Článek
A budete se divit, perón neboli nástupiště zdaleka nemají všechna nádraží v Česku, o zastávkách na vsi, respektive kdesi v poli ani nemluvě. Výjimkou je snad jedině koridor Praha – Pardubice – Olomouc. I když třeba v takové Přelouči, která leží zrovna na jmenované trati, to rozhodně není žádná sláva. Do rychlíku od Prahy byste potřebovali štafle a k výstupu padák.
Na lokálních tratích je to vskutku bída, tam má často člověk problém vyšplhat se do vagónu i bez zavazadla, natož když sebou vláčí kufr nebo jinou objemnou a těžkou batožinu. A výstup občas nápadně připomíná proslulou scénu z legendární komedie Slunce, seno…
Tytam jsou doby, kdy se na každé zastávce vyskytovala osoba s červenou čepicí a plácačkou v ruce, které se říkalo výpravčí. Ten nebo ta byli vždy nápomocni, případně pověřili jiného drážního zřízence. Ale co mám dělat, když na zastávce není ani noha, případně dva senioři, co mají starosti sami se sebou a můj kufr je rozhodně nezajímá.
Pravda, oproti dávným dobám totalitním se podstatně zvýšila kultura cestování po železnici, skrz toaletní mísu ve vlaku už většinou nezíráme na pražce a když se nám poštěstí, i ruce si umyjeme. Zmizely zaplivané nádražní restaurace, kde jste si museli nejprve rozhrnout cigaretovou mlhu a ženy mohly vstoupit jedině tak v doprovodu osobního strážce. Ale také na spoustě malých nádraží, kde už dnes nekoupíte ani jízdenku, nenajdete žádnou místnůstku úlevy. Dobře, jízdenku si koupím přes internet, ale vykonat tak potřebu opravdu nedokážu.
A jestli si myslíte, že se tento problém týká jen zapadlých vísek, jste na omylu. Toaletou nedisponuje například ani vlakové nádraží v Rychnově nad Kněžnou. Ano, v těsné blízkosti se nachází Kaufland, kde narazíte na toalety hned u vchodu, ovšem pokud natrefíte na státní svátek a vlak vám jede za hodinu, máte smůlu.
Ale zpět k mému problému s těžkým kufrem. V cizině můžete často potkat takzvaného nádražního portýra, to jest drážního zaměstnance, který vám za drobný peníz donese kufr přesně na vaše místo ve vagóně a uloží podle přání. Tam totiž ještě lidský faktor z nádraží nezmizel. A nebo vám pomohou průvodčí, jelikož bývá běžné, že má každý vagón svého. Jestli mají pomoc se zavazadly přímo v pracovní náplni nebo to dělají ze své vlastní vůle, nevím, ale pomohli mi vždy a stejně tak vždy odmítli mnou nabízený peníz. A u nás už jezdí některé vlaky i bez průvodčího.
V žádném případě nejsem odpůrcem inovací a automatizací, ale některé činnosti prostě počítač nenahradí. Určitě bych raději než WiFi ve vlaku, uvítala lidského jedince, který mi pomůže se zavazadlem. Ale to bych asi chtěla moc, co?
Zpracováno na základě vlastních zkušeností.
