Hlavní obsah
Cestování

Autobusem po Česku aneb Jak jsem hledala toalety

Foto: Věra Vaňková, vlastní foto

Čas od času se vypravím na cesty veřejnou dopravou a věřte, o zážitky nebývá nouze. Například takové hledání použitelné toalety bývá na cestách po vlastech českých docela dobrodružství. Na jedno takové vás teď zvu.

Článek

Dnešní putování začneme v Pardubicích a pojedeme autobusem přes Hradec Králové a Jičín do Mladé Boleslavi.

V krajské metropoli proslulé Velkou pardubickou, Zlatou přilbou, perníkem a hokejem, byl v loňském roce uveden do provozu nový terminál autobusové dopravy, tak jsem na něj zvědavá! A zvědavost záhy střídá totální zklamání. Chtěla jsem si před jízdou ještě odskočit na WC a koupit sebou něco malého k snědku. Bohužel, toalety ani občerstvení tu nenajdete, dokonce ani čekárnu ne. Zdá se, že páni projektanti udělali někde chybu. Vedle se sice nachází vlakové nádraží, ale hala z padesátých let minulého století, která čeká na rekonstrukci, komfortem neoplývá. Toalety tu sice jsou, ale žádná sláva – klasika z hloubi minulého století a rozhodně to tu nevoní. A máte-li málo času, než je v hale najdete a vrátíte se zpět, autobus vám ujede. Nám naštěstí neujel, tak se ještě rozhlédneme kolem. Pokud bude pršet a foukat vítr, při čekání na spoj promoknete na kůži, rádoby stříška na nástupišti vás rozhodně neochrání. A ještě jedna maličkost: Tvůrci projektu si asi neuvědomili, že cestující mívají zavazadla. Žulový chodník by vypadal krásně někde v historickém centru, ale s kufrem na kolečkách se po něm nedá. Jedině, že byste měli terénní verzi.

Tak jedeme dál a doufejme, že to nejhorší máme pro dnešek za sebou. Po půlhodině přijíždíme do další východočeské metropole, do Hradce Králové. A zdejší terminál dálkové autobusové i místní dopravy se ve srovnání s pardubickým, jeví jako nebe a dudy. Je to patrné ještě dříve, než vystoupíme z vozu. Máme tady patnáct minut na přestup, tak se podíváme, co nám tu nabízí: Parádní toalety se vstupním turniketem, kde můžete platit i kartou. Hned ve dveřích potkám uklízečku a vypadá, že tu uklízí neustále. Čisto, voňavo, mýdlo, funkční sušák na ruce… Zkrátka vše, co je třeba. V prostorné hale si můžete koupit malé občerstvení do ruky a na světelné tabuli sledovat, kdy přijede váš autobus. Je tu klid, příjemně teplo a čisto. Venkovní areál terminálu je zastřešený a opravdu sem neprší. Ano, takto si představuji cestování v 21. století. Autobus do „Rumcajsova“ Jičína přijel na čas, tak pokračujeme do brány Českého ráje.

Na zdejším autobusovém nádraží jsem dosud nebyla, tak se pro jistotu cestou dívám, kde najdu toalety. Plánek na internetu ukazuje, že hned při vjezdu do areálu. Super. Po výstupu přijde totální rozčarování! Mapka byla poněkud staršího data. Místo slibovaných toalet nacházím starou, léta opuštěnou budovu, soudě tak podle zaprášených oken, oprýskané omítky a celkově ubohého vzhledu. Ha, co teď? Mám pouhých deset minut na přestup směr Mladá Boleslav. V tom zahlédnu opodál jedno TOI TOI, dobře známé z letních festivalů. Ale že bych se musela dělit o toaletu s pány, to zrovna ne a pochybuji, že ji vůbec někdo uklízí. A hlavní důvod, proč ji nemohu použít? S kufrem a batohem se tam prostě nevejdu a nenechám stát zavazadla bez dozoru venku.

Nezbývá, než požádat o pomoc mistra Googla a hledat nákupní centra. Všeználek nezklamal a doporučil mi nedaleký Kaufland. Se zavazadly klopýtám přes výmoly v kdysi asfaltovém chodníku a podle navigace mířím k vytouženému cíli. Paráda! Kýžená místnůstka jakž takž ujde, asi jako v každém nákupním centru – nepřekvapí ani nezklame. Ale já zklamaná jsem, neboť mi spoj ujel a musím na tomto nevábném nádraží čekat hodinu na další. Doufám, že nezačne pršet, protože tady taky není, kde se schovat. Asi metr široký, mírně vyvýšený pás s nástupišti po obou stranách, kde se tísní desítky lidí, kryje téměř stejně široká stříška, která absolutně neplní funkci ochrany před deštěm. A čekárnu byste tu rovněž hledali marně. Asi tak, tahle brána do Českého ráje notně zrezla a celkově působí opravdu odpudivým dojmem. Konečně přijíždí autobus směr Praha, který nás doveze do cíle, proslulého výrobou automobilů Škoda, do Mladé Boleslavi.

Asi po hodině jízdy nás vítá středočeské město na břehu řeky Jizery. Pojďme se podívat, čím nás překvapí zdejší autobusové nádraží. Vcelku ničím. Vše potřebné najdeme v přilehlém obchodním centru: Toalety, restaurace, kavárny, nákupní možnosti… Začíná pršet, ale dostaneme se tam suchou nohou.

A celkové hodnocení? Jako ve škole:

Hradec Králové – za 1 a jasný vítěz!
Mladá Boleslav – za 2 díky obchodnímu centru v těsném sousedství.
Pardubice – za 4, nový areál totálně zklamal.
Jičín – za 5, no comment!

Někdy příště se podíváme zase jiným směrem a doufám, že budeme úspěšnější.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz