Článek
Odhrnu závěs u první z nich a nevěřím svým smyslům! Ani nestačím vkročit dovnitř, zůstanu stát v němém úžasu jako solný sloup. Pohled, jaký se mi naskýtá, se snad ani nedá popsat: Na zemi poházené zkoušené oblečení s viditelnými otisky bot, ramínka, jakýsi umatlaný sáček, drobky a zbytek nedojedené bagety. To jsem ještě nikdy neviděla! Dokonce chvíli uvažuju, jestli to není skrytá kamera, nebo zda jsem se nestala obětí nějakého žertu, zkrátka mozek mi to vůbec nebere. A druhá kabinka? Totéž v bledě modrém, pouze místo nakousané bagety na hromadě zmačkaného a ušpiněného oblečení prázdná PET lahev. Další už raději nezkoumám, jelikož by to se mnou seklo.
Opodál stojí tři prodavačky s kýblem, mopem a smetákem a živě diskutují. Jdu tedy k nim a ptám se po původcích tohoto bordelu. Promiňte mi ten výraz, ale slovo nepořádek zdaleka nevystihuje stav věci. Tento binec přeci nemohl způsobit žádný myslící tvor z říše homo sapiens. „Divila byste se, mohl, respektive mohly“, odpověděla na můj dotaz rozčílená prodavačka, opřená o smeták. „Ano, navštívily nás bytosti z jiného světa“, upřesnila její kolegyně. Ne, nebojte milí čtenáři, mimozemšťani tu opravdu nepřistáli, řeč je o zákaznicích z jiné země, jiného kontinentu, jiného smýšlení i náboženství. Konkretizovat nechci, abych nebyla nařčena z rasismu.
Přitom ve své domovině by se takhle nikdy nechovaly, neboť tam je ženská absolutní nula a má hodnotu asi jako nábytek nebo dobytek. Jakpak by se asi zachovali prodavači, kdybychom si vyměnili role a takovýto svinčík po sobě zanechali v jejich obchodech? Obávám se, že bychom vyvázli přinejlepším s tučnou pokutou, v tom horším případě bychom asi ani nestačili utíkat.
Původně jsem měla v úmyslu navštívit v tomto obchodním centru ještě toalety. Ale nenašla jsem odvahu, neboť jsem se obávala, že návštěvnice z jiného světa zavítaly i tam. A když dokázaly udělat takový svinčík v obyčejných převlékacích kabinkách, nechci ani domyslet, jak by to po nich vypadalo na WC. Dozvěděla jsem se totiž, že takovýto případ - troufnu si napsat vandalství, zdaleka není ojedinělý. S obdobným chováním cizinců, respektive cizinek se prý setkávají pracovníci v obchodních řetězcích poměrně často.
Řeknete si, taková prkotina a ona s tím nadělá. Jenže právě z takových maličkostí si tvoříme naši realitu. A věřte mi, jsem opravdu ráda, že žiju v civilizované zemi.
