Článek
Pojďme se na ně a nelehký osud manželky génia podívat podrobněji.
Mileva spatřila světlo světa 19. prosince 1875 v dnešním Srbsku, tehdejším Rakousko-Uhersku. Již jako malá se odlišovala od svých vrstevníků. Nezajímaly ji klasické dětské hry a se stejně starými dětmi nenašla společnou řeč. Přestože se doma mluvilo výhradně srbsky, velice brzy si osvojila i němčinu. Měla také hudební talent, velmi dobře hrála na klavír. Ale největší nadání projevovala v matematice.
Rodiče, zejména otec, talent malé Milevy rozpoznal a umožnil jí další rozvoj a vzdělání. Po absolvování základní školy nadaná dívka nastoupila na vyšší gymnázium v Záhřebu. Později odešla na studia do Švýcarska, kde maturovala na lékařské škole (ekvivalent dnešní střední zdravotní). Poté pokračovala ve studiu lékařství na univerzitě v Curychu.
Tam však poznala, že její láska k matematice je silnější než k medicíně a po úspěšném složení vyrovnávací zkoušky z matematiky a geometrie přestoupila na polytechnickou univerzitu, kde studovala matematiku a fyziku. Byla teprve pátou ženou na této technické univerzitě a jedinou v ročníku.
A jedním z jejích spolužáků byl pozdější nositel Nobelovy ceny Albert Einstein, poněkud roztržitý a ne příliš cílevědomý syn německého obchodníka. Ten v roce 1900 studia úspěšně dokončil a záhy Milevu požádal ruku. Ta se v roce 1903 stala paní Einsteinovou a studia nedokončila, neboť se, jak v té době bývalo zvykem, převtělila do role ženy v domácnosti.
To ovšem neznamená, že by se vědy vzdala, naopak. Ve švýcarském Bernu, který se stal jejich domovem často společně diskutovali nad Albertovými teoriemi, Mileva mu pomáhala s výpočty a byla spoluautorkou řady jeho odborných prací. Na počátku minulého století se však nenosilo, aby žena působila na poli vědy, společnost uznávala zástupkyně něžného pohlaví jen jako ženy v domácnosti a hospodyně, které se mají starat o blaho manžela. Proto její vědecká spolupráce s manželem zůstala tehdejší veřejnosti utajena a podrobnosti neznáme dodnes. Pravděpodobně byla sama autorkou řady odborných článků ve vědeckých časopisech a publikacích. Ovšem odborná pojednání od ženy by tenkrát žadní vědci neskousli a ani nečetli, všechny statě tedy byly podepsány Albertem.
Když byl Einsten jmenován profesorem univerzity v Curychu, celá rodina, to jest manželka se dvěma syny, ho následovala. Brzy se však stěhovali opět, tentokrát do Prahy, jelikož Albert získal místo profesora na Karlově univerzitě. A tady začala jejich manželská krize. Mileva v Praze nikoho neznala, stýskalo se jí po Švýcarsku a tamějších přátelích. Tak se vrátili zpět do Curychu, ale manželství se již zachránit nepodařilo a bylo rozvedeno.
V roce 1921 získal Einstein nejvyšší vědecké ocenění, Nobelovu cenu za fyziku. Nebylo to však za teorii relativity, jak se mnozí domnívají, nýbrž za teorii fotoelektrického jevu. Finanční odměnu, spojenou s udělením tohoto ocenění, věnoval své bývalé manželce. Možná právě odsud pramení domněnky, že za těmito Einstenovými úspěchy stojí Mileva a Nobelova cena měla patřit jí. Jak už jsem zmínila v úvodu, jsou to pouze teorie, pro něž chybí důkazy.
A skutečnost je mnohem prostší. Finanční odměna byly vlastně alimenty, neboť Mileva žila sama a starala se o dva syny. Již nikdy se nevdala a žila až do své smrti v Curychu. Zemřela v roce 1948. Albert se po rozvodu znovu oženil a vzal si svoji sestřenici. Toto manželství zůstalo bezdětné.
A teď k těm slíbeným záhadám. V článku zmiňuji pouze dva mužské potomky slavného fyzika, ovšem koncem minulého století historikové objevili, že Mileva a Albert měli ještě jednoho potomka, dceru, která se narodila ještě před svatbou. A jelikož tehdy nebylo myslitelné, aby měla žena nemanželské dítě, odjela Mileva porodit svého prvního potomka do rodného Srbska. O osudech dcerky, jež dostala jméno Lieserl není téměř nic známo. Některé zdroje uvádějí, že holčička v prvním roce života zemřela na záškrt, jiné, že byla adoptována. Skutečnou pravdu už se asi nikdy nedozvíme.
A co legitimní potomci slavného fyzika a jeho geniální manželky? Syn Hans rovněž vystudoval univerzitu v Curychu, stal se odborníkem v oboru hydrauliky a působil jako profesor na univerzitě v Kalifornii. Zemřel v roce 1973.
Jeden syn geniální, druhý, Eduard, schizofrenik, který pobýval několikrát v psychiatrické léčebně. Po matce však zdědil hudební talent a hudbě se věnoval celý život. Nikdy se neoženil a Mileva se o něj obětavě starala až do své smrti. Eduard zemřel v roce 1965 v pouhých 55 letech.
Jediný vnuk Alberta, Bernhard šel také ve šlépějích svého slavného dědečka, vystudoval technickou univerzitu a na svém kontě má řadu elektrotechnických vynálezů a patentů. Zemřel v roce 2008 a zanechal po sobě pět potomků.
Ani Einsteinovy pravnuci nedělají svému jménu ostudu. Najdeme mezi nimi lékaře anesteziologa, hudebního skladatele a houslistu, úspěšného obchodníka a podnikatele, hudebnici a tiskového mluvčího nemocnice.
Geniální Mileva Marić, žena, která obětovala svoji kariéru ve prospěch slavného fyzika, se bohužel narodila do špatné doby. Věřím, že dnes by Nobelovu cenu získala.
V článku byly použity informace z těchto zdrojů:
https://epochaplus.cz/zamotane-svazky-einsteinu-co-dnes-delaji-pravnuci-genialniho-fyzika/
https://casjenprome.cz/rubrika/inspirace/osobnost-tydne/mileva-maric-73-prvni-zena-alberta-einsteina-umrela-v-zapomneni/
https://www.dotyk.cz/magazin/albert-einstein-manzelka-30001202.html
https://zoom.iprima.cz/zajimavosti/albert-einstein-manzelka-deti-rodina
