilometrů od letiště a do přistání zbývá 22 minut. Pasažéři ani palubní personál nemají o problémech s motorem nejmenší ponětí. Situace není kritická, kapitán tedy nepovažuje za vhodné cestující zbytečně strašit a od 1. důstojníka přebírá řízení. V nestandardních situacích vždy přistává kapitán. Ne, že by prvnímu důstojníkovi nevěřil, ale nařizují to příslušné předpisy. A v tom se obávaná kontrolka „Master Warn“ rozsvítí znovu a teď už jde opravdu do tuhého. Palubní display hlásí výpadek motoru číslo jedna. Moderní dopravní letoun, vybavený těmi nejsofistikovanějšími palubními systémy, který umí přistát úplně sám, se ocitá bez pohonu.
Co teď? Letí příliš nízko na to, aby dokázali doplachtit až do Hongkongu. A jelikož se nacházejí nad mořem, nemají v dosahu žádné záložní letiště. Přecházejí do klouzavého letu, klesají rychlostí 400 metrů za minutu a od nejbližší pevniny je dělí 100 kilometrů. Nabízí se jediná a velice riskantní možnost, pokusit se o přistání na hladině Jihočínského moře.
První důstojník prochází kontrolní seznamy po vysazení obou motorů a kapitán se snaží něco vymyslet. Zkouší oživit motor číslo dva a nic. Na pohyb plynové páky vůbec nereaguje. A jednička jakbysmet. Kolega mezitím vysílá signál nejvyšší nouze Mayday z důvodu výpadku obou motorů a znovu se je marně pokouší spustit.
Moře to není Tálinskej rybník, jak se zpívá v jedné staré české písničce ani řeka Hudson, na níž úspěšně přistál legendární Chesley Sullenberger. Jakmile letoun dosedne na neklidnou hladinu s dvoumetrovými vlnami, rozlomí se. Piloti přemýšlejí, co dál a čas hraje proti nim.
Kapitán vypíná autopilota a od této chvíle je osud všech 322 lidí na palubě Airbusu A330 společnosti Cathay Pacifik plně v jeho rukou. V zoufalství se ještě jednou pokusí rozběhnout motor číslo jedna, ale jde na to jinak, hezky pomalinku. Plynovou páku posunuje doslova milimetr po milimetru a světě div se, ono to funguje! Výkon motoru stoupá až do 75 %, ale pak začne letoun znovu vibrovat. Takže malinko ubere a je po problému.
Let Cathay Pacific 780 konečně přestává klesat a piloti se připravují na závěrečnou, nejkritičtější fázi letu. Mají k dispozici jediný motor pracující na částečný výkon a přistání musí zvládnout na první pokus. Druhou šanci už nedostanou, protože pro stoupání nemají dostatečný tah. A aby problémů nebylo málo, musí si vystačit s jediným reverzem, který pomáhá brzdit, jakmile se kola dotknou ranveje.
Posádka konfiguruje letoun na přistání, vysunuje klapky a podvozek a dispečer na věži hongkongského letiště jim dává k dispozici obě dráhy. Minutu před přistáním se na displeji jednoho z palubních počítačů objeví varování před vysokou rychlostí. Jak je to možné, vždyť kapitán před několika málo minutami ubral plyn? Jenže motor na pohyb plynové páky vůbec nezareagoval, ovládání tahu se zaseklo na 74% výkonu.
Ve vzdálenosti 1,5 kilometru od prahu dráhy letí 440 kilometrů v hodině, což dvojnásobně přesahuje maximální přistávací rychlost. Ranvej sice měří 3 800 metrů, ale nachází se na umělém ostrově a končí nad vodou. Dokážou letoun ubrzdit a vydrží podvozek, který na takový nápor není stavěný?
Po divokém manévru, kdy stroj škrtnul koncem křídla o ranvej, dosedá. Podvozek drží, ale piloti brzdí snad i očima a ne a ne zastavit. Pasažéři křičí strachy, jelikož mají obavu, že skončí v mořských vlnách. Airbus A330 s 322 lidmi na palubě se nezadržitelně blíží k bodu zlomu, ale zpomaluje. Konečně! Pár desítek metrů před koncem dráhy zastaví. Dokázali to! Dva borci v kokpitu to ani v nejkritičtějším okamžiku nevzdali, předvedli vrchol pilotního umění a zachránili 322 lidských životů.
Ale ještě nemají vyhráno. Od přehřátých pneumatik stoupá dým a hrozí nebezpečí požáru. Hasiči jsou okamžitě na místě a začínají podvozek ochlazovat. Kapitán pro jistotu vyhlašuje evakuaci. Všichni pasažéři se dostanou v pořádku ven a piloti opouštějí palubu jako poslední.
Ale jak je možné, že jednomu z nejmodernějších letounů s vynikajícími bezpečnostními statistikami vysadily oba motory? Odpověď na tuto otázku musí nalézt vyšetřovatelé z hongkongského úřadu pro civilní letectví společně s experty na motory Rolls-Royce z britského úřadu pro vyšetřování leteckých nehod.
Motory nereagovaly na pohyb plynových pák, tudíž je možné, že závada bude někde jinde, uvažují experti. Poví jim víc zapisovač letových údajů? Ano. Z této černé skříňky zjistí, že příčina výpadku motorů bude pravděpodobně v palivovém systému. Podrobnou analýzou dat odhalí zablokování ventilu regulátoru paliva. Ale co ho ucpalo? Aby to zjistili, odešlou tuto část palivového potrubí přímo jeho výrobci. A tamější specialisté se nestačí divit. Uvnitř najdou jakýsi bílý, velice jemný prášek. Co to je a jak se tam dostal? Pod mikroskopem se jim zobrazí jako drobné kuličky. A najdou je prakticky v celém palivovém systému Airbusu včetně nádrže a motorů.
Stále však nevědí, co to je. Záhadu objasní až chemický rozbor. Jedná se o superabsorbent, který se používá ve filtrech palivových cisteren a jeho úkolem je absorbovat případnou vodu, aby se nedostala do nádrží letounů. Ale stále není expertům jasné, jak se dostal až do palivové soustavy. Prověří tedy cisterny na výchozím letišti, kde Airbus A330 naposledy tankoval. Zjistí, že jeden z filtrů je poškozený a kromě absorbentu obsahuje i mořskou sůl. Takže další záhada na obzoru. Specialisté v laboratoři vystaví zbrusu nový filtr účinkům mořské vody a záhada je rozluštěna. Slaná voda ho naruší úplně stejně.
Zbývá zodpovědět poslední otázku. Jak se do filtru palivové cisterny dostala mořská voda? I to se expertům podaří. Na palivovodu surabayského letiště prováděli pár dnů před incidentem opravu a při ní pravděpodobně pronikla do potrubí spodní voda, která je v těsné blízkosti moře slaná. A pak už to šlo ráz na ráz. Cisterna načerpala palivo z letištní nádrže kontaminované slanou vodou. Ta rozežrala filtr a absorbent z něho se dostal do palivového systému Airbusu A330 Cathay Pacific. A dál už to známe.
Jen díky naprosté profesionalitě a dokonalé souhře obou pilotů neskončil tento let katastrofou. Kapitán Malcolm Waters i první důstojník David Hayhoe obdrželi za své pilotní umění nejvyšší civilní letecké vyznamenání Polaris Award a zapsali se zlatým písmem do historie letectví.
V článku jsou použity informace z těchto zdrojů:
https://youtu.be/x7×0QcPZfl8?si=3rAVzjJrXL4zRB4l
https://youtu.be/tCrfrQ9CnUg?si=vFZ0Sj0yJuWgPvHG
https://youtu.be/y6iQBneLDXw?si=SvaNMSYOszAU_H1a
Accident Airbus A330-342 B-HLL, Tuesday 13 April 2010 https://share.google/PJDeu92yFkL8ScUZY
