Článek
V případě Boeingu 707 společnosti Trans Air, kterému se nyní budeme věnovat, tomu bylo jinak. Opravdu se utrhly. A jak si s touto kuriózní situací piloti poradili? Dokázali bezpečně přistát? Tak to se dozvíte za chvíli. Ale nepředbíhejme, hezky popořádku.
Je úterý 31. března 1992 a na mezinárodním letišti v Lucemburku se připravuje k odletu do nigerijského města Kano posádka nákladního Boeingu 707 společnosti Trans Air. Za kniplem sedí sedmapadesátiletý kapitán, Švéd Ingemar Berglund, který má na svém kontě úctyhodných 26 000 letových hodin a desítky let zkušeností na nejrůznějších typech dopravních letounů. Původně vojenský pilot působí u společnosti Trans Air 10 let a na postu kapitána Boeingu 707 strávil 7 100 hodin. Sekunduje mu rovněž velice zkušený čtyřiačtyřicetiletý první důstojník, Brit Martin Emery, který strávil v kokpitu dopravních letounů 14 000 hodin. Tuto dvojici doplňuje pětapadesátiletý palubní inženýr Terry Boone, rovněž s úctyhodnou praxí v podobě 18 000 hodin ve vzduchu. A dlužno dodat, že Boeing 707 zná do posledního šroubku. Zkušenější posádku si ani nelze představit.
V 7 hodin 14 minut dostává posádka povolení ke vzletu z dráhy 24 a čeká ji sedmihodinová cesta do Afriky s nákladem zařízení pro ropná pole. Start proběhne naprosto bez problémů a 28 let starý stroj stoupá do cestovní hladiny tři tři nula, tedy 33 000 stop, což je 10 058 metrů. Těsně před jejím dosažením se ozve mohutná rána, s letounem to silně zatřese a prudce se nakloní doprava. Že by náklon a otřesy způsobila silná turbulence nad Alpami, kterou právě prolétají? Ale co ta rána?
Kapitán okamžitě zareaguje a snaží se náklon vyrovnat. Vzápětí palubní přístroje signalizují požár 3. a 4. motoru. Druhý pilot ihned vysílá signál nouze a žádá řízení letového provozu o kurz k nejbližšímu letišti. Tím je 120 kilometrů vzdálená Marseille.
Piloti zahajují klesání a po chvíli se Boeing 707 s 38 tunami nákladu vynoří z mraků. Posádka si oddechne, neboť se domnívá, že to nejhorší má za sebou. Jenže opak je pravdou. První důstojník se podívá z okna a nevěří vlastním očím. Motory nehoří. Jak by také mohly, když tam vůbec nejsou! Jelikož pracují pouze pohonné jednotky na levém křídle, stroj má stále tendenci naklánět se doprava. Piloti mají co dělat, aby náklon jakž takž vyrovnali a jsou na pokraji sil. Kapitánovi se po chvíli přeci jen podaří stočit letoun k Marseille. Pak sníží tah dvou zbývajících motorů na levém křídle, aby letěli rovně, jinak by se stále stáčeli a vzdalovali od letiště.
Jenže jak se říká, něco za něco. Takhle sice udrží směr, ale rychle ztrácejí výšku. A to zdaleka není jediný problém, s nímž se potýkají. V Marseille je počasí pod psa. Prší a na sestupové rovině se tvoří mohutná bouřková oblačnost, kterou nelze obletět. Za těchto podmínek je obtížné přistát s i letounem v dobré kondici, natož s očesaným o dva motory na jedné straně a s mnoha tunami paliva a nákladu. Boeing je příliš nízko a s polovičním tahem nedokáže vystoupat.
Za těchto okolností piloti v Marseille přistát nemohou, musí najít jinou přistávací plochu blíž. Nacházejí se však v prekérní situaci, žádné civilní letiště s potřebnou délkou dráhy poblíž není. Vtom první důstojník dírou v mracích zahlédne asfaltový pás, připomínající ranvej. A opravdu, řídící letového provozu mu potvrdí, že se jedná o vojenskou leteckou základnu Istres ve vzdálenosti 10 kilometrů.
Posádka okamžitě kontaktuje tamějšího dispečera a konfiguruje stroj na přistání. Jakmile vysunou klapky, stane se další pohroma. Dojde k výbuchu v místě utrženého motoru číslo 3 a hořící stroj se začne opět prudce naklánět doprava. A to v tom nejnevhodnějším okamžiku, neboť piloti potřebují zatočit doleva, aby se srovnali s osou ranveje. To je nemožné, takže ji přeletí a letiště jim zůstane v zádech. Mezitím si dispečer na věži všimne, že letoun hoří. Pilotům dochází čas, musí okamžitě na zem, jinak je spolkne ohnivé peklo.
Ale jak se s těžko ovladatelným kolosem trefit na ranvej? První důstojník dostane spásný nápad využít rozdílného tahu dvou zbývajících motorů. Tak sníží tah motoru číslo jedna a dvojce naopak přidá. A ono to funguje! Hořící Boeing se stáčí k ranveji, posádce dochází čas i síly a ještě ke všemu, na přistání mají pouze jediný pokus. Druhou šanci nedostanou, jelikož těžký stroj s pouhými dvěma funkčními motory už nezvednou.
Kapitán Berglund se pekelně soustředí a hořící Boeing 707 společnosti Trans Air se dotýká přistávací dráhy na francouzské vojenské základně Istres. Jenže přichází další svízelná situace, nefungují mu brzdy. Piloti se tedy odhodlají k velice riskantnímu kroku. Palubní inženýr aktivuje reverz u motoru číslo dva, i když hrozí, že letoun neudrží přímý směr. Ten skutečně vyjede z dráhy, avšak nakonec přeci jen zastaví na trávníku vedle ní. Ne za pět minut dvanáct, ale doslova v hodině dvanácté, jelikož stroj olizují plameny a hrozí nebezpečí výbuchu.
Nebudu vás déle napínat, posádce se podaří bez úhony dostat ven a letištní hasičské jednotky požár zlikvidují.
Ale proč k této hrůzu nahánějící nehodě vůbec došlo? Jak mohou během letu jen tak upadnout dva motory zároveň? To, stejně jako příčinu požáru, musí zjistit experti na letecké nehody z francouzského úřadu pro bezpečnost civilního letectví. Prvotním ohledáním letounu naleznou odpověď na otázku, co způsobilo požár. Odtržení motorů zapříčinilo i přerušení elektrických kabelů v jejich okolí, které byly pod proudem. No a pak už stačilo jen palivo unikající potrubím od chybějícího motoru a jiskra z kabelu. Příčinu požáru bychom měli, ale vyšetřovatelům stále není jasné, jak se mohly utrhnout dva motory zároveň.
Poví jim víc zapisovač letových údajů? Po prozkoumání příslušných dat nejsou o mnoho blíž k rozluštění záhady. Pouze zjistí, že motory 3 a 4 pracovaly naprosto správně až do chvíle, než upadly. Aby zjistili víc, musí je najít. A tak se vydá pátrací tým do oblasti předpokládaného dopadu a skutečně, hned následující den najdou oba dva kousek od sebe. To znamená, že se opravdu oddělily od křídla ve stejný okamžik. Ale to je zatím vše, co experti vědí.
Přinesou do vyšetřování více světla výpovědi pilotů? Ti se zmiňují o abnormálně silných turbulencích, ale mohly skutečně způsobit odtržení motorů? Nic takového se za celou historii letectví nepřihodilo a je to krajně nepravděpodobné. Při podrobném zkoumání nalezených pohonných jednotek dospěli specialisté k jednoznačnému závěru. Nejprve se utrhnul motor číslo 3 a ten vrazil do sousedního takovou silou, že upadl taky. Ale stále chybí odpověď na nejzásadnější otázku, proč se utrhla trojka.
Gondoly motorů jsou velice pevně uchycené k pylonům a ty jsou přišroubovány ke křídlu čtyřmi masivními úchyty. A právě ty se v tomto případě utrhly, což se zdá být nemožné. Experti z oboru metalurgie našli v jednom z úchytů únavovou trhlinu. Silné turbulence přispěly k jeho prasknutí, zbylé tři úchyty nevydržely nápor a praskly taky.
Jak je možné, že pravidelné technické prohlídky prasklinu neodhalily? Vyšetřovatelé se od kompetentních pracovníků dovídají šokující informace. Pokud vznikne trhlina uvnitř jako v tomto případě, technici ji nenajdou, protože dovnitř není vidět. Museli by motor s pylonem vymontovat a to v manuálu nemají. Takže únavové praskliny by mohly způsobit obdobnou nehodu i u dalších Boeingů 707. Tyto stroje už totiž něco pamatují. Původně sloužily jako pasažérské letouny, v 90. letech byly nahrazovány novějšími stroji a převáděny na nákladní dopravu. Proto byly okamžitě po tomto incidentu zpřísněny technické prohlídky letounů tohoto typu a federální letecká správa nařídila jejich provozovatelům výměnu starých úchytů za nové moderní.
Jen díky okamžité reakci, dokonalé koordinaci a vrcholnému pilotnímu umění těch nejzkušenějších mužů v kokpitu, neskončila tato nehoda tragicky. V sázce byly nejen životy tří členů posádky a cenný náklad, ale i životy lidí na zemi v případě pádu obřího letadla do obydlené oblasti.
Kapitán Ingemar Berglund, první důstojník Martin Emery a palubní inženýr Terry Boone obdrželi vyznamenání za mimořádný pilotní výkon. Tento příběh skončil šťastně, protože posádka bojovala do samého konce. Dělejte to také tak a vždy dosáhnete svého cíle.
V článku jsou použity informace z těchto zdrojů:
https://youtu.be/d5RU-GMI8PA?si=Z3NKwkaqDtxFT3lI
https://youtu.be/Olp8Zwrgj04?si=hdhAGKanZSSwPttm
Accident Boeing 707-321C 5N-MAS, Tuesday 31 March 1992 https://share.google/piD6EgidS2NgQ417L
