Článek
Putování zahájíme kousek od Prahy, v Milovicích, bývalém vojenském výcvikovém prostoru Mladá na letišti Boží Dar.
Nejprve trocha historie: První travnatou plochu zde využívali vojenští piloti již ve 20. letech minulého století. Po nacistické okupaci v roce 1939 museli čeští vojáci přenechat letiště Němcům, kteří ho používali po celou dobu 2. světové války. Po osvobození se sem opět vrátila naše armáda. V roce 1949 prošlo rozsáhlou rekonstrukcí, která mimo jiné zahrnovala zbudování betonové ranveje o délce 2500 metrů. O rok později sem byla dislokována 5. stíhací letka, která byla jako první u nás vybavena proudovými letouny. A od roku 1966 tu působilo též výcvikové středisko letectva pro žáky Vyššího leteckého učiliště.
Bohužel, pouze 2 roky, neboť s příchodem další okupace, tentokrát sovětskou armádou, bylo letiště včetně celého VVP obsazeno tak zvanou Střední skupinou sovětských vojsk. Celkem se na tomto území nacházelo 14000 vojáků, 1400 občanských zaměstnanců a 10000 tisíc jejich rodinných příslušníků, kteří byli přesvědčeni, že jsou tu na věčné časy a nikdy jinak.
Naštěstí tomu tak nebylo. V první polovině roku 1991 se vrátili zpět na svoji „sámuju balšuju“ SSSR a koncem června téhož roku převzala celé území včetně letiště do svých rukou tehdy ještě Československá armáda. Původně uvažovala o přemístění leteckého pluku ze Kbel a Mošnova. Nakonec od tohoto záměru upustila, mimo jiné proto, že by náklady na opětovné zprovoznění letiště činily odhadem 2 miliardy korun.
A nyní se přeneseme do současnosti, neboť tímto historie letiště jako takového v podstatě končí. Piloty tu vystřídali zemědělci, kteří využívají letištní budovy, v hangárech jsou sklady. Po ranveji se prohánějí inline bruslaři, motorkáři si tu zkoušejí, co ze své mašiny vymáčknou a občas tu pořádají srazy. Čas od času se zde konají i hudební produkce. S malým sportovním letounem tu přistát můžete, ale letiště postrádá veškeré potřebné vybavení. Během uplynulých třiceti let se objevilo spousta megalomanských plánů na jeho využití včetně velkého mezinárodního letiště, které mělo odlehčit Praze. Bohužel, všechny zůstaly jen na papíře nebo v hlavách vizionářů.
Navštívíte-li tuto oblast, můžete v okolní přírodě potkat stáda divokých koní, zubrů a praturů, takže na své si přijdou i milovníci přírody.
Podobný osud jako Milovice, potkal i největší letiště, jaké dnes navštívíme, a sice Ralsko-Hradčany v jihovýchodní části Libereckého kraje. Jeho historie se začala psát koncem roku 1938, kdy z travnaté louky vzlétla první vojenská letadla. Za druhé světové války ho využívala německá Luftwaffe, která plánovala jeho modernizaci a přestavbu. K ní již nedošlo, neboť v dubnu 1945 bylo bombardováno spojeneckými vojsky. Po osvobození ho převzala Československá armáda, která ho využívala do roku 1968. V 50. letech minulého století byla vybudována betonová ranvej o délce 2500 metrů, aby zde mohla přistávat i proudová letadla, která v té době začala naše armáda používat.
S příchodem další okupace, obsadila letiště spolu s rozlehlým výcvikovým prostorem, sovětská armáda. Okupovala ho již v ranních hodinách 21. srpna 1968, k velkému zděšení obyvatel okolních vesnic. A setrvala tu bezmála 23 let. Poslední transport vojenské techniky a mužstva odjel z nedaleké Mimoně 30.5.1991.
Od té doby se objevilo nespočet více či méně reálných plánů na revitalizaci celého území, počínaje zábavním parkem, přes těžbu písku až po cargo letiště. Bohužel, všechny projekty ztroskotaly, stejně jako v Milovicích.
S historií letiště je spojena ještě jedna záhada: V 80. letech minulého století byla původní ranvej o délce 2500 metrů prodloužena na 2800 a rozšířena na téměř 90 metrů. Některé zdroje uvádějí, že se mělo stát záložním pro přepravu raketoplánu Buran na zádech největšího letounu světa AN 225 Mrija i pro přistání raketoplánu samotného. Tato informace však není ničím podložena. Jak jistě víte, raketoplán je malinký a potřebuje dlouhou dráhu, nikoliv širokou. A dle slov samotného kapitána největšího letounu světa, pana Dmytra Antonova, není taková šířka dráhy pro přistání vzdušného kolosu ani jeho pojíždění třeba a ve světě se s ní nesetkáte. Takže pravý důvod neobvykle široké ranveje zůstane patrně navždy tajemstvím.
Dnes je plocha využívána pouze pro malou aviacii, neboť téměř veškeré letištní vybavení včetně řídící věže bylo zničeno a postupně zarůstá bujnou vegetací. Řádění vandalů unikly pouze tak zvané úly, to jest garáže na stíhací letouny, neboť ty prakticky nelze zničit. Kromě občasného provozu sportovních letadel, dráhu křižují inline bruslaři, cyklisté a samozvaní závodníci na motorkách a v autech, přestože je do areálu vjezd zakázán. Letiště si také zahrálo v několika filmech: Stalingrad, Tmavomodrý svět a Narušitel.
S počátkem války na Ukrajině a zhoršením bezpečnostní situace v Evropě, o něj projevilo zájem Ministerstvo obrany. Později od svého záměru upustilo, alespoň prozatím.
Pokud zavítáte do bývalého vojenského prostoru Ralsko, překvapí vás hluboké lesy a panenská příroda. Pro její milovníky doporučuji procházku k nedalekým Hradčanským rybníkům a do tak zvaných Hradčanských stěn, pískovcových útvarů, z nichž budete mít celé letiště jako na dlani.
A nyní se přesuneme trochu jižněji, přesněji do Brd a navštívíme letiště s poetickým názvem „Pod Hejlákem“ (Hejlák je nedaleký kopec), které bylo zbudováno za 2. sv. války v přísném utajení. Betonová ranvej o délce 850 metrů leží v nadmořské výšce 650 m a je výrazně skloněná. Armádní letiště bylo určeno především pro vrtulníky a později bylo využíváno pouze jako parkoviště vojenské techniky. V roce 2015 se tu natáčelo několik scén filmu Anthropoid, který pojednává o atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha.
Nakonec zavítáme na Pelhřimovsko ke hradu Kámen, pod nímž se nachází bývalé vojenské letiště Pacov. Jeho historie se začala psát na počátku 50. let minulého století na travnaté ploše. Ta byla v 60. letech zpevněna a další modernizace proběhla v 70. letech. Bylo to pouze záložní letiště, které využívala armáda maximálně třikrát do roka v rámci cvičení. Poslední stíhačky odsud vzlétly v 2. polovině 80. let.
Dnes areál využívá zkušební ústav, který tu testuje svodidla. Občas se tu konají různé motorkářské akce či zemědělské výstavy. Navštívíte-li již zmiňovaný hrad Kámen, naskytne se vám z jeho oken nádherný výhled na celou letištní plochu.
To by pro dnešek stačilo. Příště budeme hledat opuštěná letiště v cizině.
Zdroje informací: https://armada.vojenstvi.cz/povalecna/studie-a-materialy/letiste-bozi-dar-milovice-mlada-v-promenach-casu.htm , https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Leti%C5%A1t%C4%9B_Hrad%C4%8Dany , https://mestoralsko.cz/, https://www.idnes.cz/jihlava/zpravy/letiste-historie-armada-vojsko-mig-kamen-zkusebni-ustav-test-vysocina.A180411_062353_jihlava-zpravy_mv , https://mapy.cz/?source=base&id=2218176
