Článek
A když už k tomu dojde, mají vyšetřovatelé pěkně zamotanou hlavu. Přesně tak tomu bude i v našem dnešním příběhu letu Lauda Air 004.
Je 26. května 1991, krátce po 22. hodině a na mezinárodním letišti Don Mueang v thajském Bangkoku právě dokončuje předletovou kontrolu a obhlídku stroje posádka Boeingu 767 společnosti Lauda Air. Na palubě pouhých 18 měsíců starého letounu, mířícího do Vídně, zaujímá svá místa 213 pasažérů. O ně bude po dobu jedenáctihodinového letu pečovat 8 členů palubního personálu.
Velení v kokpitu má na starosti osmačtyřicetiletý velice zkušený kapitán, Američan Thomas Welch, který strávil v kokpitu dopravních letounů již více než 12 000 hodin. Pro tento let mu připadla role řídícího pilota, zatímco první důstojník, jedenačtyřicetiletý Rakušan Josef Thurner, který má na svém kontě více než 10 000 letových hodin, bude monitorovat přístroje a komunikovat s řízením letového provozu.
Ve 23 hodin a 2 minuty místního času obdrží posádka letu Lauda Air 004 povolení ke vzletu a vzápětí se Boeing 767 s 223 lidmi na palubě odpoutá od země. Vzlet proběhne zcela standardně, posádka zapíná autopilota a stoupá do cestovní hladiny tři šest nula, tedy 36 000 stop neboli 10 973 metrů.
Cestující i piloti si užívají naprosto klidný let, když v tom se v kokpitu rozsvítí výstraha aktivace obraceče tahu motoru číslo jedna, ale vzápětí zhasne. To se opakuje několikrát za sebou. Posádka usoudí, že se s největší pravděpodobností jedná o planý poplach a dál se touto záležitostí už nezabývá.
15 minut po vzletu se rozsvítí nejobávanější kontrolka na palubní desce, Master Warning, varovný signál upozorňující na závažný problém, který vyžaduje vyhlášení stavu nouze. A první důstojník zjišťuje, že se skutečně vysunul reverz levého motoru. Než posádka stačí cokoliv podniknout, letoun se začne prudce naklánět a okamžitě ztrácí výšku.
Cestující propadají panice, letušky se je snaží uklidnit, ale ani ony netuší, co se děje. Piloti ze všech sil zápolí s řízením a snaží se ovládnout stroj, který si dělá, co chce. Marně. Boeing 767 s 223 lidmi se šílenou rychlostí nezadržitelně řítí k zemi a piloti jsou naprosto bezmocní. Působení vnějších sil při střemhlavém pádu je tak silné, že se mnohatunový kolos ve vzduchu rozpadá a po částech se zřítí do neproniknutelné džungle 100 kilometrů severozápadně od Bangkoku poblíž hranice s Barmou.
Majitel, šéf i kapitán letecké společnosti světoznámý pilot formule 1 Niki Lauda se o neštěstí dozví ze zpravodajských relací rakouské televize a okamžitě spěchá na místo tragédie. Tam dorazí prakticky zároveň se členy thajského vyšetřovacího týmu, k nimž se záhy přidají experti z Národního úřadu pro bezpečnost dopravy Spojených států amerických a zástupci firmy Boeing. A sám majitel společnosti také přispěje značnou měrou k objasnění záhady letu Lauda Air 004, ale hezky popořádku.
Trosky včetně 223 obětí jsou rozptýleny na ploše 2,5 kilometrů čtverečních v nadmořské výšce 600 m v těžko přístupné oblasti v dnešním národním parku Phu Toei v Suphan Buri. Vyšetřovatelé si doslova sáhnou na dno fyzických i psychických sil. Pohyb v náročném terénu navíc komplikuje vysoká teplota a vlhkost vzduchu.
Než se expertům podaří nalézt černé skříňky, vyslechnou řídící letového provozu, kteří hovořili s posádkou jako poslední. Ale nic, co by posunulo vyšetřování kupředu, se nedozví. Piloti nevyslali signál nouze ani nehlásili žádné problémy a komunikace probíhala zcela standardně. Havárie se zdá být jednou velkou záhadou a její vyšetřování značně komplikují domorodci. Přestože k ní došlo v téměř nepřístupném terénu, místní obyvatelé zvyklí na pohyb v džungli, záhy trosky objeví a berou, na co přijdou. Dokonce se neštítí okrádat oběti! Vyšetřovatelé musí rabování zamezit, jinak z letounu nic nezbyde.
Z rozmístění trosek dojdou experti k jednoznačnému závěru, stroj se rozpadl ještě ve vzduchu. To je jediné, čím jsou si zatím jisti. Zaměří se tedy na výpovědi svědků a doufají, že se dozví víc. Někteří z nich tvrdí, že letoun ve vzduchu explodoval. Koneckonců, tomu by odpovídal i široký rozptyl trosek. A této potencionální příčině nahrává i fakt, že na palubě seděl protidrogový poradce OSN, který pomáhal thajské vládě potírat distribuci heroinu. Ale specialisté jak výbuch bomby, tak zasáh raketou vyvrátí, neboť žádné stopy po výbušnině nenajdou a ocitají se ve slepé uličce. Nejen pozůstalí po obětech, ale i Niki Lauda má eminentní zájem na co nejrychlejším objasnění příčin havárie, z jejichž následků je naprosto zdrcen.
Po několika dnech usilovného pátrání nacházejí vyšetřovatelé obě černé skříňky a odesílají je k dešifrování do specializované laboratoře NTSB ve Washingtonu. Mezitím, než obdrží výsledky, zaměří se na analýzu trosek. Jelikož jsou rozesety na obrovské ploše, pohonné jednotky najdou také až po několika dnech a nevěří vlastním očím. Levý motor má totiž plně vysunutý obraceč tahu neboli reverz. Přitom ten se aktivuje až ve chvíli, kdy se všechna podvozková kola dotknou ranveje. A za letu je jištěn, aby se vysunout nemohl.
Vyšetřovatelé jsou totálně zmateni, stejně jako odborníci z firmy Boeing. Jeden vysunutý reverz by podle jejich názoru vůbec neměl způsobit žádnou havárii. Zkušební piloti prováděli před uvedením Boeingu do provozu řadu zkušebních letů a s vysunutým obracečem tahu bezpečně přistáli.
Přispěje k rozluštění záhady výstup ze zapisovače letových údajů? Kdepak, záznamové médium je natolik poškozené, že z něho žádná data získat nelze, takže experti dál přešlapují na místě. Budou mít větší štěstí při dešifrování zvukového záznamu z kokpitu? Ten se skutečně zachoval a vyšetřovatelé pečlivě naslouchají nejen každému slovu, ale i zvuku v pozadí.
Pouhých 5 minut po vzletu několikrát problikne výstraha vysunutí obraceče tahu motoru číslo jedna a pak zhasne. Nahlédnutím do provozní příručky posádka zjistí, že takováto výstraha nepředstavuje žádné nebezpečí. Jenže o 10 minut později se levý obraceč tahu skutečně vysune a nastává peklo, z něhož není úniku. Boeing 767 se řítí k zemí a za pouhých 22 sekund se ve vzduchu rozpadne.
Niki Lauda je přesvědčen, že havárii způsobilo opravdu samovolné vysunutí reverzu. Vyšetřovatelé však stále nemohou najít důkaz, který by Laudovu teorii potvrdil. Jediná letová data jim může poskytnout řídící jednotka motoru. Nejprve ji však musí najít. To se jim opravdu podaří a zjistí z ní důležitá fakta. Po vysunutí reverzu postupoval kapitán zcela v souladu s předpisy. Nastavil motory na volnoběh a k levému uzavřel přívod paliva. Ale proč se tedy vzápětí Boeing 767 s 223 lidmi na palubě zřítil k zemi téměř rychlostí zvuku, expertům neprozradí.
Niki Lauda se ze všech sil snaží očistit jméno své letecké společnosti, jejíž letadla neměla do této tragédie jedinou nehodu. Bombarduje vedení firmy Boeing a snaží se najít odpověď na otázku, proč vysunutí reverzu za letu, které by podle výrobce letounu nemělo způsobit žádnou havárii, vzalo životy 223 lidem. Ovšem bez úspěchu. Usedá tedy sám do kokpitu trenažéru Boeingu 767 a provede přesnou simulaci osudného letu. Vystoupá do 24 000 stop, tedy 7 315 metrů, vysune reverz levého motoru a letoun reaguje naprosto stejně jako při havárii, stává se absolutně neovladatelným. Že by to byla jen náhoda? Kdepak. Pro jistotu absolvuje simulovaný let několikrát za sebou a pokaždé se stejným výsledkem. Od samovolné aktivace reverzu do plné ztráty vztlaku uplynulo pouhých 6 sekund, takže piloti vůbec neměli šanci.
A jak je tedy možné, že testovací piloti Boeingu s vysunutým reverzem bezpečně přistáli?
I tuto tajenku Niki Lauda vyluští a není to zas až tak složité. Testovací lety před uvedením Boeingu do provozu probíhaly v pouhých 10 000 stopách čili 3 048 metrech a při nízké rychlosti, kdežto letounu společnosti Lauda Air se vysunul reverz v 8 500 metrech. No a se stoupající výškou klesá hustota vzduchu, tudíž i vztlak a mnohatunový stroj s aktivovaným obracečem tahu se ve vzduchu zkrátka neudrží.
Ale nabízí se ještě jedna otázka. Proč se reverz i přes jištění dvěma ventily samovolně vysunul? I tuto záhadu experti nakonec objasní. Příčinou byl obyčejný zkrat a nešťastná náhoda. Vodiče obou ventilů nutných ke spuštění reverzu vedou v jednom svazku kabelů. Co zkrat způsobilo, se však nikdy zjistit nepodařilo.
A tak se Niki Laudovi po dlouhých měsících nezměrného úsilí podařilo plně očistit jméno své letecké společnosti. Ta dále nabízela perfektní služby a žádná další havárie už ji nepotkala.
V článku jsou použity informace z těchto zdrojů:
https://youtu.be/WsYU7tjOvm0?is=gWRAKzz7zGxrT6GS
https://youtu.be/7Hv3dsFMt9M?is=sSu2R27DAWDJWNgW
https://youtu.be/T-6kh_gAyJw?is=W1×SOe2RUfECC7RD
Boeing 767-300ER | Federal Aviation Administration https://share.google/ycUxhIAPNOMmVIahm
