Hlavní obsah
Lidé a společnost

Kultura stolování aneb návrat do pravěku

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Najdete je v Moje sledované na tomto webu nebo na Seznam.cz.

Foto: Věra Vaňková, vytvořen v grafickém editoru z volně dostupných zdrojů- PNGEgg
30. 10. 8:00

Tak jsem jednoho krásného podzimního odpoledne zavítala do naší krajské metropole a při procházce pěší zónou napočítala v jediné ulici 28 strávníků. Nikoliv na zahrádce v restauraci, nýbrž při konzumaci potravy za chůze rukama z papíru.

Článek

A pak, že neexistuje cestování v čase! Vždyť se vracíme do pravěku, pouze s tím rozdílem, že tenkrát ještě nevynalezli papír. Dokonce celou „fastfoodovou“ rodinku s ústy od kečupu jsem potkala: táta, máma, hambáče, langoše a dva malí zápasníčci sumo se svými kyblíčky z KFC. A ti nejšikovnější borci, kterým stačí k nakrmení se jedna ruka, přitom dokonce zvládají s plnou pusou telefonovat a to i bez handsfree.
Ti samí lidé ještě nedávno (co jsou to dva roky v životě lidském…) chodili zahaleni ve stylu „chirurg na operačním sále“ včetně lékařských rukavic, aby náhodou nechytili virusa Coviďáka a teď baští hranolky z kornoutu na prašné ulici špinavýma rukama, které před chvílí třímaly umatlaný vozík v supermarketu. A vůbec jim to nevadí!
Ano, taky pamatuju dávné bufáče na stojáka, ale jedlo se tam z talíře alespoň lžící, někdy i příborem. Tedy, až na výjimky: třeba oblíbený „liberák“, to jest liberecký párek bylo nejbezpečnější vzít do ruky, jelikož při zakrojení či píchnutí vidličkou z něj vytryskl gejzír vody, v níž před tím půl hodiny plaval a potřísnil všechny v okruhu deseti metrů. Naproti tomu takový karcinogenní do černa očouzený špekáček z ohniště, jsme dlabali většinou v sedě, třeba i na zemi.
Chápu, žijeme v hektické čím dál víc uspěchanější době, ale na jídlo bychom si měli najít chvilku klidu a odpovídající prostředí, krmi si vychutnat a ne jíst jen pro zahnání hladu.
Samozřejmě nemusíme doma stolovat na stříbře, běžně používat rybí příbor, dezertní vidličku nebo navštěvovat jen ty nejluxusnější restaurace, ale hlavní zásady bychom měli vštěpovat již malým dětem: například, že se u jídla sedí a neběhá s ním po bytě a všem bez rozdílu věku připomenout, že koukáme do talíře, nejlépe svého případně při konverzaci na své spolustolovníky, nikoliv do mobilu nebo novin. Nejhorší je asi televize a sportovní přenos, že pánové? To někdy ani nevnímáte, co jíte a nedej Bože, když dají naši gól, to dokážete teleportovat polévku až na strop a ublížit si vidličkou.
Tak dobrou chuť a pamatujte: již ve starověku vynalezli stůl a židli.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Reklama

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz