Článek
Odpověď na tuto otázku marně hledám již hezkou řádku let.
Kvůli nepříznivým povětrnostním podmínkám po zbytek roku to asi nebude, že? Tuhé zimy se sněhem po kolena a třeskutými mrazy nebyly ani nepamatuju. A kdyby náhodou přišly, tak v našich zeměpisných šířkách máme ještě dvě roční období, jaro a podzim.
A pokud opravdu musí naši silničáři nejvíc makat v létě, proč nepracují v noci, tak jak je to v jiných zemích naprosto běžné? Jako tuhle v Německu: Přesně o půlnoci jsem potkala nedaleko Drážďan dělníky, asfaltující vozovku za minimálního provozu. Pracovali ve vedlejším pruhu a nikomu nepřekáželi. Zprvu jsem se lekla, že přede mnou přistáli mimozemšťané, protože takováto silně nasvícená a u nás nevídaná scéna, na mne opravdu působila jako sci-fi. V Německu se s vysokým pracovním nasazením tak nějak počítá, ale obdobnou situaci jsem loni zažila i na stavbě dálnice v Rumunsku. Žádný balkánský chaos, ale dokonalá organizace práce. A dělníci makali tak rychle, že jsem je sotva stačila sledovat. Při pohledu na ty naše se mi kolikrát chce spát.
A že nepracují v noci? Oni nepracují ani ve dne. Často jezdím kolem stavby dálnice D35 u Holic. Jedu takhle v pátek odpoledne a nikde ani živáčka, tak si alespoň vyfotím polohu stavebních strojů. Stejnou cestou se vracím v neděli navečer. A co vidím v porovnání s páteční fotografií? Technika se nehnula ani o píď! Proč bychom makali o víkendu, že? Vždyť těch 30 kilometrů za rok zvládneme i od pondělí do pátku. A nedej Bože, abychom dílo dodělali včas, to bychom nemohli navýšit náklady…
Ráda jsem jezdívala trasu z Čáslavi přes Havlíčkův Brod na Jihlavu. Přestože to není dálnice, provoz tam vždycky docela odsejpal. Ano, používám minulý čas, protože už tomu tak není. Na průtahu Havlíčkovým Brodem totiž dělají nový povrch za úplné uzavírky komunikace. A to i přesto, že místní občané podali protest a požadovali průjezdnost po dobu opravy kyvadlově. Klasika, no.
Ani na severu Čech není situace růžová. Třeba mým rodištěm, Českou Lípou, jste vždycky projeli naprosto v pohodě díky nadjezdu. Ale ten nyní opravují. A jelikož nejsou žádní troškaři, přibrali si ještě jeden most na jiné výpadovce. Takže zácpy, uzavírky, objížďky. Ale nezoufejte! Když se dokážete úspěšně vymotat z města, zasloužíte si zlatého bludišťáka.
O totálním kolapsu dopravy v Pardubicích z důvodu několika uzavírek a omezení najednou, se snad ani nebudu rozepisovat. Ono to bez použití vulgarismů dost dobře nejde.
Dokonce i v Přelouči, malém městečku na Pardubicku, jsem si minulý týden připadala jako účastník interaktivní hry „Najdi cestu bez výkopu“.
A tak bychom mohli pokračovat po celé republice. Chceme se co nejrychleji dostat do vyspělé Evropy, ale po věčných objížďkách to bude ještě hodně dlouhá cesta.
