Článek
Příběh letu Air Canada 8646 však nedopadne tak šťastně, jako zázrak na řece Hudson.
Je sychravý nedělní večer, 22. března 2026, krátce po 22. hodině a z mezinárodního letiště v kanadském Montrealu právě vzlétá Bombardier CRJ900 společnosti Jazz Aviation, mířící do New Yorku. Tuto pravidelnou linku létá pro aerolinky Air Canada Express. Na palubě 20 let starého stroje určeného pro regionální dopravu sedí 72 pasažérů. O ně se po dobu devadesátiminutového letu budou starat 2 letušky.
V kokpitu vládne mladá, ale velice dobře hodnocená a sehraná posádka. Hlavní slovo má třicetiletý novopečený kapitán Antoine Forest z provincie Quebeck, kterému pro tento let připadla zároveň úloha řídícího pilota. Za kniplem dopravních letounů strávil 3 560 hodin a do hodnosti kapitána byl povýšen poslední den roku 2025. Na postu prvního důstojníka mu sekunduje teprve čtyřiadvacetiletý absolvent letecké akademie z Ottawy, Mackenzie Gunther. K letecké společnosti Jazz Aviation nastoupil před rokem a zatím stihl nalétat 718 hodin. Tentokrát monitoruje přístroje a komunikuje s řízením letového provozu. Let z Montrealu do New Yorku je pro posádku v tomto dni třetí a poslední. V žádném případě však netuší, že bude posledním i v jejich životě.
Vzlet a stoupání do cestovní hladiny proběhne zcela standardně a let Air Canada 8646 se blíží k nejmenšímu komerčnímu newyorskému letišti. Povětrnostní podmínky nejsou ideální. Déšť, mizerná viditelnost a mokrá ranvej asi žádného pilota nepotěší. Ale moderní letiště je samozřejmě vybaveno systémem pro přesné přístrojové přiblížení (ILS), který dovede letoun po sestupové rovině až na práh dráhy. Tudíž se posádka nemusí ničeho obávat.
Zatímco Bombardier Air Canada se 76 lidmi na palubě klesá k New Yorku, je kvůli jinému letounu na letišti vyhlášena nouzová situace a aktivovány záchranné složky. Boeing 737 United Airlines dvakrát přerušil vzlet kvůli výstraze v kokpitu a poté piloti vyhlásili stav nouze z důvodu nepříjemného zápachu v kabině. Jelikož ten může být známkou skrytého požáru, míří ke stroji hasičská vozidla.
Jen pro úplnost, obří náklaďáky naplněné hasicí směsí nejsou vybaveny žádnými transpondéry, tudíž je dispečeři na svých obrazovkách nevidí. A nezaznamenají je ani piloti blížících se strojů. Ale letiště je vybaveno takzvaným systémem ASDE-X. Ten automaticky aktivuje červená světla na všech pojezdových drahách směřujících k ranveji, jakmile se blíží letoun na přistání a nebo se chystá vzlétnout. A červená znamená stop nejen na silnici, ale i na letištní ploše.
Ve 23 hodin 35 minut místního času dostává posádka letu Air Canada 8646 povolení k přistání na dráhu 04. O pár desítek sekund později dává tentýž řídící letového provozu zcela nelogicky pokyn jednom z hasičských vozů k přetnutí této ranveje. Svoji chybu si však uvědomí a vzápětí vyzve hasiče k okamžitému zastavení. Výzvu několikrát důrazně opakuje, ale mnohatunový kolos si to šine dál.
Bombardier se nezadržitelně blíží a katasfrofa taky. Letoun se dotýká ranveje a posádka brzdí, co to jen jde. Aktivují se automatické brzdy, spoilery a piloti nastavují zpětný chod motorů nebo-li reverz. Ale stále se řítí téměř dvoustovkou. Řidič hasičského auta se na poslední chvíli snaží zařadit zpátečku a z ranveje vycouvat, ale už to nestihne. Těžké vozidlo není tak hbité jako nadupaný sporťák a srážce nelze zabránit.
Je 23 hodin 38 minut a Bombardier CRJ900 se 76 lidmi na palubě naráží v rychlosti 170 km/h do letištního hasičského vozu. Zastaví se až na pojezdové dráze v prudkém náklonu nosem vzhůru. No, on tam vlastně žádný není. Prudký náraz totálně zdemoluje celý kokpit i kuchyňku za ním. Šokovaní pasažéři se snaží dostat ven zadními nouzovými východy a po křídle. Vědí, že piloti po dosednutí extrémně prudce brzdili a pak ucítili silný náraz. Ale do čeho narazili, zjistí až venku. Naštěstí všichni přežijí, byť 37 z nich se zraněním.
Oba mladí piloti, kteří měli celý život před sebou, takové štěstí bohužel nemají. Letušku, sedící ihned za kokpitem, ohromná síla při nárazu katapultuje až 100 metrů od letounu. Jako zázrakem přežije, ale s trvalými následky. Stejně jako oba muži v hasičské vozidle, neboť letadlo narazilo do jeho boku a největší náraz absorbovala cisterna.
Letiště je až do odpoledne následujícího dne uzavřeno a všechny lety přesměrovány jinam. Po ukončení záchranných prací dorazí na místo členové vyšetřovacího týmu. Jeho jádro tvoří experti na letecké nehody z Národního úřadu pro bezpečnost dopravy Spojených států amerických. K nim se vzápětí přidají odborníci z kanadské rady pro bezpečnost dopravy a zástupci výrobce letounu. Zásadní otázka, na niž budou hledat odpověď, je jasná. Jak je možné, že se přistávající letoun a hasičský vůz ocitly ve stejný čas na stejném místě? Jsou na vině dispečeři, hasiči nebo piloti? K objasnění případu by mohla pomoci data z černých skříněk, zvukový zápis komunikace s věží a záznam obrazovky radarů řízení letového provozu.
Oba palubní zapisovače z Bombardieru se zachovaly v neporušeném stavu, neboť jsou uloženy v zadní části letounu. Vyšetřovatelé je okamžitě odesílají k dešifrování do Washingtonu. Než obdrží výsledky, zaměří se jedna skupina expertů na výpovědi svědků a řídících letového provozu. Další detailně zkoumají místo kolize a pole trosek pomocí dronu, GPS lokalizace, trojrozměrného laserového měřícího systému a také pořizují fotodokumentaci.
V době havárie řídili provoz na frekventovaném newyorském letišti 2 plně kvalifikovaní dispečeři s dlouholetou praxí. A měli platná oprávnění pro všechny pozice řízení letového provozu na letišti LaGuardia. Možná si teď říkáte, jen dva? Není to málo? Může se zdát, ale tento stav odpovídá předpisům. Takže potud zcela v pořádku.
Jenže k běžnému řízení letového provozu se přidal stav nouze letu United Airlines a vyhlášení poplachu pro záchranářské jednotky. Ale i na takovéto krizové situace jsou dispečeři školeni a stejně jako piloti procházejí pravidelným přezkušováním.
Po měsíci usilovné práce vydává tým expertů předběžnou vyšetřovací zprávu. V ní detailně popisují celý průběh havárie. Pokud si ji chcete prostudovat (v angličtině), odkaz najdete pod článkem. Podrobným ohledáním vraku letounu dojdou vyšetřovatelé k jednoznačnému závěru. Bombardier CRJ900 byl po technické stránce naprosto v pořádku a jakékoliv selhání jeho systémů mohou vyloučit. Příčinou tragické kolize, která vzala životy dvěma pilotům na začátku kariéry, je bezesporu selhání lidského faktoru.
Zaznamenala posádka letu Air Canada 8646 překážku na ranveji ještě ve vzduchu a mohla střetu zabránit přerušením přistání? Mohli udělat víc dispečeři na věži? Proč posádka hasičského vozu neakceptovala pokyn k okamžitému zastavení a nevšimla si červených světel bezpečnostního systému? Mělo být letiště po dobu zásahu u Boeingu v nouzi uzavřeno? Odpovědi na tyto otázky určitě najdeme v závěrečné vyšetřovací zprávě. Na ni si však budeme muset ještě nějaký ten pátek počkat. Jakmile spatří světlo světa, budu vás informovat.
Mimochodem, tato tragická nehoda na LaGuardii zdaleka nebyla první. Například, přesně na den před 34 lety, tedy 22. března 1992, tu při nepovedeném startu za nepříznivých povětrnostních podmínek havaroval let USAir 405. Tragédie si vyžádala 27 lidských životů.
Doufejme, že nás experti z NTSB brzy seznámí s konečným verdiktem a k žádné obdobné havárii v New Yorku ani nikde jinde ve světě už nedojde.
V článku jsou použity informace z těchto zdrojů:
https://youtu.be/Ud93JJuf7YU?is=c8itKhGt10yE2Iwm
https://youtu.be/lqq0-ddgWcM?is=-SwiAinJ4bqSC7rf
https://youtu.be/rRAYzUxaeiA?is=YO2-erfTWe4v-zQZ
https://data.ntsb.gov/carol-repgen/api/Aviation/ReportMain/GenerateNewestReport/202674/pdf
