Hlavní obsah

Ukázkové přistání s Boeingem 737 po vysazení obou motorů předvedl jednooký kapitán

Foto: Wikipedia, licence Creative Commons 2.0, autor Anna Zvereva

Boeing 737, ilustrační foto

Takřka neuvěřitelný příběh z historie letectví, který vám nyní budu vyprávět, by mohl nést podtitul „Zázraky se dějí nejen o Vánocích“. Ale třeba i na jaře a za velkou louží. Tak se tam přenesme.

Článek

Je úterý 24. května 1988 a ve výšce 30 000 stop nad Mexickým zálivem si razí cestu silnou bouří a krupobitím zbrusu nový Boeing 737 malé rodinné letecké společnosti TACA International airlines s 38 pasažéry na palubě. Blesky nepřetržitě křižují oblohu a obří kroupy mlátí do trupu letounu. Piloti se obávají, aby nepoškodily lak stroje, který obdržela letecká společnost před pouhými dvěma týdny. Absolutně netuší, že za okamžik budou svádět boj o životy všech lidí na palubě a vzdorovat fyzikálním zákonům. Ale nepředbíhejme.

V kokpitu letounu na pravidelné lince ze San Salvadoru do New Orleans v americkém státě Luisiana, velí teprve devětadvacetiletý, ale velice zkušený kapitán Carlos Dardano, který toho má v profesním i osobním životě za sebou už opravdu dost. Ostatně, posuďte sami. Pilot s 13 000 letovými hodinami pochází z letecké rodiny. Stejnou profesi vykonával jeho otec i děda. A Carlos si šel za svým snem již od raného mládí a v 16 letech získal licenci soukromého pilota. O rok později již létal s cestujícími, vozil dělníky na plantáže. Při jednom z prvních pasažérských letů musel čelit první velké výzvě. A nutno zdůraznit, že se s ní vypořádal skvěle. Nevysunul se mu podvozek a přestože měl nalétáno pouhých 100 hodin, dokázal úspěšně přistát.

Zároveň pokračoval ve studiu letectví, v 19 letech získal licenci komerčního pilota a též působil jako instruktor. Zkrátka, žil si svůj sen. Až do jednoho lednového dne roku 1982. V době, kdy v Salvadoru zuřila občanská válka, přistál s aerotaxi na malém letišti uprostřed lesů a ocitl se v palbě místních partyzánů. Kulka ho trefila z boku do hlavy, proletěla skrz a zasáhla levé oko. S tímto těžkým zraněním dokázal vzlétnout a dostat pasažéry do bezpečí. Lékaři mu zachránili život, oko bohužel ne.

Pro někoho by letecká kariéra skončila, Dardano se však nevzdal. Ve všech zkouškách, které před návratem do kokpitu podstoupil, si i s jedním okem vedl lépe, než jeho zdraví kolegové. V roce 1986 postoupil na pozici kapitána Boeingu 737 a tím by náš pohádkový příběh mohl skončit. Ale kdepak, ta nejnapínavější část teprve přijde.

Tak se vraťme zpět do kokpitu Boeingu, letícího do New Orleans. Na pravém křesle sedí druhý pilot Dionisio Lopez, který s 12 000 nalétanými hodinami také není žádný zelenáč. A dvojici doplňuje ještě velice zkušený instruktor, který se seznamuje s novým typem letadla. To se blíží k cíli a piloti svádějí bitvu s nepřízní počasí. Teď vás asi napadne, vždyť mají palubní radar, tak tu bouřku musí vidět a mohli se jí vyhnout. No, ona ani technika není všemocná. Kroupy radar nezobrazí a abnormálně silná bouře se na obrazovce ukáže černou barvou, tudíž splyne s pozadím a není vidět.

50 kilometrů před letištěm v New Orleans zahajuje posádka klesání a dostává povolení k přistání na dráhu 28. Venku se stále žení čerti, jeden blesk střídá druhý, do oken buší obrovské kroupy a Boeingem otřásají silné turbulence. Ve výšce 16 000 stop (4 800 metrů), se situace ještě zdramatizuje. Letounu vypoví službu oba motory a z třiačtyřicetitunového kolosu se stane obyčejný kluzák, který velice rychle ztrácí výšku.

Jelikož s výpadkem motorů přichází letadlo i o zdroj elektrické energie, přestávají pracovat palubní systémy a let TACA 110 mizí z obrazovek řízení letového provozu. Posádka nemůže s dispečery navázat ani rádiové spojení. Musí co nejdříve nahodit pomocnou zdrojovou jednotku, což je malý záložní generátor v ocasní části stroje, který v nouzové situaci dokáže napájet klíčové systémy letounu. Jenže chvíli trvá, než se rozběhne.

Mezitím letoun stále klesá rychlostí 7 metrů za vteřinu a nezadržitelně se blíží k zemi. Pokud se pilotům nepodaří motory nastartovat, na letiště nedoletí. Konečně naběhl pomocný zdroj a základní palubní systémy opět pracují. Posádka navazuje spojení s dispečery v New Orleans a vyhlašuje stav nouze z důvodu výpadku obou motorů. Obrovský kluzák se nachází 32 kilometrů od letiště ve výšce 11 800 stop, což je 3 600 metrů a stále letí v silné bouři, jakoby si ji vezl sebou.

Zaneprázdněné posádce pomáhá i instruktor, který se pokouší nahodit motory. Zkouší to znovu a znovu. Ve výšce pouhých 1 500 metrů nabíhá levý motor a vzápětí i pravý. Piloti se radují, ovšem předčasně. Jakmile se kapitán snaží zvýšit jejich výkon, zjišťuje, že pohonné jednotky nereagují. Sice se tváří, že pracují, ale nedávají žádný tah. A aby problémů nebylo málo, v kokpitu se rozezní výstraha jejich přehřátí a hrozí nebezpečí požáru. Kapitánovi nezbývá nic jiného, než motory, které stejně negenerují žádný výkon, vypnout.

Do kontaktu se zemí chybí pouhých tisíc metrů a je nejvyšší čas hledat místo pro nouzové přistání v terénu, neboť na letiště ani dispečery nabízenou vojenskou základnu, nedoletí. Mohli by se pokusit o přistání na dálnici, ale tuto variantu kapitán zavrhne, jelikož by s největší pravděpodobností přišlo o život mnoho lidí na zemi. Okolí New Orleans příliš možností pro přistání do terénu neposkytuje, naopak. Je protkáno sítí kanálů a protipovodňových hrází, obklopených bažinami. Jsou v 600 metrech a musí se okamžitě rozhodnout. Hlásí dispečerům přistání na vodu, když si na poslední chvíli všimnou rovného travnatého náspu vpravo od kanálu, na který chtěli původně přistát.

Jenže to má háček, letí příliš vlevo a srovnat se s „ranvejí“, tedy náspem, už nestihnou. Kapitán se tedy rozhodne pro riskantní manévr, který se s dopravními letouny zásadně neprovádí, takzvaný skluz po křídle. K tomuto manévru, laicky řečeno letu bokem, jsou uzpůsobeny kluzáky a stíhací letouny, Boeingy rozhodně ne. Ale kapitánovi nic jiného nezbývá, neboť přistání na pevnou zem, je vždy bezpečnější, než na vodní hladinu. A ještě s jednou zapeklitou situací se budou muset vyrovnat. Ke zpomalení stroje po přistání nemohou použít zpětný tah motorů nebo-li reverz, tudíž bude brzdná dráha podstatně delší. Zvládnou to?

Nebudu vás napínat. Jednooký kapitán Carlos Dardano bravurně dosedá na travnatý pás a v polovině náspu Boeing s 38 pasažéry zastavuje. Jediný rozdíl oproti přistání na letišti spočívá v tom, že pasažéři se musí z letadla sklouznout, jelikož schůdky jim opravdu nikdo nepřistaví.

Dlužno dodat, že všech 45 lidí na palubě letu TACA 110 vyvázlo z této šlamastiky bez jediného škrábnutí. A to jen díky dokonalé souhře posádky a vrcholnému pilotnímu umění jednookého kapitána Carlose Dardana. Ten také později prohlásil, že to bylo jeho nejkrásnější přistání.

Ale jak je možné, že zcela novému Boeingu 737 vypověděly službu oba motory? To budou muset zjistit vyšetřovatelé, kteří přijíždějí na místo prakticky okamžitě a nevěří svým očím, když vidí netknutý Boeing 737 ukázkově zaparkovaný na travnatém pozemku. Ten patří společně s přilehlým areálem, v němž se vyrábějí součásti raketoplánu, NASA.

Experti mají k dispozici vše potřebné, tedy letoun, posádku i černé skříňky. Na základě výpovědí pilotů nejprve zaměří pozornost na počasí. Kroupy zanechaly stopy i na trupu stroje, mohly společně se silným deštěm a prudkým protivětrem zapříčinit výpadek motorů? Obě pohonné jednotky podrobí důkladné prohlídce a zjistí, že jejich turbíny jsou naprosto zničené a téměř roztavené. Proto nebyly schopné vyvíjet tah. Jenže se začaly přehřívat až po opětovném spuštění, tak co způsobilo jejich prvotní výpadek?

Specialisté je otestují přímo ve zkušebním centru výrobce. Stříkají do motorů běžících na plný výkon vodu se vzduchem a simulují tak letové podmínky. A motory obstojí. Takže déšť příčinou výpadku nebyl. A co kroupy? Mohly lopatkami proniknout menší ledové kousky dovnitř a tam roztát? Na řadu přichází další simulace s odpovídajícím množstvím vody a nižším výkonem motorů, neboť před jejich výpadkem piloti již zahájili klesání. A výsledek? S takovým obrovským množstvím vody si motory, jedoucí na 35% výkonu, neporadily, zahlcené kroupami a vodou zhasly.

Po této nehodě upravily výrobci tvar lopatek tak, aby zabránil proniknutí krup do motoru a rovněž byl zdokonalen odvod vody.

Carlos Dardano ukončil svoji bohatou a velice úspěšnou pilotní kariéru po 49 letech, 1. září 2023. A v rodině Dardanových vyrostla další generace pilotů. Carlosův syn i dcera kráčí v jeho šlépějích.

V článku jsou použity informace z těchto zdrojů:

https://youtu.be/0ALxV0Kk6HU?si=ziZGU4uT7b6w1e6f

https://youtu.be/H5UUr9RXfTY?si=TvyuPcrBgziHXaqd

https://youtu.be/-ytobcWy27s?si=webZTPP65rV-DXwy

Boeing 737-300 | Federal Aviation Administration https://share.google/SEcO1kBwS5WLQfVUE

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz