Železnými horami na zříceninu hradu a přírodní rezervací po stopách Keltů

Vystupuji ve vlakové stanici Zaječice, odkud pokračuji po modré turistické značce k obci Bítovánky, kde mě v ohradě vítají mláďata lam.

Dále pokračuji lesní cestou kolem rybníka Spálenec a brzy přicházím k evropsky významné lokalitě Malá Straka.

Malá Straka je batrachologická (zabývající se studiem obojživelníků) lokalita, kde se vyskytuje bohatá populace kuňky ohnivé, četněji zde najdeme čolka obecného nebo skokana hnědého, nepravidelně např. čolka velkého.

Při průchodu městysem Žumberk se zastavuji na odpočinkovém místě, kde v klidu poobědvám. Poté se vydám mírným stoupáním ke kostelu Všech svatých, za jehož rohem pokračuje modrá turistická značka přímo ke zřícenině Žumberku.

Žumberk byl postaven ve 13. století a jeho původní jméno bylo Sonenberk. Nejstarším majitelm byl Vladyka Pilunk. Majitelů se vystřídala celá řada, dalším z nich byl např. Jan Trčka z Lípy. Hrad byl posledně obydlen v letech 1760 - 1770 lékařem Devotým, poté již pustl. Hrad je volně přístupný.

Od hradu se vracím kousek po modré a napojuji se na zelenou turistickou značku, po které se mírným stoupáním do kopce, kryta korunami stromů, dostanu do malé obce Vížky. Za ní se u přístřešku na chvíli zastavuji a užívám si vyhlídku na Orlické hory.

Brzy procházím kolem Pařezného rybníku, který je jedním z rybníků Libáňské soustavy. Tu dále tvoří rybníky Zaháj, Hluboký, Jezírko, Nový a Loučeňský. Soustava je spjata s těžbou nerostných surovin v Lukavici a je ukázkou dovedností a umu našich předků při budování vodních děl.

Za malou obcí Libáň přebíhám poměrně frekventovanou silnici a procházím ovocným sadem k hranici lesa přírodní rezervace Strádovské peklo.

Cesta mě zavede ke zřícenině hradu Strádov. Ten byl vystavěn v 1. polovině 14. století a už v 15. století (r. 1457) byl opuštěn. Dochovaly se z něj pouze zbytky hradní věže se vstupním portálem, základy obvodových zdí a stopy po obranných příkopech. Jsou z něj krásné vyhlídky na Peklo a je stejně jako hrad Žumberk volně přístupný.

Od hradu se vydávám z kopce dolů úzkou kamenitou pěšinkou, vyhýbám se kořenům a poslouchám šumění řeky Chrudimky. Obdivuji zde skalní stěny, kamenná moře, mohu zde zahlédnout krkavce velkého. Svahy údolí obsadily bučiny, javořiny a porosty smrku a jedle. V balvanitém korytě nacházejí úkryty pstruzi a vranky. Přírodní rezervace Strádovské Peklo byla vyhlášena 1. 12. 1994.

U Pekelského mlýna přecházím mostek a ocitám se v přírodní rezervaci Krkanka. Nachází se zde množství chatek, první z nich pocházejí z 30. let 20. století a patří k nejstarším chatám v historii trampingu na Chrudimsku. Velkým lákadlem je Hradišťský vodopád, ale v tomto období jím neprotéká skoro žádná voda. Prochází zde také Keltská naučná stezka, která mě bude provázet až do Nasavrk. Přírodní rezervace Krkanka byla vyhlášena 21. 11. 1991.

Další mojí zastávkou je vesnice Hradiště. Zde se z informační cedule dozvídám, že na ostrohu nad řekou Chrudimkou bylo v 2. - 1. století před naším letopočtem zbudováno opevněné keltské hradiště. Oppidum bylo na ploše zhruba 20ha. Četné archeologické nálezy potvrdily, že šlo o významné místo, výrobní i náboženské centrum, Keltové tak byli prokazatelně prvními trvale usídlenými obyvateli Železných hor.

Z Hradiště se vydávám v pozvolném stoupání silničními serpentinami k obci České Lhotice. Nachází se zde zastavení č. 10 Keltské naučné stezky, které informuje o keltském umění, konkrétně o laténské kultuře. Ta se vyznačovala vysokou formou abstrakce a možností nahlížet na jednu kompozici v několika různých významových rovinách. Laténský styl se uplatňoval na běžně používaných předmětech, jako jsou šperky, zbraně nebo keramika.

Za Českými Lhoticemi, přibližně uprostřed Geoparku Železné hory v jeho kamenném srdci, stoupám na rozhlednu Boika. Z rozhledny je za příznivého počasí možno vidět Jizerské hory, Krkonoše, Orlické hory nebo Velkou Deštnou. Kamenné schody pod rozhlednou vám odhalí ukrytou geologickou krásu geoparku. Najdete zde zastavení č. 11 - Keltové a zdroje nerostných surovin.

Za rozhlednou se vydávám do Nasavrk, cestou ještě míjím zastavení č. 12 - Řemesla doby laténské, za zmínku stojí, že se poprvé objevuje keramika vyrobená užitím hrnčířského kruhu a také se vedle železných kos poprvé začaly používat rýče, lopaty, dláta, pily nebo kleště. Novinkou se stalo železné kružítko.

Poslední zastávkou mého putování je Vyhlídka kamenný kruh. Ta je ale bohužel zarostlá bujnou vegetací, u zastavení č. 13 - Duchovní svět Keltů - si čtu o tom, že Keltové kromě božstev uctívali nejrůznější zvířata a stromy, mezi zvířaty zastával významné postavení jelen, byl symbolem obnovy, labuť měla funkci prostředníka mezi světem živých a mrtvých. Mezi stromy připadala velká váha dubu, tisu nebo lísce.

V Nasavrkách můžete navštívit zámeckou expozici Po stopách Keltů nebo známý skanzen Země Keltů.

PS: „Nezapomínejte, že co si do přírody přinášíte, to si z ní taky odnášíte.“ :)