Článek
V roce 1960 tu došlo k mohutnému sesuvu půdy, který totálně zničil 160 rodinných domků a řadu dalších poškodil.
My se nyní budeme podrobněji věnovat jiné tragické události, k níž došlo o 49 let později, v samostatné Slovenské republice.
Je pondělí 10. srpna 2009 a do hnědouhelného hlubinného dolu Handlová, patřícímu společnosti Hornonitrianské baně, právě sfárala ranní směna. Zkrátka, pracovní den jako každý jiný. Jenže pouze do sedmé hodiny ranní. Právě v tuto dobu zpozorují horníci požár uhelného prachu ve staré důlní chodbě východní šachty 330 metrů pod zemí. Zprvu se ho snaží uhasit sami. Jelikož v tomto dole hoří každou chvíli, mají s tím zkušenosti a rozhodně nepropadají panice.
Jenže tentokrát je něco jinak. Oheň začíná vítězit a 9 horníků vidí, že ho nepřemůže. Povolávají tedy důlní hasiče a záchranáře z báňské záchranné stanice v Prievidzi. Ti jsou na místě během pár minut a spěchají do šachty, kde hoří. Požár stále nabírá na intenzitě, takže jeho zkrocení není ani pro profesionály snadné. Nehledě na to, že při každém požáru v uhelném dole hrozí nebezpečí výbuchu.
V 9 hodin 30 minut dojde k přerušení telefonního spojení podzemí s dispečinkem a zároveň přestávají fungovat čidla, která měří koncentrace a složení důlních plynů. To nevěstí nic dobrého. A skutečně. Přesně v tento okamžik dochází k mohutnému výbuchu sekundárních hořlavých plynů, které se v důsledku požáru nahromadily v uzavřené chodbě.
Nikdo z devíti horníků a jedenácti důlních záchranářů, kteří se nacházejí v blízkosti epicentra, absolutně nemá šanci vyváznout živý. A dalších 9 pracovníků odnese explozi zraněním.
Možná vás teď napadne, stejně jako mě, proč se horníci snažili uhasit požár sami a nevolali profesionály hned? Oddalovat zaměrně poplach bývalo zcela běžnou praxí. Zásah báňských hasičů a záchranářů totiž znamená přerušení těžby a dolům utíkají peníze. Ano, skutečně, zisk měl v tomto případě přednost před lidskými životy.
Vyšetřování důlního neštěstí se ujímají odborníci z obvodního báňského úřadu v Prievidzi a překvapivě rychle zveřejní závěrečnou vyšetřovací zprávu. Podle ní není za smrt 20 lidí nikdo zodpovědný, neboť na vině je příroda, konkrétně samovznícení uhelného prachu. Tento unáhlený a nedostatečně podložený verdikt značně pobouří pozůstalé po obětech, až tak, že si vynutí audienci u slovenského ministra hospodářství. Ten jim slíbí nápravu. Jenže tím to skončí.
Závěrečnou vyšetřovací zprávu a finální odborný posudek považují za naprosto nedostatečný i experti z Vysoké školy báňské v Ostravě. Výsledky vyšetřování se dostanou do ruky i šéfovi oddělení bezpečnosti Hlavního báňského úřadu Slovenské republiky, Ing. Vladimíru Tejbusovi. A ten začne konat. Případ si prostuduje do nejmenších detailů a poté zveřejní svoji zprávu o zákulisí vyšetřování, tristní bezpečnostní situaci na dole a řadě pochybení odpovědných řídících pracovníků. Požáry na tomto dole byly velice častým jevem a bylo jen otázkou času, kdy to bouchne. Tato situace jasně vypovídá o selhání lidského faktoru a havárii nelze svádět na přírodu.
A co myslíte, že se stalo potom? Ing. Vladimír Tejbus, CSc. byl odvolán z funkce a dostal výpověď z pracovního poměru! Ještě za jeho působení ve funkci vyfasovala důlní společnost Hornonitrianské baně za zjištěná pochybení vedoucí k úmrtí 20 osob pokutu ve výši 33 190 euro a dokonce ji i zaplatila. Jenže po odvolání „nepohodlného“ inženýra hlavní báňský úřad tuto částku vrátil firmě zpět. To je síla, co?
Ale časem se ledy přeci jen hnuly. Krajská prokuratura si nechala zpracovat nezávislý znalecký posudek od předních expertů na důlní havárie a požáry z Vědecko-výzkumného uhelného ústavu v Ostravě. V něm se mimo jiné uvádí, že inkriminovanému požáru předcházelo několik malých zahoření ve dnech 6., 7. a 9. srpna, která nebyla dostatečně uhašena. Co je nepochopitelné i absolutním laikům, v šachtě chyběl požární vodovod! Odpovědní pracovníci rovněž špatně vyhodnotili situaci a podcenili nebezpečí. A pochybili i záchranáři přímo při likvidaci požáru, když si svoji základnu rozložili v jeho těsné blízkosti. O nedbalosti a porušování bezpečnostních předpisů na této šachtě v dřívější době ani nemluvě.
Tento posudek uznal i Okresní soud v Prievidzi a v roce 2015 odsoudil 3 vedoucí pracovníky dolů k nepodmíněným trestům odnětí svobody v trvání od pěti do osmi let. Všichni tři prostřednictvím svých právních zástupců podali odvolání ke krajskému soudu.
Ten postoupil kauzu zpět okresnímu, který po dalším vleklém dokazování v únoru 2020 původní rozsudek potvrdil. Pozůstalí po obětech obdrželi odškodné ve výši 33 000 euro na osobu. Řekněme, že spravedlnosti bylo jakžtakž učiněno zadost, ale životy dvaceti mladým mužům už nikdo nevrátí.
V článku jsou použity informace z těchto zdrojů:
https://youtu.be/p-B8kitwbNY?si=JiXECVwog3hNui0×
https://youtu.be/Nkz8gx3XlE4?si=AOSewqDotQMvIhvi
https://plus7dni.pluska.sk/domov/20-mrtvych-bani-handlova-sud-poslal-basy-troch-veducich
