Článek
Slovo advent je odvozeno od latinského slova „Adventus“, což v překladu znamená příchod. V našem případě narození Ježíše Krista, které připadá na 25. prosinec. A adventní období zahrnuje čtyři neděle tomuto dni předcházející. První neděle adventu může připadnout na datum mezi 27. listopadem až 3. prosincem. A poslední, tedy čtvrtá adventní neděle může klidně vyjít i na Štědrý den, tak jako tomu bylo loni.
První zmínky o adventu najdeme již v 5. století, kdy se v Itálii sloužily adventní mše. Původním posláním tohoto předvánočního období rozjímání, bylo navození klidu a pohody. Nastával též čas pro obdarovávání chudých, bilancování roku a návštěvu adventních mší, takzvaných rorátů. Zkrátka, lidé se duchovně přípravovali na příchod Ježíše Krista. Zároveň se jednalo o dobu postní, kdy se křesťané měli mírnit v jídle a také se v tomto období nekonaly žádné zábavy ani svatby.
Pro naše předky toto zpomalení životního rytmu bylo naprosto přirozené, zejména na venkově. Zemědělské práce probíhaly od jara do podzimu a v zimě lidé odpočívali uvnitř stavení. Scházeli se kupříkladu u draní peří, ženy se věnovaly ručním pracem a muži třeba opravě nářadí. Také se hojně muzicírovalo a zpívalo, hlavně koledy. A všechno hezky v klídku, neboť nebylo kam spěchat.
Jen pro zajímavost, názvy jednotlivých adventních nedělí jsou železná, bronzová, stříbrná a zlatá, ale nemají nic společného s církevním kalendářem. V něm najdeme jiné důležité dny v období adventu, a sice: Svátek svaté Barbory 4. prosince, svatého Mikuláše 6. prosince, Panny Marie 8. prosince a svaté Lucie 13. prosince.
Naši předkové si zdobili své příbytky hlavně jmelím, které mělo přinést do rodiny štěstí, lásku a plodnost. Keltové používali k výzdobě i břečťan a cesmínu. V českých zemích bylo již od 12. století zvykem také pečení vánočních perníčků. Ty patřily k symbolům Vánoc dávno předtím, než se k nám dostala tradice zdobení vánočního stromku.
Ani adventní věnec nemá v českých zemích dlouhou tradici, ve větší míře se v našich domácnostech objevuje až ve druhé polovině minulého století. První adventní věnce se zavěšovaly na stuhy, až později se dostaly na slavnostně vyzdobený stůl.
A jakou barvu svíček preferujete? Správně by měly být 3 svíce fialové a 1 růžová. Zapalují se proti směru hodinových ručiček v tomto pořadí: 1. fialová svíce tzv. prorocká na počest proroků, kteří předpověděli narození Ježíše Krista. O druhé adventní neděli přichází na řadu opět fialová, betlémská, která symbolizuje lásku a místo Ježíšova zrození. Třetí zažehneme růžovou svíci, pastýřskou a na čtvrtou adventní neděli nám zbyde fialová, andělská, která má přinášet mír a klid.
Na adventním stole nemá chybět mísa s ovocem a ořechy. Tento zvyk pochází z dávných dob, kdy měl hospodáři zajistit bohatou úrodu v příštím roce.
A ještě si připomeneme tradici adventních kalendářů, která vznikla v Německu v druhé polovině 19. století. Ovšem tehdejší adventní kalendáře vypadaly zcela jinak, než dnes. Skládaly se kupříkladu z biblických obrázků a rozhodně neobsahovaly žádné sladkosti ani překvapení. Takové se začaly objevovat v Evropě až v 50. letech minulého století.
Nejen kalendáře jsou dnes jiné, hlavně pojetí adventního období jako celku. Tatam je klid, pohoda a rozjímání. Naopak, na rozdíl od našich předků životní tempo v tomto období zrychlujeme.
Co kdybychom se vrátili k dávným tradicím a místo nesmyslného se honění za těmi nejlepšími dárky, gruntování bytu a pečení dvaceti druhů cukroví, jsme se hodili do klidu a pohody? Vždyť ten největší dar, jaký můžeme dát svým bližním, se stejně nedá koupit.
Zpracováno na základě těchto materiálů: https://www.cirkev.cz/v-nedeli-zacina-advent-a-novy-cirkevni-rok_46530 https://www.idnes.cz/wiki/temata/advent-a-vanoce.K145022 https://www.kudyznudy.cz/aktuality/zacina-advent-doba-pro-rozjimani-pred-blizicimi-s
