Článek
A právě o tom bude náš dnešní příběh letu Pegasus Airlines 2193.
Je středa 5. února 2020, krátce před 17. hodinou a na letišti Adnan Menderes v západotureckém Izmiru se připravuje je krátkému vnitrostátnímu letu posádka Boeingu 737-800 společnosti Pegasus Airlines. Se 177 pasažéry, o něž budou pečovat 4 členové palubního personálu, má namířeno do patnáctimilionového Istanbulu. 11 let starý nejrozšířenější dopravní letoun světa by měl na tamější mezinárodní letiště Sabiha Gökçen dorazit asi za hodinu.
Mezinárodní posádce velí zkušený kapitán turecké národnosti Mahmut Aslan, který strávil v kokpitu dopravních letounů přes 10 000 hodin. Z toho víc jak polovinu právě v Boeingu 737. Pro dnešek bude monitorovat přístroje a zajišťovat komunikaci s řízením letového provozu. Role řídícího pilota se ujímá Holanďan Ferdinand Pondaag, mladý první důstojník s minimem zkušeností. Takovéto složení posádky bývá zcela běžné. Kde jinde by absolventi leteckých škol získali praktické zkušenosti a návyky, než od protřelých matadorů. Ovšem jedna z mála informací, které se mi podařilo o Ferdinandovi dohledat, je poněkud zarážející. Létat začal až 6 let po ukončení letecké akademie a za kniplem strávil pouhých 400 hodin. Mezitím se věnoval jiným profesím.
Je 17 hodin 22 minut místního času a let Pegasus Airlines 2193 dostává zelenou. Vzlet a stoupání do cestovní hladiny proběhne naprosto standardně. Cestující si užívají klidný let a než se stačí rozkoukat, Boeing začíná klesat k Istanbulu. Piloti žádají řízení letového provozu o aktuální informace o počasí na cílovém letišti a přibližovací trase k němu. A z toho, co uslyší, nejsou zrovna nadšeni.
Nad největším evropským městem řádí mohutná bouře, nebe nepřetržitě křížují blesky a rychlost větru dosahuje 11 uzlů, v nárazech až 21 uzlů, což představuje přibližně 11 metrů za sekundu. A to už je pořádný fičák! Nad letištěm visí černá mračna, z nichž se valí proudy vody.
Přistání na mokré ranveji vyžaduje perfektní soustředění a dokonalou koordinaci posádky. Voda snižuje brzdný účinek, tudíž piloti potřebují k zastavení delší dráhu i čas. Značné nebezpečí představuje takzvaný akvaplaning, při němž podvozková kola ztratí kvůli silné vrstvě vody kontakt s povrchem ranveje. Pravděpodobně jste se s tímto jevem setkali i na silnici a jistě mi dáte za pravdu, že sedět v plavajícím autě není nic příjemného. A teď si představte mnohatunový dopravní letoun.
Předpověď není příznivá, ale dispečeři ujišťují posádku, že letadla před nimi bezpečně přistávají. Let Pegasus Airlines 2193 obdrží povolení k přesnému přístrojovému přiblížení (ILS) na dráhu 06. Autopilot vzápětí zachycuje paprsek letištního systému, který je dovede až k jejímu prahu. ILS pilotům značně usnadňuje práci a umožňuje přistání i za minimální viditelnosti.
Posádka konfiguruje letoun na přistání a palubní personál připravuje kabinu. Zkrátka, běžná rutina. Dispečer přibližovací služby předává let Pegasus Airlines 2193 kolegům na řídící věži istanbulského mezinárodního letiště Sabiha Gökçen a oznamuje pilotům novou rádiovou frekvenci.
V 18 hodin 17 minut startuje z dráhy 06 jiný Boeing 737. Sice potřebuje k odlepení se od země delší dráhu, než obvykle, ale vzlétne bez problémů. Vzápětí se na ni chystá dosednout náš let. Ale vítr mění směr a ještě zesiluje. Je 18 hodin 19 minut a Boeing 737 Pegasus Airlines se 183 lidmi se dotýká ranveje. Okamžitě se aktivují automatické brzdy, spoilery a piloti nastavují zpětný tah motorů neboli reverz. Jenže stroj se řítí po 3 000 metrů dlouhé ranveji a téměř nezpomaluje. Posádka se snaží ze všech sil rozjetý kolos zastavit, nechápe, co se děje a konec dráhy se nezadržitelně blíží. Za ním se nachází anténní stožár, nízké budovy a hluboká rokle. Nezastavitelný mnohatunový stroj se řítí po kluzké dráze a naráží do anténního systému ILS. Nezadrží ho ani přízemní objekty, které mu stojí v cestě. Projede jimi jako nůž máslem a padá do 30 metrů hluboké strže. Při tom se rozlomí na 3 části a vzplane.
A jak celou havárii prožívají cestující? Letadlo prudce a s rachotem dosedá, do toho hustě prší a na nebi probíhá bouřkový ohňostroj. Už to samo o sobě nahání hrůzu. O několik sekund později Boeing proráží zeď a řítí se ze srázu. Někteří pasažéři křičí, jiní se modlí a další jen tiše zírají do prázdna, neboť jsou si jisti, že se odehrávají poslední okamžiky jejich života. Když se vrak zastaví, začne hořet a nastává ta opravdová panika. Lidé, kteří jsou schopni pohybu, se derou ven jeden přes druhého. Paradoxně jim pomůže, že se trup rozlomil, jinak by v ohnivé pasti uvízli.
Záchranáři jsou na místě téměř okamžitě, pomáhají těžce zraněným a hasiči krotí plameny. Bohužel, třem lidem už pomoci nelze. Mezi těžce zraněnými je i první důstojník, zatímco kapitán vyvázl jen s drobnými oděrkami. Určitým stupněm zranění jsou postiženi prakticky všichni přeživší.
Turecké ministerstvo dopravy neprodleně sestavuje vyšetřovací tým, jehož jádro tvoří experti z tamějšího úřadu pro vyšetřování leteckých nehod. Záhy se k nim připojí specialisté z Národního úřadu pro bezpečnost dopravy Spojených států amerických a zástupci firmy Boeing.
V prvé řadě je zajímají černé skříňky, které mohou přinést důležité svědectví o průběhu havárie. Jenže oba palubní zapisovače skončí v rukou turecké policie a vyšetřovatelé si na ně budou muset nějakou dobu počkat. Mezitím vyslechnou řídící letového provozu. Od nich se dozví, že posádka nehlásila žádné technické problémy.
Příčina havárie bude s největší pravděpodobností někde jinde. Mohla ji zavinit nepřízeň počasí? Experti si vyžádají podrobné informace o povětrnostní situaci od letištní i oblastní meteorologické služby a jsou v šoku. Nejen, že ranvej smáčely proudy vody, která může značně prodloužit brzdnou dráhu, ale těsně před dosednutím letu Pegasus Airlines 2193 se změnil směr větru. Boeingu foukal přímo do zad a poryvy dosahovaly až 30 uzlů, což je více jak 15 metrů za sekundu.
Je to šílená rychlost, ale i tak by měla 3 000 metrů dlouhá ranvej k bezpečnému zastavení stačit. Zdá se, že tu něco nehraje. Aby se vyšetřovatelé pohnuli z místa, potřebují nutně data z černých skříněk. Než je obdrží, provedou důkladné ohledání trosek, aby vyloučili případnou technickou závadu. Té však nic nenasvědčuje. Konečně mají k dispozici výstup ze zapisovače letových údajů, který potvrdí, že všechny palubní systémy pracovaly zcela správně.
Záhy obdrží i zvukový záznam z kokpitu. Synchronizací výstupů z obou palubních zapisovačů konečně přijdou záhadě letu Pegasus Airlines 2193 na kloub. Piloti dosedli na dráhu až ve vzdálenosti 1 200 metrů od jejího prahu. Proč, to zůstane patrně navždy zahaleno tajemstvím, které nedokázali odkrýt ani samotní aktéři. Při analýze letových dat vyjde najevo ještě jeden překvapivý fakt. Krátce před přistáním udeřil do letounu blesk. Ten sám o sobě havárii způsobit nemohl, ale nejspíš posádku totálně rozhodil. Mimochodem, až do konce pilotoval nezkušený první důstojník. Kdyby převzal řízení kapitán, k žádné havárii by nemuselo dojít. Jenže na kdyby se v letectví nehraje.
Závěrečná vyšetřovací zpráva byla zveřejněna 26. prosince 2020. A verdikt byl pro řadu leteckých expertů přinejmenším překvapující. Jednoznačnými viníky byli shledání piloti, kteří dosedli na dráhu 06 pozdě. Na mokrém povrchu a se silným větrem v zádech pak nedokázali zabrzdit. Nikdo nezohlednil fakt, že o střihu větru nevěděli. Podle poslední meteorologické zprávy, kterou obdrželi, foukal vítr z boku a žádnou aktualizaci k dispozici neměli.
Kapitán Mahmut Aslan i první důstojník Ferdinand Pondaag stanuli před soudem a byli shledáni vinnými ve věci usmrcení tří osob z nedbalosti a ublížení na zdraví. Výše trestů není známa. Na jejich obhajobu vystoupila i řada bývalých zaměstnanců společnosti Pegasus Airlines. Ti řekli nahlas to, co se dosud nikdo neodvážil vynést na veřejnost. Aerolinky v honbě za vysokými zisky nedržovaly předpisy týkající se povinného odpočinku posádek. Piloti byli přetěžováni a neměli dostatek času na regeneraci. To však verdikt soudu nijak neovlivnilo. Obviněn byl i řídící letového provozu, který neinformoval posádku o změně směru větru.
Nové dopravní letouny jsou vybaveny špičkovými meteorologickými radary, které předávají pilotům podrobné informace o povětrnostní situaci. Stejně tak se stále zdokonaluje přístrojové vybavení letištních meteorologických stanic. Sice se běsnění přírodních živlů nikdy nezbavíme, ale umíme je lépe předpovědět a můžeme se na ně včas připravit. Díky moderním technologiím a sofistikovaným palubním systémům jsou dnes havárie způsobené nepřízní počasí velmi vzácné. Tak vzhůru do oblak!
V článku jsou použity informace z těchto zdrojů:
https://youtu.be/XReQNKbIkdw?is=IuenqzaWilIQ5Nhi
https://youtu.be/wblZ6bHQwZg?is=xT-PBowqOAHRW7X6
Runway excursion Accident Boeing 737-86J (WL) TC-IZK, Wednesday 5 February 2020 https://share.google/YB3RekOQ62QtgjZFY
Accident: Pegasus B738 at Istanbul on Feb 5th 2020, overran runway, impacted wall, broke up https://share.google/EZQwbcYEw0V5mgPrs
