Článek
Snad jen to, že jsme přežili další rok ve zdraví a nikdo z nás neodešel do království nebeského. Ano, zdraví, láska, rodina, přátelství a klid zbraní jsou pro mne ty největší, ničím nenahraditelné hodnoty a domnívám se, že to máte taky tak. Z ostatního, co se v končícím roce v české kotlině událo, rozhodně nadšená nejsem, ba právě naopak. A myslím, že mi dáte za pravdu. O tom, že naše ekonomika značně pokulhává i za méně vyspělými zeměmi, si cvrlikají i vrabci na střeše, neustále zvyšující se inflaci, růst cen a snižující se životní úroveň pociťujeme všichni na našich peněženka a účtech. Obchodní řetězce působící téměř po celém světě, vyšponovaly ceny v Česku do závratných výšin, nikde jinde tak draze své zboží neprodávají. Bohužel, dle neoblomného ekonomického zákona rostou s poptávkou i ceny. A když jsem viděla předvánoční davové nákupní šílenství způsobené masivní reklamou v našich médiích, ani se reakci těchto nadnárodních společností nedivím. Máte-li možnost, nakupujte v cizině nebo v malých rodinných obchůdcích, pak budou muset všechny tyhle super a hypermarkety jít s cenami dolů.
Na rozdíl od regulace poptávky, s růstem odvodů do děravé státní kasy běžný smrtelník nic neudělá. Jedině vyjít do ulic a všude! Teď nemám na mysli prorusky orientované demonstrace v Praze, kdy manifestování za lepší příští je pouhou záminkou pro organizátory, aby dostali od magistrátu povolení k akci, kde o blaho prostých občanů vůbec nejde. Přitom některé nízkopříjmové skupiny obyvatel, například matky samoživitelky, obzvlášť ty se dvěma dětmi, promiňte mi ten výraz, ryjou hubou v zemi. Bohužel neumí tak nahlas a vytrvale křičet jako senioři, takže jim dávky v hmotné nouzi nikdo třikrát do roka nevalorizuje. Pokud jim stát něco málo plivne, není to ani znát.
Vypadá, že naše populace co nevidět vymře, neboť mladí se do zakládání rodin nehrnou a místo dítěte si pořídí raději psa. Upřímně řečeno, vůbec se jim nedivím a ani bych v téhle době nechtěla být mladá. Mohou se totiž lehce ocitnou pod mostem, v lepším případě na ubytovně. Ona hypotéka nepočká, až si živitel rodiny najde novou práci, když jeho chlebodárce zkrachoval nebo je na pokraji bankrotu a neplatí. Ani drobní řemeslníci nemají na růžích ustláno. Čím dál větší byrokracie a neustále se zvyšující desátky odváděné státu, mnoho šikovných řemeslníků již od podnikání odradilo. Ty tam jsou zlaté české ručičky - někteří živnostníci odešli za prací do ciziny, kde si jejich odbornosti váží a po zásluze ji odmění. Ti, kdož nemají odvahu nebo možnost, jdou montovat do fabriky na tři směny, jelikož lidská pracovní síla je bohužel levnější než automatizace. Ano, montoven se u nás vyrojilo jako komárů v deštivém létě, ale kdo mi opraví pračku, auto, střechu, vymaluje, postaví plot? Umělá inteligence těžko. Smutné, že?
O našem nemocném zdravotnictví jsem psala nedávno, takže ho dnes rozebírat nebudu, to by bylo nadlouho. A o socialistickém kolosu na hliněných nohou v předsmrtné křeči, jež se zove Česká pošta, jsem toho taky napsala jak říkají bratia Slováci „neúrekom“. Zlaté časy poštovních poslíčků na mopedu a do druhého dne doručených zásilek jsou ta tam (ano, tam….) a mám obavy, že už se nikdy nevrátí. Jeden příklad z nedávné doby: balíček odeslaný prioritně z Německa došel na naše území do druhého dne a poté tady putoval k adresátovi dalších 14, aby dorazil v poškozeném obalu. Asi se někdo musel cestou podívat, zda se mu obsah zásilky nehodí. Tohle se snad nemůže stát ani v té nejzaostalejší africké zemi.
A občane plať! Za všechno a co nejvíc! Co mám na mysli? Například nejabsurdnější poplatek roku, tzv. koncesionářský za příjem televize a rozhlasu v mobilu. Fakt by mě zajímalo, kolik procent majitelů „chytrých“ telefonů v nich sleduje televizi a poslouchá rozhlas. Pátrala jsem mezi svými přáteli a známými a nenašla nikoho. Ani bych se nedivila, kdyby naše zákonodárné orgány zpoplatnily dálnice pro všechny majitele motorových vozidel, to jest i ty, kteří je nepoužívají. To je naprosto stejný princip.
Svádět neutěšenou ekonomickou situaci v naší zemi na válku na Ukrajině, je holý nesmysl, neboť by jí musely být postiženy všechny země Evropské unie stejnou měrou. A jak jistě víte, tak hluboký propad ekonomiky a vysokou inflaci žádná jiná země nezaznamenala. Hledejme příčinu uvnitř, vážení! Tak kdo za to může? Odpovězte si sami.
A co je nejhorší? Že se v naší už tak zubožené zemičce ani nemůžeme cítit bezpečně. Obávám se, že takových frustrovaných jedinců a bezcitných zrůd jako byl střelec z univerzity, bude přibývat, což potvrdil i bezpečnostní expert.
TAK NA ZDRAVÍ A NA LEPŠÍ PŘÍŠTÍ!
