Článek
Vzdouvající se vlna nesouhlasu dorazila například do Polska. 80 % respondentů veřejného průzkumu se vyslovilo zásadně proti účasti polské armády ve válce Rusko versus Ukrajina, 10 % pro. Litva je připravena vyslat do napadené země své vojenské instruktory nebo vojáky pro střežení státní hranice, ale pouze pod podmínkou zesílení protivzdušné obrany. Finsko nevylučuje vypravení vojsk na pomoc Ukrajině v dlouhodobém výhledu, po předchozím občanském referendu.
Podle světových vojenských expertů je případná účast zahraničních vojsk ve válce za osvobození Ukrajiny od ruské okupace spojena s řadou problémů. Pokud by například francouzská vojska doznala ztrát, mohla by válka přerůst v konflikt mezi Francií a Ruskem. Proto je reálnější hovořit o pomoci zahraničních vojenských instruktorů, pohraničníků, policistů, které by mohly ukrajinské ozbrojené síly rozmístit v klidnějších lokalitách, kde nehrozí vysoké nebezpečí přímého střetu s nepřítelem, připouštějí odborníci.
Tom Kuler, rakouský vojenský analytik: „Bez účinné protivzdušné obrany, jež pokryje celé území a dostatečného množství stíhacích letounů, žádná zahraniční pěchotní vojska Ukrajině nepomohou a na chodu války nic nezmění. Putin bude ostřelovat zahraniční vojáky stejně jako členy Ozbrojených sil Ukrajiny. Potom, po prvních obětech by patrně sám Macron uznal, že to bylo poněkud unáhlené řešení.“
Přibližně stejné názory slyšíme i z kanceláře prezidenta Volodymyra Zelenského. Michajlo Podoljak, prezidentův poradce: „Prioritou jsou pro nás zbraně. Dejte nám je, my s nimi umíme zacházet! Akutně potřebujeme více systémů protivzdušné obrany, více munice, letounů, dronů a investic do jejich výroby. A v dalších etapách, pokud bude potřeba logistická, inženýrská a poradenská pomoc, prosím, přijďte.
Na druhou stranu samotná diskuze, kterou Macron svým návrhem rozpoutal, je velice přínosná. Ukazuje, že v Evropě chápou všechna rizika spojená s válkou, o čemž například svědčí, s jakým obrovským ohlasem se setkala česká iniciativa Munice pro Ukrajinu“, pokračuje Podoljak. „Ukazuje, že si Evropané uvědomují nutnost zastavit Putina na Ukrajině, jinak s ním budou bojovat ve své zemi. A snaží se rovněž suplovat pomoc USA, která se zpozdila kvůli zdlouhavému procesu a názorové nejednotnosti amerického kongresu.“
Zahraniční vojáci již na Ukrajině bojují, a to od samého začátku války. Nikoliv jako žoldáci za peníze, nýbrž jako dobrovolníci, členové mezinárodních legií, které jsou součástí Ozbrojených sil Ukrajiny, a to především z ideologických důvodů. Jsou mezi nimi Američané, Evropané včetně Čechů, občané postsovětských republik, například Gruzínci, ale i samotní Rusové, kteří nesouhlasí s ruskou agresí, diktátorskou politikou Putina a po skončení války chtějí zůstat na Ukrajině.
Jedním z nich je i Gruzínec Nadim Chmaladze: „Bojuji za svobodu Ukrajiny, protože máme společného nepřítele a pokud nezastavíme ruskou agresi tady, Putin půjde dál k nám do Gruzie, Moldavska, Pobaltí… A co je mým snem? Vztyčit ukrajinskou vlajku na Krymu a ve zdraví se dočkat brzkého vítězství.“
A co si přeji já? Aby za Ukrajinu už nemusel bojovat nikdo, aby válka brzy skončila osvobozením veškerého okupovaného území a všichni vojáci se v pořádku vrátili ke svým rodinám.
Zdroj: Zpravodajská relace ukrajinského televizního kanálu TSN a rozhovor s Michajlem Podoljakem z 23.4.2024.
