Článek
My se dnes budeme podrobněji věnovat jedné, která se udála před padesáti lety v Sýrii a její příčina je dodnes zahalená rouškou tajemství.
Je úterý 19. srpna 1975, 19 hodin, 35 minut našeho času a z pražského ruzyňského letiště vzlétá Il-62 Československých aerolinií imatrikulace OK-DBF na pravidelnou linku Praha – Teherán s mezipřistáním v syrském Damašku a iráckém Bagdádu. O 117 cestujících na palubě se stará 11 členů posádky. V kokpitu velí čtyřiapadesátiletý, velice zkušený kapitán Ján Gajdoš s téměř 19 000 nalétanými hodinami, z nichž více jak 3 000 strávil za kniplem Il-62. Post druhého pilota zastává neméně zkušený padesátiletý Stanislav Žižka s náletem více jak 14 000 hodin.
Jelikož tento stroj není vybaven pokročilou avionikou, jakou známe dnes, tvoří posádku ještě navigátor František Aulík a palubní inženýr Karel Hasman, rovněž pánové s dlouholetou praxí.
Letadlo sovětské výroby je staré pouze dva roky a před letem bylo v naprostém pořádku. Míří na jihovýchod a posádka nehlásí žádné problémy. Cestující si užívají let, jedí, popíjení a nikoho z nich nenapadne, že do svého cíle už nikdy nedoletí. Ale hezky popořádku.
Po přeletu nad Libanonem ve 22:02 UTC (= koordinovaného světového času) navazují piloti spojení s řízením letového provozu v Damašku. Dostávají pokyn k sestupu do hladiny jedna jedna nula, tedy 11 000 stop, což je přibližně 3 353 metrů. Ten potvrzují a vyplní. Palubní personál připravuje kabinu na přistání a ve 22:09 UTC před zahájením konečného přiblížení na dráhu 23 pravá, obdrží piloti z řídící věže pokyn ke klesání do výšky 4 000 stop včetně informací o počasí na letišti, které je mimochodem naprosto ideální. A to je poslední zaznamenaný rádiový kontakt posádky s dispečery.
Poté se nadobro odmlčí a o čtyři minuty později naráží letoun se 128 lidmi na palubě do písečného valu 17 kilometrů před prahem dráhy damašského letiště. Až do této doby probíhá let zcela standardně, posádka nehlásí žádné problémy ani nevyšle signál nouze.
Okamžitě po nárazu stroj vzplane a trosky jsou rozesety v téměř kilometrovém pásmu. Na místo jsou okamžitě vysláni záchranáři. Ke vší smůle letoun dopadl do obtížně přístupného terénu. Jakmile se k hořícím troskám dostanou vojáci z nedaleké základny, nevěří, že by tuto spoušť mohl někdo přežít. A přeci, v zadní části letounu, která nebyla zasažena požárem, najdou dva přeživší, arabského studenta a čtyřletou holčičku. Všichni ostatní včetně posádky zahynuli na místě.
Po uhašení požáru začíná mravenčí práce pro vyšetřovatele. K syrským se záhy přidávají i experti z naší státní letecké inspekce. Jejich prvním úkolem je najít takzvané černé skříňky, to jest zapisovač letových údajů a záznamník hovorů v kokpitu. Informace z nich obvykle značně přispějí k objasnění příčin nehody. Jenže v tomto případě mají vyšetřovatelé smůlu. Zapisovač letových údajů totálně zničil požár, musí se proto spolehnout pouze na záznamník hovorů v kokpitu.
Mezitím než údaje z něho analyzují, mohou vyvrátit první možnou příčinu havárie, teroristický útok. Z polohy trosek je zřejmé, že letoun dopadl na zem vcelku, tudíž nedošlo k žádnému výbuchu na palubě.
A co hovory v kokpitu? Vnesou do vyšetřování více světla? Kdepak, let probíhal až do střetu se zemí naprosto normálně. Řídil druhý pilot, ale komunikaci s řízením letového provozu nevedl kapitán, nýbrž navigátor, což nebývá zrovna obvyklé.
Takže expertům nezbývá nic jiného, než pečlivě zkoumat tisíce úlomků a skládat možnou příčinu jako puzzle. Po ohledání přístrojů zjišťují, že letoun byl v době nárazu 1 200 stop pod minimální povolenou sestupovou výškou a nenarazil do země v důsledku pádu, nýbrž řízeným letem. Toto zjištění je velice překvapilo, neboť této osudné noci byla vynikající dohlednost a naprosto ideální povětrnostní podmínky. Takže mohou vyloučit další příčinu, a sice počasí.
Zaměří se tedy na barometrické výškoměry a jejich správné nastavení a doufají, že se jim podaří příčinu této tragické havárie objasnit. Tyto přístroje měří výšku letu na základě atmosférického tlaku vzduchu a příslušnou veličinu musí piloti zadat ručně. Že by se zmýlili? Aby se případnému omylu předešlo, nastavuje se hodnota tlaku vzduchu na vícero výškoměrech. Jenže mohutný požár přežil pouze jediný z nich, kapitánův. A na něm byl tlak nastaven správně.
Kromě barometrických výškoměrů byl letoun vybaven i rádiovými, které měří výšku nad zemí odrazem rádiových paprsků. Jenže v tak členitém terénu, jako je v okolí Damašku, jsou tyto přístroje značně nepřesné.
Takže ani toto zkoumání k ničemu nevede a vyšetřovatelé jsou naprosto bezradní. Mohou vyloučit teroristický útok, to jest bombu na palubě, únos, sestřelení, rovněž tak výpadek motorů, závadu hydrauliky, povětrnostní podmínky a už nevědí, kudy kam.
Zbývá selhání lidského faktoru. Piloti byli velice zkušení, ale dle výpovědí kolegů se vzájemně nemuseli a správně by v jedné posádce vůbec neměli být. Jenže původní druhý pilot nepřišel do práce a Stanislav Žižka nastoupil na poslední chvíli jako náhradník. Že by zde byl kámen úrazu? A ještě jedna maličkost, pitva prokázala alkohol v krvi kapitána. Ovšem nikde se mi nepodařilo zjistit, v jakém množství. Mimochodem, piloti mají na rozdíl od našich řidičů povolenou toleranci do 0,2 promile.
A jak už v takovýchto případech bývá obvyklé, vyrojila se i řada konspiračních teorií, například sestřelení syrskou protivzdušnou obranou. Jenže ani mikroskopické zkoumání pláště letounu neodhalilo žádné stopy po střelách a střelném prachu. Takže tragická havárie letadla Il-62 ČSA, při níž zahynulo 126 lidí, z toho 64 občanů Československa, zůstane patrně navždy zahalená rouškou tajemství.
Dlužno dodat, že již 48 let žádné české dopravní letadlo nehavarovalo a naši letečtí dopravci patří k nejbezpečnějším na světě. Daleko větší nebezpečí než ve vzduchu, na vás číhá cestou na letiště. Tak vzhůru do nadoblačných výšin!
V článku jsou použity informace z těchto zdrojů:
Příčina historicky nejtragičtějšího leteckého neštěstí ČSA zůstává skryta — ČT24 — Česká televize https://share.google/nFKwCI0kNADd0Fenz
Československý Iljušin skončil v plamenech. Sestřelila ho syrská armáda? - Aktuálně.cz https://share.google/vc05wF99aa77×8OWj
Nehoda letu OK 540 u Damašku je nejtragičtější v historii ČSA, zemřelo 126 lidí - CNN Prima NEWS https://share.google/NyUS8EMpG7PWGfcbfhttps://youtu.be/NWz_diw7ZI8?si=11DqJHiUw_i7Ad0M
https://youtu.be/NWz_diw7ZI8?si=GFXRE1UaZYCuH67s
