Hlavní obsah

Tajné nacistické zbraně – mýtus nebo fakt?

Foto: Zdroj Wikipedia / volné dílo

Stavba prototypu letounu Horten HO 229

Druhá světová válka byla, je a ještě dlouho bude vděčným tématem pro novináře, spisovatele, scénáristy, badatele i záhadology. My se dnes společně pokusíme rozkrýt taky jednu záhadu.

Článek

Budeme hledat odpověď na otázku: Skutečně pracovalo nacistické Německo na vývoji tajných superzbraní nebo jimi dokonce Hitlerova armáda disponovala?

Prakticky od samého počátku války se největší mozky Třetí říše zabývaly projekty a vývojem nových, více či méně úspěšných zbraní. Některé z nich by si směle mohly zahrát ve sci-fi filmu, kupříkladu největší dělo všech dob Těžký Gustav. Hmotnost tohoto kolosu představovala neskutečných 1 350 tun. Hlaveň pro náboje ráže 800 mm byla dlouhá celých 32 m. Jeden náboj vážil sedm tun a monstrum mělo dostřel 47 km.

Testování této značně neohrabané zbraně započalo v roce 1941 a jak se záhy ukázalo, největším problémem byla její přeprava. Takové monstrum nebylo možné přemisťovat jinak, než po kolejích, i tak se ale musel Gustav rozebrat a naložit do více jak dvaceti vagónů. K jeho opětovnému sestavení bylo třeba velké množství vojáků a samotná obsluha zaměstnala 500 mužů. Do ostrého boje byl tento kolos nasazen pouze v bitvě u Sevastopolu, kde z něho bylo vypáleno 48 ran. Nikde však není zaznamenáno, s jakým výsledkem.

A kde nakonec největší dělo historie lidstva skončilo? Nacisté ho zničili sami, když prchali z východní fronty, aby se nedostalo do rukou protivníka.

Zkrátka, největší neznamená vždy nejlepší.

Kam se hrabe Těžký Gustav na jinou novinku ve výzbroji Hitlerovy armády, jíž byl proudový bombardér Horten Ho 229. Jednalo se o stíhací a bombardovací letoun, první proudové samokřídlo na světě, které o několik generací předčilo všechna bojová letadla spojenců. Přesněji řečeno, by předčilo, neboť testování prototypu provázely značné problémy a nastěstí k jeho sériové výrobě už nedošlo. Byla naplánována až na rok 1945 a to už byl Hitler se svojí armádou, víme kde.

Bratři Hortenovi, konstruktéři letounu opravdu splnili zadání samotného Hermanna Göringa, které znělo 3 × 1 000: Bombardér musel unést pumu o hmotnosti 1 000 kg, doletět na vzdálenost 1 000 km a dosáhnout cestovní rychlosti 1 000 km/h. Kdyby byli nacisté s vývojem a zkouškami tohoto supermoderního letounu rychlejší, kdo ví, jak by to dopadlo. Mám dojem, že by dnes žádné Česko neexistovalo. A nejen to.

Mimochodem, první proudové letadlo na světě vyrobili a uvedli do provozu také Němci. Byl to Heinkel He 178 a poprvé se tento letoun, který dokázal vyvinout rychlost až 640 km/h, objevil na obloze 27. srpna 1939. 

Ve vzduchu ještě chvíli zůstaneme a podíváme se na obří transportní letoun Messerschmitt ME-323 Gigant. Během příprav na invazi do Británie si šéfstvo Luftwaffe uvědomilo, že Hitlerova armáda postrádá velkokapacitní letoun pro přepravu mužstva, zbraní či obrněných vozidel. Prototyp šestimotorového vzdušného obra vznikl v roce 1942 a dočkal se i sériové výroby. Letounů o délce 28,15 m, výšce 9,6 m a rozpětí křídel 55 m, bylo vyrobeno asi 200 kusů. Maximální vzletová hmotnost činila 50,5 tuny, nosnost 23 tun a do útrob letadla se vměstnalo například 120 výsadkářů, 2 nákladní auta, samohybná děla nebo obrovské množství lehčích zbraní. Byl to první letoun na světě s vícenápravovým podvozkem a předními nákladovými vraty.

Ale, co si budem povídat, do tak rozměrného „terče“ se i dobře trefuje, zvlášť, když se nepohybuje zrovna závratnou rychlostí. Tento vzdušný gigant létal 230 – 250 km/h, takže byl poměrně snadným cílem a 80 strojů bylo sestřeleno spojeneckými vojsky.

Dalším unikátem, na jehož vývoji pracovali špičky německého zbrojního průmyslu v průběhu II. světové války, byla řízená střela Ruhrstahl X-1, někdy také označovaná jako Fritz X. Na cíl se naváděla elektromagneticky pomocí malého joysticku. Vážila 3 450 kg a nesla bojovou hlavici o hmotnosti 710 kg, která byla schopna při svržení z výšky 5 500 až 6 000 m prorazit pancíř silný až 700 mm.

Stabilizovaná střela byla schopna vyvinout rychlost až 1 450 km/h a do bojů poprvé zasáhla v roce 1943 při náletu na sicilský přístav Augusta. Nacisté pomocí těchto zbraní například potopili moderní bitevní loď Roma o výtlaku 46 200 tun, chloubu italského námořnictva.

Přestože se tato zbraň v počátcích jejího nasazení jevila velice slibně, postupně se začaly projevovat její nevýhody. Při vypouštění těžké střely musel bombardovací letoun letět přímo a vodorovně a kvůli jejímu vizuálnímu řízení značně zpomalit, aby byl operátor schopný navést střelu přesně na cíl. Tudíž byly bombardéry nesoucí tyto zbraně velice zranitelné, čehož spojenci začali záhy využívat a úspěšně je sestřelovali.

O tom, že měli nacisté během II. světové války opravdu šílené nápady, svědčí fakt, že se v době, když už jim začalo téci do bot, pokoušeli pomocí drog vytvořit supervojáka. Takže třeba taková myšlenka na sestrojení létajícího talíře se nám zas až tak šílená zdát nebude.

Ano, Němci sestrojili dokonce několik prototypů tohoto létajícího stroje a jeden z nich BMW Flugerald I V1, byl v roce 1943 testován v Praze na letišti ve Kbelích. Žádný zázrak se ale nekonal, stroj z lehkých kovů ve tvaru disku, který sestával ze tří částí, předvedl pouze takový trochu delší skok. Vznesl se těsně nad zem a uletěl pouhých 300 metrů. Později údajně Hitlerovy konstruktéři vyvíjeli dokonalejší prototyp. Koncem války však veškerou projektovou dokumentaci zničili.

Asi nejznámější a zároveň nejtajemnější nacistickou tajnou zbraní je Die Glocke nebo-li zvon. Tento nástroj smrti, jak mu také přezdívali, měl zabíjet nepřítele pomocí radioaktivních paprsků. Prototyp této zbraně vysoký 4,6 m, o průměru 2,7 m byl vyroben z těžkého kovu. Uvnitř se skrývaly dva válce naplněné neznámou chemickou látkou zvanou Xerum 525. Ty rotovaly a údajně měly vytvářet velice silnou radioaktivitu, která v okruhu 200 metrů zničila vše živé.

U lidských jedinců mělo dojít k rozpadu tkání, v tělech mrtvých pokusných zvířat byly nalezeny záhadné krystaly a sražená krev. I rostliny v dosahu zbraně zahynuly, okamžitě ztratily chlorofyl a do 20 hodin se komplet rozložily. K výrobě této ničivé zbraně a jejímu nasazení ve válce naštěstí nikdy nedošlo.

Chcete-li se o tajných zbraních a technologiích Třetí říše dovědět víc, doporučuji knihu od polského spisovatele a novináře Igora Witkovského s názvem Pravda o wunderwaffe.

A co si přát na závěr? Ať moderní technologie slouží vždy jen mírovým účelům a o válkách čteme jen v historických análech.

V článku použity informace z těchto zdrojů:

https://youtu.be/mHaVpK2SK-w?si=WI22JWz21PK1SW_O

https://www.stoplusjednicka.cz/messerschmitt-gigant-me-323-nemecky-obr-s-nenasytnym-brichem-1

https://www.armyweb.cz/clanek/horten-ho-229-hitleruv-nadcasovy-stealth-letoun

https://www.dotyk.cz/magazin/die-glocke-20200102.html

https://www.abicko.cz/clanek/precti-si-technika/10188/hitlerovy-tajne-zbrane-atomova-bomba-neviditelny-letoun-i-paprsky-smrti.html

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz