Článek
Co by kdo dělal s takovým kolosem na hliněných nohou a vybavením, připomínajícím poštovní úřad z filmů pro pamětníky? Jedině, že by zřídil interaktivní poštovní muzeum a jezdili by k nám návštěvníci z celého světa, dívat se, jak se posílaly dopisy a peníze před třiceti lety.
Abyste si udělali představu, jak to v tomto státním podniku chodí, tak vás teď vezmu na jednu malou poštičku v malém městečku. Nechte se tu na chvíli zaměstnat jako já, abyste se rozkoukali a pak se můžete rozhodnout, zda byste si ji koupili či nikoliv. Samozřejmě celou firmu, ne jen tuto pobočku. Ale upozorňuji, že ty ostatní vypadají stejně, ne-li hůř.
Přestože se píše rok 2024, dovolím si vás informovat, že se nacházíme v socialistické firmě s komunistickými manýry některých pracovníků, nápadně připomínajícími nechvalně proslulou STB. Jedinec, který používá mozek, logický úsudek, má vlastní názor a nedej Bože ho vysloví nahlas, je v této instituci tvor nežádoucí, řečeno pošťáckou terminologií, nadbytečný. Naopak, komu nejsou cizí podrazy, donášení, udavačství, řiťolezectví, pomluvy a je v těchto disciplínách zběhlý, toho zde čeká skvělá budoucnost a raketový kariérní vzestup na pozice, o nichž by si jinde mohl nechat jedině tak zdát pod vlivem omamných látek.
Nuže tedy vítejte v absurdistánu, hezky se posaďte za poštovní přepážku a můžeme začít. Jakmile vstoupíte poprvé do útrob poštovního provozu, zůstanete stát v němém úžasu v domnění, že zapracoval stroj času a prohlížíte si exponáty z doby dávno minulé. Po procitnutí zjistíte, že se nacházíte ve skanzenu, který je pro návštěvníky otevřen každý všední den bez ohledu na turistickou sezónu a expozice výpočetní techniky a dalšího vybavení z přelomu 80. a 90. let minulého století, je občas i funkční. Přesně tak jsem to měla taky a toto poznání ve mně okamžitě evokovalo myšlenku: Jak chce stát tuto notně zastaralou instituci upgradovat na vyšší verzi, tj. moderní doručovací společnost 21. století? S výpočetní technikou a softwarem na bázi MS DOS z doby digitálního pravěku?
Aby spolu všechno hezky ladilo dohromady, vybavení odpovídají i mzdy obsluhujícího personálu, jenž je honosně nazýván klientskými pracovníky. Jejich výše rovněž zamrzla kdesi v minulém století. Okusíte-li zdejší zaměstnanecký post, nemusíte se bát, že byste se nedokázali psychicky vyrovnat s rychlým zbohatnutím, naopak. Rozdíl mezi příjmem značně pod hranicí důstojné mzdy a životními náklady, budete nuceni hradit z vlastních úspor. Dokážete-li zpomalit životní funkce jako tibetští mniši a žít na ulici bez stravy a spánku, máte vyhráno! Odpadnou vám nutné výdaje a v noci můžete na brigádu – třeba třídit zásilky.
Fascinující je také pohled do interiéru poštovního úřadu očima náhodného kolemjdoucího, jehož přitáhne dovnitř pouze zvědavost, psí počasí nebo úmorné vedro (posledně jmenované pouze v případě, patří-li konkrétní pošta mezi vyvolené a je vybavena klimatizací). Vejde a zastaví se mezi dveřmi. Není si totiž jist, zda si nespletl vchod, neboť vstupní hala připomíná prodejnu hraček, papírnictví, trafiku, knihkupectví, v lepším případě pojišťovnu, nikoli však poštu.
A jakýpak šok zažije zákazník – cizinec, když zjistí, že mu nikdo nerozumí nebo rozumět nechce, jelikož spousta paní či slečen za sklem (pánové prominou, těch je tu minimum) neovládá žádný cizí jazyk. A kdybyste viděli překvapivý výraz návštěvníků ze zahraničí, kteří se zde marně snaží připojit na internet, protože ho potřebují k vyřízení jisté úřední záležitosti.
Zvláštní kapitolou je otázka dodržování, respektive nedodržování bezpečnosti a zákona, o jehož existenci patrně nemají vedoucí pracovníci ani ponětí a jenž se zove Zákoník práce. Takže vítejte v posilovně: Paní chce poslat třicetikilový kufr domů z lázní, protože ho neunese. Vy musíte! Pán si objednal poštou kus auta, další nábytek, sekačku, bazén a půlku Mountfieldu, slečna si přišla vyzvednout zásobu granulí pro bernardýna na celý rok a tamhleten svalovec si jde určitě pro ty činky, o které už týden zakopávám ve skladu. Pouhých 30 kilogramů… Hračka pro ženu, která neváží ani dvojnásobek, že? A například pojem bezpečnostní přestávky manažeři patrně v životě neslyšeli. Jo a jestli si myslíte, že vám management za něco poděkuje nebo vás dokonce pochválí, tak si to myslete.
Samozřejmě, tato práce má i svá pozitiva. Abyste si otestovali fyzičku a psychickou výdrž, nemusíte absolvovat triatlon ani měsíční pobyt ve tmě. Bohatě postačí pár týdnů, pro železné muže měsíců, a vaše výborná fyzická kondice a naprosto vyrovnaná psychika se vytratí stejně rychle jako chuť setrvávat nadále v tomto ústavu.
Ano, dokonce i benefity vám tento ústav nabídne! Milé dámy, chcete-li zhubnout, zbystřete pozornost! Nechte se zaměstnat v tomto věhlasném podniku a budete moci absolvovat úplně zdarma odtučňovací kúru. Ano, opravdu vás nebude stát ani korunu! Aby byl výsledek dokonalý, vyberte si poštu na malém městě nebo venkově, kde buď není restaurace nebo ji tam najdete, ovšem s velkou cedulí „Stravenkové karty nebereme“. Pak si můžete s příspěvkem na stravování v podobě kousku plastu leda tak škrabat v zimě okna u auta. Když utratíte měsíčně téměř čtvrtinu svého už tak ubohého platu za obědy, přestanou vám brzy chutnat, tedy pokud vůbec stihnete v polední pauze do restaurace dojít. Kastrůlková metoda se také příliš neosvědčila. Zůstanete-li v poledne na pracovišti, budete sousta hltat mezi ukládáním balíků a přebíráním dopisů od doručovatelů, takže raději nebudete jíst vůbec.
Práce na poště je v současnosti také velmi vhodná pro hypochondry a notorické závisláky na lékařských ordinacích. Ze závislosti se vyléčíte jako mávnutím kouzelného proutku, neboť nejsou lidi, nebudou propustky. Nemáte rodinu, přátele, koníčky? Pak je pro vás toto zaměstnání ideální volbou, protože pokud byste měli, neměli byste na nic z toho čas ani sílu.
Chcete-li však vydržet alespoň po zkušební dobu, obrňte se trpělivostí, obalte si nervy, vyberte úspory a hlavně dodržujte tato čtyři přikázání: nemyslet, neoponovat, nehledat v ničem logiku a nemít vlastní názor!
Tak co, troufli byste si koupit tuhle muzeální instituci se vším všudy a transformovat ji na moderní konkurenceschopnou doručovací společnost, kde budou zaměstnanci pracovat s radostí za důstojnou mzdu a cizinci k vám budou jezdit na zkušenou a ne do muzea? Já ne, ani za korunu.
