Článek
A nejinak tomu bude i v našem dnešním příběhu letu China Airlines 611.
Je horká slunečná sobota 25. května 2002 a na letišti v Tchaj-peji na Tchaj-wanu se připravuje ke startu posádka Boeingu 747 největší tamější letecké společnosti China Airlines. Má namířeno do Hongkongu. Na palubu 22 let starého Jumbo Jetu nastupuje 206 pasažérů, o něž se bude během 100 minutového letu starat 16 členů palubního personálu. Jedná se o jednu z nejvytíženějších leteckých linek na světě, a proto je na ni nasazován velkokapacitní Boeing 747, který je primárně určen pro dálkové trasy.
V jeho kokpitu velí jeden z nejzkušenějších kapitánů společnosti jednapadesátiletý Ching-Fong Yi, který má na svém kontě více jak 12 000 letových hodin, z nichž téměř 5 000 strávil v kokpitu Boeingu 747. Na postu prvního důstojníka mu sekunduje dvaapadesátiletý Yea-Shiang Shien, který je s více jak 10 000 hodinami strávenými za kniplem dopravních letounů kapitánovým rovnocenným partnerem. A dvojici pilotů doplňuje čtyřiapadesátiletý palubní inženýr Sen-Kuo Chao, který zná Jumbo do posledního šroubku. Zkrátka, zkušenější posádku byste hned tak nenašli. Jenže tentokrát jim budou sebevětší zkušenosti k ničemu. Ale nepředbíhejme.
V 15 hodin 5 minut místního času dostává posádka letu China Airlines 611 povolení ke vzletu a o 3 minuty později se Boeing 747 s 225 lidmi na palubě odpoutá od země. Posádka zapíná autopilota a letoun stoupá do cestovní hladiny tři pět nula, tedy 35 000 stop nebo-li 10 668 metrů. Cestující si užívají naprosto klidný let za ideálních povětrnostních podmínek a kochají se pohledy z okénka na azurově modré nebe, aniž by tušili, že tahle idylka za okamžik skončí. A kdyby jen idylka!
20 minut po startu ve výšce necelých 35 000 stop let China Airlines zničehonic zmizí z radarů řízení letového provozu. Piloti nevyslali signál nouze ani nehlásili žádné problémy a komunikace do této chvíle probíhala zcela standardně. Že by výpadek transpondéru nebo-li odpovídače? Ano, i to se občas stává. Dispečeři se snaží spojit s posádkou, aby zjistili, co se děje. Marně, na druhém konci jen zlověstné ticho. Prosí o pomoc i piloty letadel nacházejících se poblíž, ale ani jim se nepodaří s letem China Airlines 611 navázat kontakt.
Tchajwanské řízení letového provozu okamžitě vyhlašuje poplach pro pátrací a záchranářské jednotky a tamější vláda zahajuje jednu z největších záchranných misí v historii jejich letecké dopravy. Účastní se jí více jak tisíc lidí z vojenských, policejních i námořních složek a dobrovolníků. A záhy objeví první trosky plující na hladině oceánu asi 55 kilometrů od pobřeží poblíž ostrova Penghu. Zatímco záchranářské týmy pátrají po případných přeživších a dalších troskách, dává se do práce vyšetřovací tým složený z odborníků na letecké nehody tchajwanského výboru pro bezpečnost v letectví, k nimž se následujícího rána přidají experti z Národního úřadu pro bezpečnost dopravy Spojených států amerických (NTSB).
Pátrací týmy mohou bohužel po 24 hodinách usilovné práce pouze zkonstatovat, že havárii nikdo nepřežil.
Vyšetřovatelé postupně vytahují z vody plovoucí úlomky a soustřeďují je na své základně na ostrově Penghu. Aby vyzvedli trosky ze dna, musí připlout speciální loď se sonarem a autonomní ponorkou, což bude pár dní trvat. Experti vědí, že je v tomto případě čeká doslova mravenčí práce. Vždyť moderní dopravní letouny nepadají z čistého nebe jen tak sami od sebe. A z trosek rozesetých na stovkách kilometrů čtverečních je jasné, že se letoun rozpadl ještě ve vzduchu.
V prvé řadě se zaměří na nalezení černých skříněk, které leží kdesi na dně Pacifiku. Než se jim to podaří, soustředí se na to jediné, co mají k dispozici, záznam z obrazovky radarů řízení letového provozu. Sledují, jak let China Airlines stoupá do cestovní hladiny tři pět nula a těsně před jejím dosažením náhle zmizí. A místo něho se na obrazovce objeví čtyři malé objekty, řítící se k zemi. To potvrzuje hypotézu, že se stroj rozpadl ve vzduchu, neboť zmiňované objekty jsou jeho části. Ale proč? Zatím vědí pouze jedno. K tragédii došlo zcela nečekaně, jelikož piloti nehlásili žádné problémy.
Ve sdělovacích prostředcích se objevují spekulace, že byl letoun sestřelen čínskou armádou. A nebylo by divu, v Tchajwanském průlivu totiž zrovna probíhá čínské vojenské cvičení a vztahy mezi oběma zeměmi jsou značně napjaté. Expertízy však tuto domněnku záhy vyvrátí, neboť žádný z nalezených úlomků letounu nevykazuje známky poškození střelou, v tělech obětí nejsou nalezeny šrapnely a radarový systém žádnou raketu nezaznamenal. Stejně tak experti vyvrátí srážku s jiným letounem. A co bomba na palubě? Pátrací týmy vyzvedávají další trosky, ale žádné stopy po výbušnině nenajdou. Vyšetřovatelé jsou tedy opět na začátku.
Tchajwanské ministerstvo dopravy okamžitě po havárii uzemnilo všechny své Boeingy 747, jelikož bezpečnost cestujících je vždy na prvním místě. A pozůstalí po obětech chtějí co nejdříve vědět, proč museli jejích blízcí zemřít. Vyšetřovatelé jsou tak pod silným tlakem.
Další možnou příčinou, kterou musí vzít v potaz, je výbuch palivové nádrže. Ano, k takovému případu došlo před 6 lety a rovněž u Boeingu 747. Let TWA 800 zmizel z radarů přesně stejně jako China Airlines 611 také při stoupání do cestovní hladiny. A rovněž stál dlouho na rozpálené letištní ploše se zapnutou klimatizací. Od ní se přehřálo palivo v centrální nádrži a ta ve vzduchu vybouchla. Experti považují tuto variantu za pravděpodobnou, ale zatím nemají důkazy. Chybí jim to podstatné, ona palivová nádrž.
Za tři týdny po havárii konečně dorazí speciální loď se sonarem a autonomní ponorkou, vybavenou kamerami s vysokým rozlišením. Pomocí nich experti identifikují všechny trosky roztroušené na 325 kilometrech čtverečních mořského dna a přiřadí jim příslušné GPS souřadnice. A konečně najdou obě černé skříňky a inkriminovanou palivovou nádrž. Ta však nevykazuje žádné známky exploze. I tuto hypotézu mohou vyloučit a ocitají se ve slepé uličce.
Pomohou rozluštit záhadu letu 611 záznamy z černých skříněk? Nejprve se vyšetřovatelé soustředí na záznamník hovorů v kokpitu. Zajímá je nejen komunikace posádky, ale také zvuky v pozadí. Ale vše probíhá zcela standardně a nic nenasvědčuje sebemenším problémům. Záznam končí strašlivými zvuky rozpadajícího se letounu. Ani zapisovač letových údajů expertům víc nepoví. Až do destrukce letounu pracovaly všechny jeho systémy zcela správně. Rovněž vyloučí explozi v zavazadlovém prostoru.
Pomocí záznamu z obrazovky radaru a rozmístění jednotlivých trosek vytvoří experti časovou osu a určí, že k destrukci Boeingu došlo odzadu, první upadl ocas. Zaměří se tedy na úlomky z této části stroje. Pozvou i specialistu metalurga z NTSB a tomu při ohledání trosek padne do oka jeden díl, který je poškozený jinak, než všechny ostatní. Tak se na něj zaměří a provede laboratorní expertízu. Ta přinese vyšetřovatelům překvapivé důkazy.
Na tuto tragédii bylo zaděláno již před 22 lety. Na onom dílu je kovová záplata, takzvaná zdvojnásobující podložka, která se běžně používá u starších strojů při opravě defektů trupu. Experti tedy pátrají v technických záznamech za celou dobu provozu letounu. Téměř detektivní práce konečně přinese kýžené ovoce, stejně jako laboratorní expertíza dílu se záplatou.
Kovová záplata je značně zoxidovaná a zakrývá silně poškozenou původní část letounu. V technické dokumentaci o tomto poškození najdou zmínku v podobě jediné krátké věty. Při tvrdém přistání před 22 lety narazil Boeing spodní částí ocasu do ranveje a drhnul o ní. O tom svědčí hluboké rýhy, které byly přikryté záplatou. Poškození ocasní části letounu však vyžadovalo výměnu dílu, nikoliv jeho zalátání, aby nebylo vidět. Údajně se mělo jednat o dočasné řešení a poškozený díl měl být během 4 měsíců vyměněn. Jenže k tomu nikdy nedošlo. Odborníci z firmy Boeing zkonstatovali, že oprava nebyla provedena v souladu s jejich předpisy.
Letoun během 22 let absolvoval více jak 20 000 cyklů vzlet/přistání. Rýhy se působením rozdílných tlaků prohlubovaly, záplata se odchlípla, mezi ni a trup se dostal vzduch, až se osudného dne ocas utrhnul. A za tuto fušeřinu a liknavost techniků společnosti China Airlines zaplatilo 225 lidí tím nejcennějším, vlastním životem.
V současnosti se při technických prohlídkách letounů používají ultrazvukové přístroje, které odhalí včas i tu sebemenší trhlinku či defekt. Po této havárii se výrazně zlepšily bezpečnostní ukazatele společnosti China Airlines, která do té doby zaujímala ve statistikách nehodovosti přední místa. Dnes se na palubách jejich letounů rozhodně bát nemusíme.
V článku jsou použity informace z těchto zdrojů:
https://youtu.be/D8TnoZxHlVI?is=nr_eN55Pb6piOHt2
https://youtu.be/_mOai-gyTx0?is=ccMCbG7duUXfg2u2
https://youtu.be/46-dCi-3Grk?is=qvL34JuN2DaP7_B0
Nehoda Boeingu 747-209B B-18255, sobota 25. května 2002 https://share.google/ny4V9YbfO5AwhVjfn
