Článek
A jen díky bravurní práci pilotů, kteří zachránili 29 cestujících, neskončila ještě tragičtěji.
Nejpravděpodobnější příčinou této katastrofy se jeví zásah střelou země-vzduch, vypálenou z ruského systému protivzdušné obrany. A vězte, že to nebylo poprvé.
Obdobný případ, ovšem s dalekosáhlejšími následky, se stal v roce 2014 nad ukrajinským územím kontrolovaným proruskými separatisty. Pojďme si nyní tuto leteckou katastrofu připomenout.
Je časné odpoledne 17. července 2014 a do ukrajinského vzdušného prostoru právě vstupuje Boeing 777-200 Malaysia Airlines, obsluhující let MH17 z Amsterdamu do Kuala Lumpuru. Letoun, na jehož palubě se nachází 283 pasažérů a 15 členů posádky, je v naprostém pořádku a letí ve výšce 33 000 stop, což je 10 058 metrů. Posádka po dohodě s řízením letového provozu odklání let mírně severněji od běžné trasy, aby se vyhnula bouřkám.
Po chvíli vlétne nad území Donbasu, které je kontrolováno proruskými separatisty a probíhá tu válečný konflikt. Tento letový prostor je v nižších hladinách uzavřen, smí se létat od výšky 32000 stop. Piloti udržují hladinu 33000 stop a míří k navigačnímu bodu Tamak. Let probíhá naprosto normálně, až do chvíle, kdy ruská armáda vypálí ze svého systému protivzdušné obrany Buk téměř trojnásobnou rychlostí zvuku střelu země-vzduch, která vybuchne v těsné blízkosti letounu. Střela je naváděna radarem přesně na cíl, nejedná se o žádný nahodilý zásah.
Ve 13:20:03, přesně v okamžiku zásahu, mizí letoun z radarů řídících letového provozu a navždy se odmlčí. Hlavice, která vybuchuje vlevo nad kokpitem, doslova prošpikuje tuto část letounu stovkami kovových střepin. Ty odříznou kokpit od zbytku letadla. Okamžitě dochází k jeho pádu a během něho se trup rozpadá na další části.
Trosky jsou rozesety na ploše více jak 50 km². Nejprve dopadly na zem pozůstatky kokpitu a přední části letounu. Nakonec zadní část s ocasem a celá střední po dopadu shořela.
Ukrajinský vyšetřovací tým zahájil okamžitě vyšetřování, následujícího dne se k němu připojil nizozemský, neboť nejvíc pasažérů pocházelo právě z této země. Tuto katastrofu nikdo nepřežil, zahynulo všech 298 lidí na palubě.
Postupně se k vyšetřovacímu týmu připojili odborníci z dalších zemí: Malajsie, USA, Velké Británie, Austrálie a Ruska. Vyšetřování probíhalo nejprve v Kyjevě, posléze bylo přesunuto do nizozemského Haagu.
Vyšetřovatelé se od samého začátku potýkali s velkými problémy, neboť trosky, k nimž se potřebovali dostat, se nacházely uprostřed bojiště. A samozřejmě Rusové neměli nejmenší zájem na objasnění příčiny katastrofy, jako vždy svoji vinu popírali a celý incident chtěli ututlat.
Mezinárodnímu vyšetřovacímu týmu se za pár dnů přeci jen podařilo dostat na inkriminovaná místa a nafotit trosky letounu. Bohužel, to bylo na dlouhou dobu vše. A tyto materiály jim musely prozatím stačit. I z těchto důkazů však bylo stále jasnější, že letoun byl poškozen velice rychle letícími objekty z venku. Tudíž vyšetřovatelé mohli vyloučit výbuch na palubě.
Naštěstí se podařilo nalézt obě takzvané černé skříňky, to jest záznamník hovorů v kokpitu a zapisovač letových údajů. Ty byly odeslány k rozšifrování do Velké Británie.
V září 2014 zveřejnila vyšetřovací komise předběžnou vyšetřovací zprávu. Odborníci došli k závěru, že letoun byl po technické stránce naprosto v pořádku a všechny systémy a přístroje pracovaly správně, stejně jako posádka. V kokpitu nezazněly žádné výstrahy ani piloti nehlásili žádný nouzový stav. Z radarových záznamů vyplynulo, že poblíž tohoto letounu se nepohyboval žádný jiný, tudíž byla vyloučena i kolize ve vzduchu.
Na podzim 2014 se vyšetřovatelé konečně dostali na místo dopadu trosek, aby je mohli vyzvednout a dopravit do Holandska. První část odvezli zanedlouho, pro další se ještě dvakrát vrátili na jaře. Všechno, co z letadla zbylo, bylo soustředěno v hangárech na jedné nizozemské vojenské základně a odborníci se dali do práce. Potřebovali dokázat, že se v předběžné vyšetřovací zprávě nemýlili, určit přesnou příčinu katastrofy letu MH17 a najít konkrétního viníka.
Z jednotlivých úlomků byla sestavena přední část letounu. Odborníci ji skládali jako trojrozměrné puzzle. Na kovovou konstrukci, přesně odpovídající Boeingu 777-200 připevňovali nalezené části letounu. Tato doslova mravenčí práce trvala tři měsíce, ale přinesla kýžený výsledek. Po sestavení měli vyšetřovatelé jasný důkaz, kde došlo ke střetu s raketou. Železné střepiny ze střely, které mají charakteristický tvar, byly nalezeny i v tělech tříčlenné posádky v kokpitu. V tuto chvíli již o příčině této tragédie nebylo pochyb.
Nejvíce fragmentů proniklo do kokpitu z levé strany. Na troskách letounu byly nalezeny i stopy po výbuchu a barvě, pocházející z rakety. Podle těchto nezaměnitelných detailů bylo určeno, že střela byla vypálena z raketového systému Buk, jímž v dané oblasti disponovala pouze ruská armáda. Vyšetřovatelé rovněž provedli množství počítačových simulací, které zásah střelou země-vzduch potvrdily. Místo výbuchu, maximálně metr od kokpitu na levé straně, potvrdila i analýza zvukového záznamu z kokpitu.
Na základě počítačových simulací a výpočtů, se podařilo stanovit i trajektorii dráhy letu střely a určit místo, odkud byla vypálena. Všechny ostatní možné příčiny katastrofy Boeingu 777-200 Malaysia Airlines byly v závěrečné zprávě mezinárodní vyšetřovací komisí vyloučeny.
Rusko samozřejmě svoji vinu za smrt 283 pasažérů a 15 členů posádky malajsijského letounu dodnes popírá, tak jako všechny katastrofy, které kdy zavinilo.
Zpracováno na základě těchto materiálů: https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/svet/fakta-sestreleni-letu-mh17-346126
https://www.e15.cz/zahranicni/havarii-letu-mh17-zpusobil-rusky-raketovy-system-uvedli-vysetrovatele-1347095
https://youtu.be/ie1×Xxcfzuk?si=V0hI-luyCz3icL9u https://youtu.be/xaFbiGnHd3g?si=hCqVrw7iQGjeNJuB
