Článek
Historie tohoto původně gotického sídla uprostřed kokořínských lesů se začala psát již v 1. polovině 13. století. Hrad Houska nechal zbudovat Přemysl Otakar II. ještě o pár let dříve, než nedaleký královský hrad Bezděz. Později se dostal do držení pánů z Dubé a během staletí prošel řadou stavebních úprav. Díky nim se zde setkáváme téměř se všemi stavebními slohy včetně románského. Nynější podoba by se dala specifikovat jako renesanční s gotickými prvky.
A jak přišel ke svému neobvyklému názvu? Na jeho místě stávalo již od 9. století dřevěné hradiště, které nechal postavit vévoda Slavibor ze Pšova pro svého syna Houseka (první pád = Housek).
Do počátku 20. století vystřídal několik majitelů a v roce 1924 ho koupil prezident Škodových závodů a senátor pan Josef Šimonek. Započal s rekonstrukcí a opravou a až do roku 1939 ho užíval jako letní sídlo své rodiny. Bohužel, za 2. světové války obsadili hrad Němci, stejně tak jako mnohé další historické památky v Sudetech. Podle některých zdrojů zde Němci ukrývali díla se zednářskou a židovskou tématikou, převezená z knihoven v Hamburku a Berlíně.
Po osvobození zde byl umístěn archiv státní knihovny a počátkem 90. let minulého století byl hrad navrácen původním majitelům. Ti velice úspěšně napravují škody, vzniklé pobytem nacistů a posléze státní „péčí“ o tuto historickou památku.
Od roku 1999 je tajemný hrad přístupný veřejnosti a my se nyní společně podíváme, jaká tajemství ukrývá za svými zdmi.
Historikové neustále spekulují, k čemu hrad vlastně sloužil. Nenachází se totiž na žádné zemské stezce, a co víc, nikdy se nejednalo o královský hrad a neplnil ani funkci hraničního hradu. A také tu nikdy nebyl dostupný zdroj vody. Hrad podle všeho není postaven na obranu nebezpečí, přicházejícího zvnějšku, ale zevnitř. Podle kronikářů se zde střežilo spíše něco, co se nesmělo dostat ven.
Jedna z legend tvrdí, že uvnitř skály, na které hrad stojí, je průrva, která vede do pekla. Kvůli strachu tak naši prapředci místo utěsnili, jenže marně. Otvor prý spolykal tolik kamení, že by stačilo na stavbu celého hradu. Proto zvolili ideální zátku v podobě posvěcené kaple, tu zasvětili archandělu Michaelovi ze zcela jasného důvodu. Biblické texty hovoří o Michaelovi jako o bojovníkovi proti ďáblu, což by odpovídalo oné legendě o bráně do pekla.
Zatím se také nepodařilo hostorikům najít odpověď na otázku, co má zobrazovat postava, namalovaná na kazatelně v kapli. Odborníci jsou si jistí pouze pohlavím – jde o ženu, napůl člověka, napůl zvíře. Šípem navíc míří na člověka, což v té době vyjadřovalo nepředstavitelné rouhání. Navíc se pravděpodobně jedná o jediné vyobrazení levorukého lučištníka na světě.
Další legenda hovoří o strážci hradu Housky a všech jeho tajemstvích. Po staletí se prý po hradě prochází záhadná postava černého mnicha bez tváře. Pokud by chtěl někdo hrad navštívit v noci nebo by toužil na místě přenocovat, duch by ho potrestal. Traduje se také, že se v podzemí hradu nachází velké množství chodeb a prostor, kde mají být pohřbeny záhadné věci a kostry nelidí. Fantastové spekulují, že by se dokonce mohlo jednat o bránu do jiné dimenze. Nikdo však nezná žádného smrtelníka, který by ji našel a odvážil se do ní vkročit.
Historikům ani záhadologům se dosud se nepodařilo objasnit, za jakým účelem byl hrad postaven a tak dále zůstává zahalen rouškou tajemství.
Nebo že by se to podařilo vám? Letos máte možnost přijít záhadě na kloub do konce měsíce října. V září denně kromě pondělí, v říjnu o víkendech. Prohlídky s velice poutavým vyprávěním průvodců, zvláště pokud natrefíte přímo na pana kastelána, probíhají každou hodinu a dovnitř můžete dokonce i se psem. Vstupné činí 180 Kč, děti, studenti a senioři 130 a pes 40 Kč.
Na nádvoří se často konají i koncerty, jarmarky a další zajímavé akce pro celou rodinu. Podrobnosti najdete na webových stránkách hradu. Dobře postaráno je tu i o hladové a žíznivé poutníky a máte-li odvahu, můžete v areálu hradu i přenocovat a pak třeba přijdete celé záhadě na kloub.
Tak hodně štěstí a příjemné zážitky!
Zdroj informací: Osobní návštěva + https://hradhouska.cz/
