Hlavní obsah
Věda

Obří hydroplány měly představovat budoucnost aviatiky. Místo toho skončily v propadlišti dějin

Foto: Wikimedia Commons / volně dostupný

Hydroplán Saunders-Roe Princess z roku 1952

V první polovině minulého století začali letečtí konstruktéři stavět monstrózní letouny, schopné vzlétat a přistávat na vodní hladině, takzvané hydroplány. Právě v nich spatřovali budoucnost letecké dopravy. Ovšem praxe ukázala pravý opak.

Článek

Dnes tyto obří stroje odpočívají v muzeu nebo po nich není ani památky.

Jeden z prvních prototypů plovoucího a létajícího monstra, trojplošník se šesti křídly a osmi motory, se objevil již v roce 1921. Navrhl jej italský inženýr a konstruktér Gianni Caproni a měl být určen pro transatlantickou dopravu. Caproni Ca 60, jak se stroj jmenoval, disponoval na tu dobu nevídanými rozměry. Na délku dosahoval 12,45 metrů, rozpětí křídel činilo 30 metrů a výška 9,15. Měl pojmout 100 pasažérů a 8 členů posádky.

4. března 1921 uskutečnil hydroplán první zkušební let. Odstartoval z jezera Maggiore, vystoupal do výšky 18 metrů a zřítil se do vody. Jeho zkázu dokonalo nešetrné vytahování na břeh. Z původně plánované rekonstrukce nakonec sešlo kvůli nedostatku financí.

Další vzdušný kolos, Dornier Do X, který se dokonce začal vyrábět sériově, stvořili Němci. Poprvé se z vodní hladiny vznesl do vzduchu 12. července 1929. Na jeho palubu se vešlo až 100 cestujících a maximální vzletová hmotnost činila 56 tun. Byly však vyrobeny pouze tři exempláře. Nedostatek cestujících a řada poruch tento koráb rovněž odsoudila k zániku.

Největší hydroplán v historii letectví postavili Američané, kteří byli nuceni za II. světové války řešit závažný logistický problém. Potřebovali přesunovat velké množství techniky a mužstva do Velké Británie. Lodní doprava byla velice nebezpečná, neboť v Atlantiku hlídkovaly německé ponorky a působily americké armádě značné ztráty. Jediná možná cesta vedla tedy vzduchem.

A tak přední výrobce lodí Henry J. Kaiser spojil své síly a schopnosti s leteckým konstruktérem Howardem Hughesem a vznikl největší hydroplán všech dob. Stroj Hughes H-4 Hercules měl unést 68 tun nákladu, což představovalo dva tanky nebo 750 vojáků s vybavením.

Křídla dosahovala rozpětí téměř 100 metrů, délka trupu činila 66 metrů a letoun měl být z hliníku. Bohužel, nedostatek tohoto materiálu způsobil zpoždění výroby a stroj byl stejně nakonec postaven ze dřeva.

Prvního zkušebního letu se dočkal až 2. listopadu 1947. Vznesl se do výšky 21 metrů a uletěl asi 1,6 kilometru. Poprvé a naposledy, neboť válka, pro níž byl letoun zkonstruován dávno skončila a armáda pro tento kolos neměla využití. Můžete ho však vidět dodnes. A kde? V leteckém muzeu ve městě McMinnvile v americkém státě Oregon.

Pokořit letecký svět s obřím hydroplánem se snažili i Angličané. Na rozdíl od amerického Hercula, byla jejich šestimotorová „princezna“, přesněji Saunders-Roe Princess celokovová. Tento komfortní dopravní prostředek byl určen pro přepravu cestujících přes oceán, ze Southamptonu do New Yorku.

Vzdušný koráb s rozpětím křídel 66,9 metru a délce 45,11 metru pojmul 105 pasažérů. První zkušební let uskutečnil 22. srpna 1952 a testovací lety probíhaly další dva roky. Bohužel, s nástupem proudových letounů pozbyl hydroplán využití a do komerčního provozu se vůbec nedostal.

V roce 1958 přišlo americké námořnictvo s konceptem přestavby stroje na jaderný pohon, k čemuž však nikdy nedošlo. A tak princezna skončila stejně neslavně jako její předchůdci.

Raději opusťme minulost a přesuňme se do současnosti. Ano, i v 21. století se můžeme proletět hydroplánem, i když ten největší, čínský, není určený pro běžnou komerční přepravu pasažérů. Čtyřmotorový AG-600 Kunlong s rozpětím křídel 38,8 metru a délkou 36,9 metru může pojmout 50 osob nebo 12 tun vody, pokud bude použit k hašení požárů. Přestože je největším současným hydroplánem, oproti monstrům z minulého století je to drobeček.

V červenci 2020 odstartoval z hladiny Žlutého moře a po 31 minutách letu úspěšně přistál. Primárně je určen k záchranným akcím a hašení požárů. V roce 2023 byl tento obojživelník stále ještě testován a připravován na certifikační zkoušky. Do provozu měl být uveden v letech 2024 – 2025. A jelikož jsem o tom nenašla ani zmínky, patrně se tak dosud nestalo.

Na rozdíl od obřích strojů, které se neujaly, malé hydroplány se pro přepravu osob, zejména v ostrovních oblastech používají dnes zcela běžně a jsou vyhledávanou turistickou atrakcí. Budete-li mít někdy možnost se s ním svézt, neváhejte, je to opravdu nevšední zážitek.

Zpracováno na základě těchto materiálů: https://youtu.be/y5fgcuMwK0c?si=CvG5YYDKozMOyUr7 https://www.reflex.cz/clanek/fotogalerie/95382/hughes-h-4-hercules-nejvetsi-hydroplan-v-historii-lidstva-letel-jen-26-sekund.html https://wightaviationmuseum.org.uk/princess-flying-boat/ https://zoom.iprima.cz/veda-a-technika/nejvetsi-hydroplan-start https://www.aeroweb.cz/clanky/4638-letajici-cluny-a-hydroplany-i-mezivalecny-usvit

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz