Článek
Ne, neukládám se k zimnímu spánku společně s medvědy, i když by se mi to tuze líbilo, ale nacházím se v malé vesničce u Přelouče na Pardubicku. A kdyby se vám to v Brlohu nepozdávalo, máte to kilák do Pelechova.
Nuže, pojďme si o těchto místech s nezvyklými názvy, povědět trochu víc.
Pičín znáte patrně všichni jako část skvěle složené kytky z legendárního hitu od kapely Yo Yo Band. Ale možná nevíte, kde ho hledat. Zamíříme do středních Čech, přesněji 7 kilometrů severovýchodně od Příbrami.
Není to zas až tak mrňavá vesnička, žije v ní 642 obyvatel a první zmínku o ní najdeme již roku 1289. Název obce ovšem pochází odjinud, než bychom tipovali. Původně se jmenovala Pičina, buď z latinského slova piscina, což znamená rybník nebo staroslověnského pěčina, tedy hezké místo.
Za pozornost tu stojí kostel Narození Panny Marie a barokní sochy svatého Jana Nepomuckého a svatého Antonína.
A jestli vám jeden Pičín nestačí, mrkneme se ještě do druhého. Stejně se totiž jmenuje osada nedaleko obce Jankov v okrese Benešov a sestává z přibližně 40 popisných čísel. Ale mají tady dokonce i hospodu a sídlí tu koňská stáj. Vyhlášené jsou zdejší rybí hody, které každoročně pořádají místní hasiči.
Víska se také může chlubit dlouholetou historií. Ta se začala psát roku 1379, kdy kroniky zmiňují tvrz u rybníka a vladycký dvůr. Stejně jako předchozí, i tato ves se původně jmenovala žensky, Pičína. Za vidění tu stojí místní kaplička u rybníka s oltáříkem a sochou Panny Marie.
Možná budete znát i Řitku. Bydlí tu totiž Helena Vondráčková, Roman Vojtek a spolu s nimi dalších 1400 obyvatel. Leží opět ve Středočeském kraji, konkrétně v okrese Praha–západ.
Poprvé je zmiňována roku 1310 a původně se jmenovala Jägersdorf, čili ves lovčího, později Lhotka a od roku 1481 Řitka, pravděpodobně po jednom z usedlíků. Ovšem místním se zdálo pojmenování hanlivé, tak se začalo používat v pozměněné podobě Řídká. Později se však opět ujal původní název.
V obci najdeme barokní zámek ze 17. století v držení potomků posledních předválečných majitelů, rodiny Brandisových. Sídlí v něm jezdecký klub a muzeum Laty Brandisové, doposud jediné ženské vítězky Velké pardubické. Tento prestižní dostih vyhrála v roce 1937.
A teď se vydáme na Šukačku. Kam? Do jihozápadních Čech, na Šumavu. Je to totiž malá osada u obce Javorná v okrese Klatovy. A ze všech dnešních nezvykle pojmenovaných míst leží nejvýše, v nadmořské výšce 877 metrů. Tvoří ji jen několik stavení a skautská základna Bílý orel, dřívější penzion Na Šukačce. Celoročně tu žije pouze jedna rodina, zabývající se velkochovem ovcí. A aby Šukaček nebylo málo, stejně se nazývá i nedaleký potok. A jak myslíte, že se jmenuje sousední vesnice? Krásně poeticky Onen Svět.
Na jihu ještě zůstaneme a vypravíme se do Kokotína, což je osada na úpatí hory Kleť v CHKO Blanský les, která spadá pod obec Srnín nedaleko Českého Krumlova. Leží při červené turistické trase a cyklostezce, takzvané Kokotínské cestě. Za povšimnutí stojí zdejší turistický rozcestník, který vám ukáže směr i vzdálenost do Pičína. Pro zajímavost, je to 118 km.
Pěší turisté také každoročně vyrážejí na tradiční pochod do Prčic. Ale my půjdeme pro změnu z Pičulína na Zasranec. Ano, opravdu taková místa na naší mapě najdeme, a sice na Moravě ve Žďárských vrších. Pičulín je kopec (666 m.n.m.) a stejně tak se jmenuje les v jeho okolí kousíček od Bystřice nad Pernštejnem. A do třetice, kdysi tu stávala vesnice téhož jména.
Zasranec je dobový název místa okolo kaple sv. Jana Nepomuckého v katastru dnešního Nového Města na Moravě. A hádejte, jak tento název vznikl. Dříve tu chodili pláteníci a své rance s výrobky skládali před hospodou. Když je místní viděli, říkali: „Zas nese ranec“, později už jen „zas ranec“. Uhodli jste? Každopádně, vzdálenost mezi těmito místy hádat nemusíte, turistická trasa měří 18 kilometrů.
A kde dnes skončíme? To snad ani nechtějte vědět. U Ďáblovy prdele. Ano, tak se nazývá kuriózní žulový skalní útvar při zelené turistické stezce nedaleko obce Kunžak v České Kanadě. Když ho spatříte, uznáte, že se opravdu nemůže jmenovat jinak.
A příště se naopak vypravíme do míst, jejichž názvy znějí nejpoetičtěji.
Zdroje informací: mapy.cz, https://www.horydoly.cz/turiste/sprosta-mesta-a-vesnice.html
