Článek
Právě zde se 1. července 1955 začali stěhovat obyvatelé do prvního pražského paneláku. Nejprve si ale povězme, co tomu předcházelo.
Jeho výstavba zdaleka nebyla jednoduchá a zprvu ji provázely problémy. Statický posudek odpůrců panelové výstavby totiž tvrdil, že dům sestavený z panelů nemůže být stabilní a bydlení v něm představuje značné riziko. Zkrátka, nové metody vždy vyvolávají pochyby a tak tomu bylo i ve stavebnictví.
Takže byla výstavba pozastavena a obnovena až za několik měsíců na základě odborného posudku od tehdejšího nejuznávanějšího experta v oblasti železobetonových konstrukcí, profesora ČVUT Stanislava Bechyně. Ten po prozkoumání projektové dokumentace zaručil naprostou bezpečnost budovy. Proto se výstavba zpozdila a Prahu přetrumfnul Zlín.
Ale o tamější stavbě až za chvíli, ještě zůstaneme v metropoli a popíšeme si první pražský panelový dům podrobněji. Klasickým panelákům, jaké známe z megalomanských sídlišť 80. let minulého století, se totiž vůbec nepodobá a rozhodně byste neřekli, že je postaven z panelů. Ve třípodlažním domě najdeme pouze 12 bytů, ale rozhodně se nejedná o žádné králičí kotce, nýbrž pořádné výběhy! Byty o dispozici 3+1 mají výměru téměř 100 metrů čtverečních. Dům má sedlovou střechu, klenbu nad vchodovými dveřmi a ozdobné římsy. Dnes svítí do dáli novou fasádou, ale omítnut byl od samého počátku.
Při jeho výstavbě byl použit takzvaný skeletopanelový systém, ovšem tento způsob byl velice nákladný. Jen pro zajímavost, železobetonové skelety a panely se vyráběly přímo na stavbě, nikoliv ve specializované fabrice jako později, kdy rostla celá paneláková sídliště jako houby po dešti. Tímto způsobem bylo vybudováno jen pár prvních domů a pak se od něho právě pro finanční náročnost a složitost upustilo.
První panelové domy působily opravdu estetickým dojmem, fasády zdobily ornamenty a výjimkou nebyla ani domovní znamení. Bohužel, veškeré zdobné prvky a omítky se s masovou výstavbou vytratily a začaly vznikat nevzhledné šedé krabice, které se lišily pouze počtem pater a vchodů.
A což teprve takové umakartové bytové jádro, které skrývalo toaletu a koupelnu, to byl opravdu hnus. Mohu potvrdit z vlastní zkušenosti, neboť jsem také odchovanec prefabrikátového bydlení. Jakmile jsem zalezla v onu místnůstku, měla jsem pocit, že se nacházím v krabici od bot, v lepším případě ve skříni. Na druhou stranu jsme byli rádi, že máme kde bydlet, aniž bychom museli celý život splácet hypotéku a bytová jádra jsme později vybourali a nahradili cihlou.
Ale zanechme polemiky a přesuňme se na Moravu do tehdejšího Gottwaldova, dnešního Zlína na Benešovo nábřeží, kde za pouhých 6 měsíců od prosince 1953 do května 1954 vyrostl vůbec první panelový dům v Československu. A nutno dodat, že je s ozdobnými římsami, piastry, mozaikami a dekorativními prvky v podobě kalichů architektonickým skvostem nejen mezi paneláky, ale i v socialistické bytové výstavbě jako takové.
Pětipodlažní dvouvchodový dům nese typové označení G40, přičemž G znamená Gottwaldov a 40 rovná se počet bytů. Pravda, v tomto pětipodlažním paneláku jsou byty 2+1 a 3+1 o poznání menší než v tom prvním pražském. Ale dům byl stavěn jinou, levnější metodou než jeho konkurent a právě tento prototyp se stal vzorem pro další panelovou výstavbu nejen ve Zlíně.
První československý panelák byl v 90. letech zateplen, čímž se schovaly některé jeho zdobné prvky. Přesto zůstává ve srovnání s nevzhlednými panelovými krabicemi králem krásy a určitě bude zdobit zlínské nábřeží ještě hodně dlouho.
Panelové domy byly původně projektovány na životnost 40, maximálně 50 let, takže značná část z nich už přesluhuje a nejen u nás. Tento druh staveb najdeme na všech kontinentech s výjimkou Antarktidy.
A na závěr jsem si pro vás připravila ještě pár zajímavostí z panelákového světa i tuzemska. Věřte nebo ne, úplně první paneláky na světě postavili Holanďané krátce po 1. světové válce. Záhy se objevily i v Německu, Francii, Švédsku a Finsku. Největší české panelakové sídliště je pražské Jižní Město s více jak 80 tisíci obyvateli.
I náš nejdelší panelák najdete v Praze a sice na sídlišti Bohnice. Měří úctyhodných 335 metrů, má 12 pater a 400 bytů v 18 vchodech. Nejvyšším panelákem, respektive paneláky, jsou dva 81 metrů vysoké věžáky spojené lávkou, které se tyčí na Jižním Městě. Stavby o 23 patrech byly původně budovány jako hotel a dnes slouží jako ubytovna.
A teď zase do světa. Nejdelší evropský panelák najdeme při pobřeží Baltského moře v polském Gdaňsku. Měří 860 metrů, má 10 pater a v 16 vchodech celkem 1 792 bytů, v nichž žije přibližně 6 000 obyvatel. Takže městečko v jednom domě. Tam bych rozhodně nechtěla roznášet poštu a mám dojem, že bych ani netrefila do svého bytu.
Vůbec největší panelák co se týče počtu bytů a obyvatel stojí v Singapuru. A podobně jako náš nejvyšší, je i tento tvořen dvěma budovami spojenými lávkou. Ty jsou ovšem krapet vyšší než pražské. 44 pater, v nichž najdeme 1 848 bytů, se tyčí do výše 140 metrů. To už je slušná rozhledna, co říkáte? A to se projektanti prvních paneláků báli, že nebudou mít stabilitu.
Jak vidíte, králíkárny i architektonické skvosty z panelů, které jedni zatracují a druzí na ně nedají dopustit, nás budou provázet ještě řadu desetiletí.
V článku jsou použity informace z těchto zdrojů:
https://zam.zlin.eu/objekt/69-prvni-panelak-g40
https://www.facebook.com/share/v/16kgSZyK6u/
První panelák v Praze. Bydlení lákalo na luxus, realita byla často jiná | Dvojka https://dvojka.rozhlas.cz/prvni-panelak-v-praze-bydleni-lakalo-na-luxus-realita-byla-casto-jina-9506542
NEJ Česka: Unikátní dokument věnovaný panelákům. Kde najdete ten nejvyšší, nejstarší nebo nejdelší? | TV Nova https://share.google/g2gNrIqzyS9E5uD7s
Gdaňský Falowiec jako fenomén: největší evropský panelák | Lidé a Země https://share.google/UamsG6332BlCsRwDG
