Článek
A pro stovku z nich se stal jeden z jeho transatlantických letů osudným.
Je chladný letní den úterý 25. července 2000, půl hodiny po poledni a na letišti Charlese de Gaulla v Paříži právě probíhá nástup na palubu Concordu, nejrychlejšího dopravního letounu světa, který urazí vzdálenost mezi Paříží a New Yorkem za necelé tři hodiny. Mnozí z rovné stovky pasažérů čekali a šetřili na tento toužebně očekávaný okamžik i několik let.
Posádce, která právě provádí předletovou kontrolu, velí jeden z nejzkušenějších kapitánů společnosti Air France Christian Marty. A právě on objeví závadu na motoru číslo dva, konkrétně nefunkční revers nebo-li obraceč tahu. Ten umožňuje zpětný chod motoru po přistání a přispívá tak ke zkrácení brzdné dráhy. Takže natěšení cestující musí vystoupit a mechanici pracují na opravě.
Závada je odstraněna a pasažéři si krátce po půl čtvrté nástup zopakují. Naposledy. Ano, naposledy ve svém životě, ale nepředbíhejme. O hodinu později je Concorde již v naprostém pořádku připraven k odletu a v 16:40 dostává let Air France 4950 z dispečerské věže pokyn ke vzletu. V tuto chvíli nikdo z pasažérů ani členů posádky netuší, že se udrží ve vzduchu pouze 79 vteřin.
Kapitán posune plynové páky vpřed a čtyři motory Rolls-Royce jedou na plný výkon. Dokonale aerodynamický letoun sviští po dráze rychlostí 323 km/h. Vtom si dispečer na řídící věži všimne plamenů, vycházejících ze zadní části letounu a okamžitě informuje kapitána. Ten právě přidal na 328 km/h a překročil práh rozhodnutí, to jest místo, odkud již není návratu a stroj musí do vzduchu, ať se děje cokoliv. Zbývá mu pouze polovina čtyřkilometrové ranveje a k bezpečnému zastavení by potřeboval 3 kilometry.
V 16 hodin, 43 minut a 50 sekund se odlepuje od země. Posádka ani cestující plameny nevidí, ale kabina se začíná plnit kouřem. A to zdaleka není vše. Letounu vypovídají službu oba levé motory, stává se prakticky neovladatelným, letí ve výšce pouhých 30 metrů a míří do hustě obydlené oblasti nad město Gonesse s pětadvaceti tisíci obyvateli. Kapitán se snaží změnit směr, ale nedaří se mu to. Prudký žár natolik poškodí levé křídlo, že se ve vzduchu rozpadá. Letadlo se čím dál víc naklání doleva, ztrácí vztlak a řítí se k zemi. Je 16 hodin, 45 minut a nadzvukové letadlo, pýcha leteckého průmyslu druhé poloviny 20. století, dopadá přesně na hotel v okrajové čtvrti města Gonesse.
Řídící letového provozu se obává nejhoršího a pokouší se s posádkou spojit. Marně.
Svědci hovoří o zásahu budovy děsivou ohnivou koulí. Ano, tak v tu chvíli vypadá letoun, který hotel rozmetá na kousky, jako by to byla papírová stavebnice. Výbuch je tak silný, až si řada lidí myslí, že hořící stroj spadl na benzínovou pumpu.
Přestože se na místo okamžitě sjízdějí desítky hasičských aut a záchranáři, není koho zachraňovat. Všech 100 cestujících a 9 členů posádky je na místě mrtvých. A spolu s nimi i čtyři hoteloví hosté. Hotel naštěstí nebyl plně obsazený, jinak by byla bilance ještě tragičtější.
I velice otrlí záchranáři vypověděli, že takovou spoušť ještě neviděli. Hasičům trvá celé 3 hodiny, než dostanou oheň, živený desítkami tun leteckého paliva, pod kontrolu.
Okamžitě po likvidaci požáru vysílá na místo tragédie francouzský úřad pro vyšetřování leteckých nehod své nejlepší odborníky. Z letounu i hotelu zbyla hromada popela a šrotu, takže vyšetřovatele čeká náročná, doslova mravenčí práce. Musí vyloučit nebo potvrdit selhání lidského faktoru, technickou závadu, případně vliv povětrnostních podmínek. A nesmí zapomenout ani na možnost teroristického činu.
Nejprve pečlivě zkoumají místo havárie, aby vyloučili posledně jmenovanou příčinu. Žádnou stopu po vybušnině nenajdou. Zato objeví černé skříňky, to jest zapisovač letových údajů a záznamník hovorů v kokpitu. A právě ten možný teroristický útok vyloučí, jelikož žádný výbuch na zvukovém záznamu slyšet není.
Poté se vyšetřovatelé soustředí na technický stav letounu, hlavně na opravu druhého motoru, která proběhla těsně před startem. Po pečlivé analýze dat ze zapisovače, mohou však konstatovat, že motor byl v naprostém pořádku a jsou opět na začátku.
Provoz všech Concordů je pozastaven a tlak na vyšetřovatele ze strany leteckých společností a pozůstalých po obětech, sílí. Ti nepolevují, stále dokola poslouchají záznamy hovorů a porovnávají s letovými daty. Z nich je zřejmé, že start probíhal naprosto normálně až do chvíle, kdy letoun dosáhl rychlosti 323 km/h. Poté náhle poklesl výkon motorů pod levým křídlem. A ve stejný okamžik zaznělo v kokpitu varování dispečera, že z letounu šlehají plameny.
Odborníci musí zjistit, proč motory ztratily výkon zrovna v tomto okamžiku. Záhy nacházejí důležitou stopu, a sice několik kusů utržených z podvozkové pneumatiky, které se povalují na ranveji. Prokazatelně patří Concordu a největší váží 4,5 kilogramu. Ale co toto poškození způsobilo? Vyšetřovatelé sbírají všechny zbytky pneumatiky a vtom narazí na zásadní objev, který znamená velký posun ve vyšetřování. Najdou 43 centimetrů dlouhý zohýbaný ostrý kovový pásek, který evidentně nepochází z havarovaného stroje.
Tento neznámý předmět opravdu způsobil trhlinu na pneumatice, z níž ve vysoké rychlosti odlétlo několik částí. Pět týdnů pátrají odborníci po původu tohoto kousku kovu. Porovnáním tisíců leteckých součástek zjistí, že se jedná o pásek uchycení motoru z letadla DC-10. A právě tento typ odstartoval ze stejné dráhy 5 minut před Concordem.
A pak už to šlo ráz na ráz. Téměř pětikilový kus pneumatiky narazil do spodní části křídla, v němž jsou umístěny nádrže. Silný náraz způsobil uvnitř tlakovou vlnu, která vyrazila zátku nádrže a palivo začalo vytékat ven. Ale samo o sobě se nevznítí, tak kde se vzala jiskra? Aby smůly nebylo málo, tak jiný kousek pneumatiky si to namířil do podvozkové šachty a přetrhl elektrický kabel. Jeho konce se o sebe třely, jiskřily a neštěstí bylo na světě.
Tak jeden malinký kousek kovu a nešťastný sled událostí vzaly životy 109 lidem na palubě nejrychlejšího dopravního letounu v dějinách planety Země. A to byl začátek jeho konce. Jediný nadzvukový dopravní letoun, chlouba britského a francouzského leteckého průmyslu, naposledy vzlétl a přistál 26. listopadu 2003.
V článku jsou použity informace z těchto zdrojů:
https://www.denik.cz/historie/nadzvukove-letadlo-concorde-historie.html
https://youtu.be/C-nALYF73hU?si=Bbw1pgxA_TviJTvq
https://youtu.be/FApx81FNNj4?si=_8cCm71Iu8Y0duzH
