Článek
Téhož dne opustí České aerolinie i druhou největší světovou leteckou alianci SkyTeam, kam patří dvacet aerolinií jako třeba Air France, americká Delta nebo korejské Korean Air. Na vašich letenkách a palubních vstupenkách už nenajdete u čísla letu zkratku OK, ale QS, což je identifikační kód společnosti Smartwings. (Pozor, neplést si s imatrikulační značkou letadel ČR, ta dále zůstává OK, neboť nemá s ČSA nic společného.)
Hovořila jsem s několika bývalými dlouholetými zaměstnanci ČSA, kteří milovali svoji práci a brali ji jako poslání. Ti jsou ze zániku této dříve věhlasné, páté nejstarší letecké společnosti na světě, velice rozladění a hodně smutní. Jejich komentáře ani nechtějte slyšet.
A co stojí za úpadkem této v minulém století velice úspěšné a vyhledávané letecké společnosti? Že by snížení zájmu o leteckou přepravu po teroristickém útoku z 11. září 2001, celosvětová hospodářská krize, nástup nízkonákladových dopravců nebo pandemie covidu? Jistě, všechny tyto faktory zde hrály roli, ale podmínky byly stejné pro všechny světové letecké dopravce.
Hlavní důvod je třeba hledat uvnitř společnosti. Když dosadíme do vrcholného managementu politiky, nikoliv ekonomy a odborníky na leteckou dopravu, ani to nemůže dopadnout jinak. Na toto zjištění vám stačí selský rozum. Je mi do pláče z toho, jak může pár lidí svými rozhodnutími zničit firmu, označovanou jako naše rodinné stříbro, jejíž prestiž budovali celé generace vynikajících pilotů, stevardů, manažerů, mechaniků a dalších zaměstnanců. Ti mohou již jen s nostalgií vzpomínat na zlatou éru ČSA.
Megalomanské projekty, neodborné vedení, zbytečné investice, přemrštěné platy… To vše stáhlo tuto kdysi velice prosperující společnost ke dnu. Nepřísluší mi jmenovat konkrétní viníky, ale kdo má zájem, vypátrá je jednoduše na internetu.
Raději se přenesme v čase do 29. října 1923, kdy byl provoz Československých státních aerolinií zahájen. Pilot Karel Brabenec spustil na pražském letišti Kbely motor svého dvouplošníku a odstartoval do Bratislavy se 760 gramy pošty a jedním cestujícím na palubě. Tím byl redaktor Lidových novin Václav König. Trasu dlouhou 320 kilometrů zvládnul letoun Aero A-14 s imatrikulací L-BARC za 3 hodiny. Bylo to první dopravní letadlo vyrobené v Československu. Vešli se do něj tři cestující, pilot, mechanik a pošta. Do konce roku 1923 ČSA odbavily ještě několik dalších letů, během kterých přepravily celkem 29 cestujících, deset kilogramů pošty a 110 kilogramů dalšího nákladu.
Na první zahraniční let jsme si museli počkat až do 1. července 1930, kdy se letoun ČSA vydal na cestu z Prahy do tehdy jugoslávského Záhřebu. Po roce 1933 byla linka prodloužena až do dnešní Rijeky a získala označení Jadranský expres. Bylo to obojživelné letadlo, mohlo startovat jak z pevniny, tak z vody a zrovna tak i přistávat. Jediný exemplář tohoto stroje, který se dodnes na celém světě dochoval, můžete spatřit v Národním technickém muzeu v Praze. Již koncem 30. let minulého století měla Praha prostřednictvím ČSA letecké spojení se stovkou měst.
Československo bylo jednou z prvních zemí světa, která měla ve své flotile proudová letadla. To první získaly Československé aerolinie v roce 1957. V roce 1965 měly ČSA vůbec nejvíc letadel za celou svoji historii, 75 kusů.
V 70. letech začaly létat pravidelné linky i do exotických zemí. Letouny v barvách Československých aerolinií přistávaly v Jakartě, Kuala Lumpur, Singapuru, Vietnamu, Abú Dhabí, severní Africe a také obsluhovaly dálkové lety do Montrealu, New Yorku nebo Havany.
Po revoluci došlo k logické záměně dosavadních sovětských letounů za Boeingy a Airbusy. Ty byly modernější, úspornější a bezpečnější. Letouny ČSA neměly od devadesátých let minulého století jedinou nehodu, což také svědčí o profesionalitě pilotů, mechaniků či instruktorů z výcvikových středisek.
V 90. letech přišly první neúspěšné pokusy o privatizaci společnosti a pak to s ní šlo pomalu, ale jistě z kopce. Piloti si vymohli neúměrně vysoké platy a po neúspěšném pokusu společnost prodat, vysokých ztrátách a sporech ve vrcholném managementu i mezi politiky, došlo ke změně vedení a situace, o níž jsem se zmínila v úvodu, vedla k totálnímu zmaru. ČSA začaly rozprodávat svůj majetek včetně letadel a opouštět letiště, na která dlouhé roky létaly. Toto vše se odehrálo do roku 2020, tudíž nelze krach jedné z nejprestižnějších a nejoblíbenějších leteckých společností světa spojovat s covidem, nýbrž se špatným, neprofesionálním vedením.
Jsem šťastná, že jsem zlatou éru ČSA a dobu, kdy létání bylo i kulinářským a společenským zážitkem, ještě zažila. Vzpomínky zůstanou navěky.
Zdroj informací: https://cs.m.wikipedia.org/wiki/%C4%8Ceskoslovensk%C3%A9_st%C3%A1tn%C3%AD_aerolinie https://youtu.be/c_unfdWk0hw?si=BPHheCcSnSeEuS1d
