Článek
Je 31. března 1995, začíná jaro, ale počasí v Bukurešti spíše připomíná zimu. Sněží, teplota se pohybuje kolem bodu mrazu a je velmi špatná viditelnost. Na ploše mezinárodního letiště v rumunské metropoli se chystá ke startu jedenáctičlenná posádka Airbusu A310 tamější letecké společnosti TAROM. Na palubu 8 let starého stroje, mířícího do Bruselu, nastupuje pouhých 49 pasažérů ze 7 zemí. Po dobu téměř 3 hodin se o ně bude starat 9 členů palubního personálu.
Letu TAROM 371 velí osmačtyřicetiletý kapitán Liviu Batanoiu, který strávil v kokpitu dopravních letounů 14 312 hodin a zkušeností má na rozdávání. Ani za kniplem Airbusu A310 není žádným nováčkem, odsloužil na něm 1 735 hodin. Pro tentokrát bude monitorovat přístroje a komunikovat se zemí. Úloha řídícího pilota připadla prvnímu důstojníkovi, jednapadesátiletému Ionelu Stoimovi, který má na svém kontě 8 988 letových hodin. Velmi zkušenou a sehranou posádku čeká rutinní let na pravidelné lince a letiště v Bruselu znají jako své boty, tudíž nepředpokládají žádné potíže.
V 9 hodin a 5 minut středoevropského letního času obdrží posádka povolení ke vzletu, řídící pilot nastaví plynové páky na vzletový výkon a rozjíždí se po mokré ranveji. Bez problémů dosahují rychlosti rozhodnutí, po níž již nelze přerušit vzlet a vzápětí se odpoutají od země. Airbus A310 s 60 lidmi na palubě zamíří na severozápad a stoupá do cestovní hladiny. V tuto chvíli pasažéři ani piloti netuší, že se do ní nikdy nedostanou. Ale hezky popořádku.
Airbus A310 patří v té době ke špičkovým letounům a mužům v kokpitu pomáhá kromě tradičního autopilota i řada sofistikovaných palubních systémů. Ale piloti z takzvané staré školy umí létat sami na vizuál i podle přístrojů. Let TAROM 371 se prodírá nízkou oblačností k prvnímu navigačnímu bodu, když v tom si první důstojník všimne, že je něco špatně a při pohledu na umělý horizont se zděsí. Stroj se sám od sebe prudce naklání doleva a než stačí zasáhnout, překročí maximální úhel náklonu a stává se naprosto neovladatelným.
Že je zle, si všimnou i v řídícím centru letového provozu. Airbus, který se před několika desítkami sekund odlepil od země, se odchyluje od stanoveného kurzu a prudce klesá. Dispečer se pokouší s posádkou spojit, ale nikdo se mu nehlásí. První důstojník se ze všech sil snaží získat zpět kontrolu nad neovladatelným strojem. Řízení absolutně nereaguje, autopilot při překročení úhlu náklonu aktivovat nelze a posádce dochází možnosti i čas.
Náklon se stále zvyšuje, až dosáhne 60° a už z něj není návratu. Airbus A310 se 49 pasažéry a 11 členy posádky ztrácí vztlak a ve vývrtce se nezadržitelně blíží k zemi. Mizí z obrazovek radarů řízení letového provozu a pouhých 89 sekund po vzletu se zřítí na pole přibližně 3 kilometry od výchozího letiště. Zapíchne se přídí do země a tisíce úlomků se rozlétnou široko daleko. Při nárazu dojde k explozi paliva z plných nádrží a 60 lidí se ocitá v ohnivém pekle. Pokud by někdo přežil samotný náraz, plameny ho stejně pohltí.
Záchranáři dorazí prakticky ihned, ale při pohledu na hromadu trosek v jednom ohni a 6 metrů hluboký kráter, který střemhlav se řítící letoun vytvořil, je jim jasné, že jsou tu zbytečně. Hasiči po dvouhodinovém boji s požárem místo tragédie pečlivě prohledají a mohou pouze zkonstatovat, že havárii skutečně nikdo nepřežil.
Ještě než započne vyšetřování, vyrojí se řada „zaručeně“ pravdivý zpráv typu jedna paní povídala a nepřeberné množství konspiračních teorií o příčině této tragédie. Výbuchem na palubě počínaje a sebevrahem v kokpitu konče.
Do Bukurešti se sjíždějí členové vyšetřovacího týmu. Jeho základ tvoří experti na letecké nehody z rumunského úřadu pro civilní letectví. K nim se postupně připojí jejich francouzští a belgičtí kolegové. Je jim naprosto jasné, že vyšetřování nebude procházka růžovou zahradou, jelikož z letounu téměř nic nezbylo.
Očití svědkové, kteří ochotně poskytli rozhovory médiím, tvrdí, že Airbus explodoval ještě ve vzduchu. Ovšem specialisté ve spolupráci s agenty FBI po pěti dnech doslova mravenčí práce žádné stopy po výbušnině nenajdou. Verzi teroristického útoku tedy mohou stoprocentně vyloučit.
Vyšetřovatelé jsou pod značným tlakem. Po světě létají stovky strojů stejného typu a co když je příčinou havárie technická závada, která se může projevit u dalších? A pozůstalí po obětech chtějí co nejdříve vědět, proč jejich blízcí přišli o život pár desítek sekund po startu jednoho z nejmodernějších dopravních letounů.
Experti na letecké nehody musí povolat těžkou techniku, aby trosky hluboko zabořené v zemi, dostali ven. Mezitím, než se jim to podaří, zavítá druhá skupina vyšetřovatelů na řídící věž mezinárodního letiště v Bukurešti. Pomohou jim dispečeři objasnit záhadu letu TAROM 371? Ani náhodou. Vzlet proběhl zcela standardně. Piloti nehlásili žádné problémy, pak se najednou odchýlili od kurzu a zmizeli z obrazovky. Toť vše.
Na další možnou příčinu přivede experty počasí. Sněžilo a teplota se pohybovala kolem nuly. Že by je srazila k zemi námraza na křídlech? Kdepak, opět slepá ulička. Dle letištních techniků prošel stroj krátce před vzletem kompletní odmrazovací procedurou.
Vyšetřovatelé přešlapují na místě a neví, kudy kam. Co takhle technický stav letounu? Nepostihla ho nějaká závada? Zahloubají se tedy do revizních zpráv a záznamů o údržbě. A zdá se, že přihořívá. V deníku údržby se několikrát za uplynulý rok opakují problémy se samovolným pohybem levé plynové páky při zapnutém automatu tahu. A jak víme, piloti měli při vzletu aktivovaný automat tahu. Jen pro úplnost, při rozjezdu se obvykle nastavuje maximální výkon motorů, ale když začne letoun stoupat, ubere se na výkon pro stoupání, kdy už není potřeba maximální tah. Jenže místo, aby automatický systém po vzletu nastavil tah levého motoru na stoupání, přepnul ho do režimu volnoběh. Tudíž generoval maximálně 10% výkonu.
Jenže tahle varianta má háček. Piloti o problému u tohoto konkrétního stroje věděli a dokonce byli proškoleni, co dělat. A postup byl velice jednoduchý. Stačilo při stoupání držet na levé plynové páce ruku a zabránit tak jejímu posunu na volnoběh. Co se tak zkušeným pilotům honilo hlavou, že na to zapomněli a jak se jim mohlo během pár sekund vymknout řízení z rukou? Odpověď na tuto otázku možná skrývají černé skříňky. Přestože z mnohatunového dopravního letounu zbyla hromádka ohořelých trosek, obě oranžové schránky, včetně záznamových médií uvnitř, se zachovaly.
Po několika týdnech mají experti na letecké nehody konečně k dispozici výstup z obou palubních zapisovačů. Nejprve analyzují data ze zapisovače letových údajů. Ty potvrdí informace od dispečera o odchýlení se z kurzu a prudkém náklonu letounu při provádění první zatáčky. A pak už to jde ráz naráz. Rychlý sešup a náraz do země. Ale proč? Že by byla skutečně na vině ona zatrolená plynová páka?
Zdá se, že ano. Podle grafu z palubního zapisovače došlo ve výšce 600 metrů ke ztrátě výkonu levého motoru. Tím pádem se začal stroj naklánět doleva. Expertům však stále nedá spát otázka, proč piloti nezakročili? Doufají, že odpověď naleznou na záznamu hovorů v kokpitu. Jenže hned na začátku jsou v rozpacích. Ještě na zemi sděluje kapitán prvnímu důstojníkovi, že na nespolehlivou plynovou páku dohlédne. Tak proč to neudělal? To se dozví vzápětí a bude jim běhat mráz po zádech.
Jakmile se letoun odpoutal od země, kapitán řekl, že je mu špatně, zasténal a ztratil vědomí. Pravděpodobně ho postihl infarkt a první důstojník zůstal v této vypjaté situaci na všechno sám. Patrně v důsledku šoku na problém s plynovou pákou zapomněl. Letěl v mracích a když si kritického náklonu všiml, bylo pozdě. Čas hrál proti němu a jak potvrdili experti z vyšetřovacího týmu, zvládnutí této krizové situace nebylo v lidských silách.
Závěrečná vyšetřovací zpráva hovoří jasně. Příčinou tragédie letu TAROM 371 byla nešťastná souhra náhod, konkrétně závada automatu tahu a kolaps kapitána.
Zdravotní indispozice pilotů za letu bývají velkou vzácností. Všichni dopravní piloti absolvují každoročně náročné lékařské prohlídky, které odhalí i tu nejmenší odchylku od normálu, nad níž náš praktický lékař mávne rukou. Případ letu TAROM 371 byl skutečně výjimkou potvrzující pravidlo a věřme, že tou poslední.
V článku jsou použity informace z těchto zdrojů:
https://youtu.be/SMUAZ1stSLk?is=lhD_cOwAMB2cXL1v
https://youtu.be/3omhKgUmVJg?is=H-BLMU9ChCl_9THA
https://youtu.be/lVxx3dPDlGY?is=UvEqiMhKLLmoIJ1b
Accident Airbus A310-324 YR-LCC, Friday 31 March 1995 https://share.google/K1t0bRAuK5p3kw52i
