Článek
Nejprve si pojďme osvětlit název samotný. První část slova je jasná, stone znamená v angličtině kámen. Druhá část, to jest henge, značí příkop s valem, k němuž se dostaneme vzápětí.
Stáří tohoto monumentálního, uměle vytvořeného pískovcového útvaru či chcete-li stavby, se odhaduje na více než 5 tisíc let. Neexistují však žádné písemné záznamy, z nichž by bylo patrné, k čemu tento objekt sloužil.
Podle nálezů v okolí byla patrně tato kolosální stavba součástí podstatně rozsáhlejšího komplexu. Ještě před pískovcovými bloky totiž byly vztyčeny menší kameny, zvané modráky, nacházela se zde soustava děr a dva hliněné valy lemující hluboký příkop. Odtud druhá část složeného názvu Stonehenge. Možná to mohla být i pevnost, která ukrývala cosi vzácného uvnitř.
Jeden z nejnovějších výzkumů ukazuje, že monument mohl fungovat jako posvátné pohřebiště, jelikož tu bylo nalezeno přes 50 tisíc lidských kostí. První nálezy částí koster byly objeveny již před 100 lety, ale badatelé jim nepřikládali žádný význam a opět je zahrabali.
Znovu je objevili až vědci na počátku 21. století. Po jejich důkladném prostudování došli největší kapacity archeologického institutu v Londýně k závěru, že tito lidé byli pohřbeni kolem roku 3 000 před naším letopočtem a menší kameny byly jakýmisi náhrobky.
Na tuto teorii navazuje další odhalení. Forenzní studie ukázala, že kosti jeví ve většině případů známky nemoci. Je tedy docela možné, že Stonehenge sloužil v minulosti jako zařízení podobné dnešní nemocnici či hospicu.
Jiná teorie praví, že komplex byl využíván k hromadným setkáváním a rituálním oslavám nástupu nových ročních období, zejména letního a zimního slunovratu. Tento názor zastává například badatel Mike Parker Pearson z londýnské univerzity. Podle něho sloužil tento areál, řečeno současnou terminologií, k pořádání teambuildingů neboli stmelování okolních obyvatel.
Naproti tomu příznivci UFO se domnívají, že šlo o jakousi přistávací a odpalovací rampu pro mimozemská plavidla, zbudovanou přímo návštěvníky z jiných galaxií.
Stonehenge je ovšem pouze částí rozsáhlého území, na němž se nachází mnohem více kamenných struktur a pohřebišť. Archeologové tu také objevili pozůstatky po lovecké aktivitě. V místech, kde stojí Stonehenge, byly před téměř 11 000 lety, tedy tisíce let před ním, vztyčeny tři totemy poukazující na to, že toto území je uctíváno jako posvátné. Z nálezů 350 zvířecích kostí a téměř 13 000 pazourků a pravěkých nástrojů, lze usuzovat, že zdejší lesy byly velmi bohaté na zvěř. A tento monument mohl být zbudován na posvátném místě právě na oslavu hojnosti okolní přírody a jako výraz díků pohanskému božstvu.
V roce 2012 přicházejí britští badatelé s dalším odhalením. Díky inovativní 3D laserové technologii a analýze objevili na kamenech desítky dávných rytin, o jejichž existenci se do té doby nevědělo, jelikož jsou pouhým okem neviditelné. Vědci se domnívají, že Stonehenge sloužil nejen jako posvátné místo, ale rovněž jako pravěká galerie. Rytiny znázorňují například tehdejší nástroje jako třeba primitivní dýky a sekery.
Odborníci se dodnes nemohou shodnout, zda šlo o posvátné rituální místo či vědeckou základnu, jakousi observatoř k pozorování vesmíru. Druhé možnosti nahrává fakt, že jednotlivé prstence Stonehenge přesně odpovídají poměrům vzdáleností jednotlivých planet sluneční soustavy od Slunce. A v okolí se nachází ještě několik podobných kamenných uskupení, která spolu se Stonehenge tvoří pravoúhlý rovnoramenný trojúhelník.
Ještě větší záhadou, než k čemu stavba sloužila, je, kdo ji dokázal postavit. Kameny, které váží 30 až 50 tun, musely být odněkud přivezeny, respektive přitaženy, neboť tenkrát prokazatelně neznali kolo. A jakým strojem by obří monolity tehdejší stavbaři zvedli? Vždyť největší kus pískovce měří na výšku devět metrů! Nejbližší naleziště pískovcových kamenů je vzdálené více jak 30 kilometrů a dle archeologů a geologů se v nejbližším okolí Stonehenge nikdy pískovec nevyskytoval. Malinko menší kameny, jímž se přezdívá „modráci“ byly patrně dopraveny až ze západního Walesu, což je více než 200 km.
Údajně je možné, že poslední pozůstatky tajících ledovců posunuly stavební materiál blíže k místu určení. Vždyť voda nám ukázala obrovskou sílu i docela nedávno, při povodních.
V jedné z nejnovějších studií se pokoušeli archeologové dokázat, že kameny byly na místo dotaženy saněmi, jejichž ližiny byly namazány vepřovým sádlem, aby měly lepší skluz. V okolí Stonehenge totiž byla nalezena keramika, která dodnes nese stopy prasečí DNA. Studenti archeologie z univerzity v Newcastlu nalezli nejen nádoby, ale též řádně propečené prasečí kosti, což by teorii o použití sádla podporovalo.
Ať již vznikla tato záhadná stavba, vyzařující zvláštní energii, jakkoliv, přetrvala tisíciletí a jako důkaz vynalézavosti a umu našich dávných prapředků, rozhodně stojí za vidění.
Zpracováno na základě osobní návštěvy a těchto materiálů: https://www.english-heritage.org.uk/visit/places/stonehenge/history-and-stories/ https://www.radynacestu.cz/magazin/stonehenge/ publikace „30 nejslavnějších záhad planety“, vydaná 18.5.2020, vydavatelství RF Hobby s.r.o, kolektiv autorů z řad redaktorů časopisu Enigma
