Článek
Jedním z nich byl i náš první mistr světa v letecké akrobacii inženýr Ladislav Bezák. O něm, jeho rodině a jejich dobrodružné vzdušné cestě za železnou oponu si nyní povíme víc.
Než se přeneseme do onoho osudného dne před čtyřiapadesáti lety, ponoříme se trošku hlouběji do historie a připomeneme si nejdůležitější mezníky v osobním i profesním životě našeho dnešního hrdiny.
Ladislav spatřil světlo světa 12. září 1932 v Praze. Po ukončení základní školy se nejprve vyučil nástrojařem, posléze si doplnil vzdělání o maturitu a po ní začal studovat na vysoké škole zemědělské. Létání a nebe ho fascinovalo již od mládí. Nejprve se věnoval parašutismu a bezmotorovému létání. Během vysokoškolských studií úspěšně absolvoval pilotní výcvik na motorové letouny a obdržel licenci soukromého pilota, v současnosti označovanou jako PPL.
Záhy se začal věnovat letecké akrobacii, která mu doslova učarovala. Největšího úspěchu dosáhl hned na prvním oficiálním mistrovství světa, které se konalo v roce 1960 v Bratislavě. Stal se absolutním vítězem. O čtyři roky později obsadil na světovém šampionátu druhé místo.
Létání se stalo i jeho profesí. Na vysoké škole zemědělské vystudoval specializaci mechanizace zemědělství - letecké aplikace. V polovině 60. let minulého století svoji původní profesi opustil a šel si za svým snem. Udělal si kurz dopravního pilota a začal létat u Československých aerolinií. Kromě toho byl jeden z mála a dost možná i jediný člověk v tehdejším Československu, který vlastnil sportovní letadlo. Za totality totiž museli být všichni sportovní piloti členy některého z aeroklubů Svazarmu a létali na zapůjčených strojích. A právě jeho dvoumístný letoun Z-226 T sehraje v našem příběhu hlavní roli.
Teď si možná řeknete, proč tak úspěšný muž s prestižním povoláním a velice solidním příjmem, zatoužil opustit republiku? Důvod byl velice prostý. Na počátku 70. let v období takzvané normalizace probíhaly nechvalně proslulé politické prověrky osob na exponovaných pracovních pozicích, k nimž se řadili i piloti ČSA. No a člověk, který tak úspěšně reprezentoval svoji vlast ve světě, jimi neprošel. Jen pro úplnost, tyto procesy, které prováděli komunističtí papaláši, neměly absolutně nic společného s profesní způsobilostí. Ladislav se od dobrých duší dověděl, že z těchto důvodů dostane výpověď a v profesi pilota si u nás už ani neškrtne. Tak na nic nečekal a rozhodl se ilegálně opustit republiku s celou rodinou, to jest s manželkou a čtyřmi malými dětmi.
Jak tato dobrodružná cesta malinkým sportovním letadlem probíhala a čemu museli její aktéři čelit, se dozvíte právě teď.
Je poslední adventní neděle, 19. prosince 1971 a u rodiny Bezákových místo vánočních příprav vrcholí přípravy na výlet. Děti jsou nadšené, že poletí letadlem, ale pravý účel cesty před nimi rodiče z pochopitelných důvodů tají. Za chvíli všichni usedají do rodinného vozu značky Wartburg a míří na pole za Hostouní, tedy vsí, kde žijí. Tam je Ladislav vyloží a pokračuje na letiště do Kladna, kde má v hangáru svůj letoun.
Podmínky pro vzlet zdaleka nejsou ideální, kvůli mlze a nízké oblačnosti je špatná viditelnost. Ale mistr světa v letecké akrobacii zná letiště i okolí jako své boty, tak mu pilotáž nečiní žádné problémy a za pár minut přistává na poli, kde čeká zbytek rodiny.
Dva dospělí a čtyři děti se jakž takž naskládají do stísněného prostoru dvoumístného stroje, jenže vystává první problém. Přetížené letadlo není schopné z rozbahněného pole vzlétnout, místo toho se boří čím dál tím hlouběji do podmáčené půdy. Takže všichni ven a vymyslet jinou variantu.
Ladislav se s prázdným letounem jakž takž vyhrabe z bláta a odletí zpět na letiště kladenského aeroklubu. Jeho žena společně s dětmi se hromadnou dopravou dostane tamtéž a schová se s potomky, kterým se tato dobrodružná hra začíná tuze líbit, v lesíku u konce ranveje.
Pilot však neunikne zvědavým pohledům kolegů, kteří se poflakují na letišti. Nejde jim na rozum, proč si jde zalétat v takovém ošklivém počasí. Nakonec je setřese a roluje po dráze směrem k lesíku. Opět se všichni namačkají dovnitř a ve 12:45 úspěšně odstartují. Silně přetížené letadlo je těžkopádné a má tendenci klopit příď dolů. Ladislav jako špičkový akrobatický pilot si s tímto problémem poradí.
Aby komplikací nebylo málo, objeví se další, a sice inverzní ráz počasí. To znamená, že se stoupající nadmořskou výškou, stoupá teplota vzduchu. A motor, který sotva utahne přetížený letoun, se začne přehřívat a klesá v něm tlak oleje. Aby pilot předešel katastrofě, musí letět jen na půl plynu a cesta k západním hranicím se doslova vleče.
Ve 13 hodin a 7 minut spatří sportovní letoun Z-226 T na svých obrazovkách operátoři protivzdušné obrany. O 15 minut později k nehlásícímu se stroji s našimi dobrodruhy startuje Mig-15 ze stíhacího pluku v Líních u Plzně, aby letoun identifikoval. Kapitán vojenské stíhačky dostává od svého velení rozkaz vystřelit před neznámým strojem červenou světlici, která znamená „následuj mne“. Toto drama se odehrává nad Chebskem pouhých 10 kilometrů od hranic s tehdejším západním Německem. A za chvíli půjde opravdu do tuhého.
Myslíte si, že vojenská stíhačka hravě sestřelí pomalý sportovní letoun? Ono to není tak jednoduché, jak se zdá, zvláště, když s tak malým cílem, jakým je dvoumístné letadélko, manévruje mistr světa v letecké akrobacii. Zkušený vojenský pilot se o tom za chvilenku přesvědčí.
Ladislav samozřejmě neuposlechl pokynu pronásledovatele a míří k hranicím. Tudíž kapitán v kokpitu vojenské stíhačky vyplní pokyn od velitele a zahájí palbu, načež Bezák odpoví akrobatickou sestavou, hodnou světové airshow a zmizí v mracích. Posádka Migu ohlásila svému velitelskému stanovišti, že v kokpitu pronásledovaného stroje sedí kromě pilota i žena a děti. Je tak docela možné, že záměrně mířili vedle a vystřelili jen proto, aby splnili rozkaz. Tato hypotéza však patrně zůstane navždy zahalena rouškou tajemství.
Inverzce, která je zpočátku našim dobrodruhům na obtíž, jim nakonec pomůže. V nízké inverzní oblačnosti bezpečně přeletí do západoněmeckého vzdušného prostoru, kde je již čeká doprovod v podobě vrtulníků Bundeswehru. Úspěšně přistávají na mezinárodním letišti v Norimberku a okamžitě žádají o politický azyl. Později přesídlí do Velké Británie, kde se Ladislav dál věnuje letecké akrobacii.
Po několika letech se manželé vydávají každý svou cestou a Ladislav se odstěhuje do Kanady. Zde provozuje leteckou školu, aerotaxi nebo létá s turisty a dobrodruhy do divočiny, kam se nikomu jinému nechce. Zkrátka, dělá to, co ho baví a nikdo ho v ničem neomezuje.
V roce 1990 se hrdina našeho příběhu vrátil zpět do své rodné vlasti. Byl plně rehabilitován a rodinnou vilu v Hostouni získal v restituci zpět. Pozemský svět opustil v listopadu 2018 ve věku 86 let.
Vidíte, pokud člověk opravdu po něčem touží, oprostí se od strachu a věří v úspěch, neexistují pro něj žádné překážky. A to platí i dnes, kdy nemusíme utíkat za svobodou, ale měli bychom si jí více vážit a dělat vše pro to, aby v naší zemi zůstala navždy.
Chcete-li vidět, jak hrdina tohoto příběhu vypadal, Google vám ho ukáže. Já jeho fotku zveřejnit nemohu, neboť všechny dostupné jsou chráněny autorskými právy.
V článku jsou použity informace z těchto zdrojů:
https://youtu.be/LLVEuVbrNv8?si=1eNv7iBvd3mOOk8r
Ladislav Bezák » CIVA News https://share.google/JSr4ds3o4AObNL3Ic
https://www.aeroweb.cz/clanky/1641-pribehy-na-vrtulovych-letounech
https://policie.gov.cz/clanek/dramaticky-ulet-rodiny-ladislava-bezaka-do-zapadniho-nemecka-v-roce-1971.aspx
