Článek
V posledních desetiletích česká příroda prochází nenápadnými, avšak zásadními změnami. Mezi tichými svědky těchto proměn je i jeden z nejpozoruhodnějších pavouků, kteří se u nás vyskytují – křižák pruhovaný (Argiope bruennichi). Možná jste ho již zahlédli. Tento pavouk, připomínající svými žluto-černými pruhy spíše exotického tygra než zástupce naší fauny, zaujal pozorovatele a přírodovědce nejen svým vzhledem, ale i životním stylem a rychlým šířením českou krajinou.
Zpátky na výsluní
Křižák pruhovaný byl ještě na počátku 20. století v České republice považován za vzácný druh, jehož výskyt byl omezen především na jižní Moravu a teplejší oblasti. Teprve od devadesátých let 20. století začíná jeho populační expanze směrem na sever a západ, až dnes běžně obývá i střední, severní a západní Čechy.
Za tímto posunem stojí především klimatické změny – oteplování umožnilo tomuto teplomilnému pavoukovi osidlovat oblasti, kde dříve nebyl schopen přežít zimu. Dalším faktorem je proměna krajiny – křižák vyhledává slunné, teplé louky, okraje polí, vinic a ruderální plochy, které se v důsledku útlumu zemědělské činnosti a rozšiřování neudržovaných ploch staly ideálním útočištěm pro jeho kolonie.
Pavučina s podpisem
Jedním z nejcharakterističtějších rysů křižáka pruhovaného je jeho pavučina. Na rozdíl od jiných křižáků je jeho kruhová pavučina ozvláštněna nápadným klikatým bílým pruhem zvaným stabilimentum. Přesný význam tohoto útvaru není dosud zcela objasněn, předpokládá se však, že má odstrašující funkci pro ptáky a větší hmyz, nebo pomáhá pavoukovi při lovu díky odrazu UV záření.
V centru pavučiny sedí pavouk s tělem zdobeným kontrastními žluto-černými pruhy, což z něj činí nezaměnitelnou součást letní krajiny. Přestože je vzhled křižáka pruhovaného nápadný a pro neznalé možná děsivý, je tento pavouk člověku zcela neškodný. Jeho kousnutí je srovnatelné s včelím žihadlem a není třeba se ho obávat.
Křižák pruhovaný na pavučině s bílými pruhy „stabilimentum“
Lovec, který využívá trpělivost
Křižák pruhovaný je typickým zástupcem pavouků pasivních lovců. Ve své pavučině trpělivě čeká na nic netušící kořist, kterou po zachycení okamžitě obalí do hedvábného zámotku a následně usmrtí svým jedem. Loví především kobylky, koníky a další středně velký hmyz, čímž se stává důležitým predátorem ve svém ekosystému.
Malý symbol velkých změn
Příběh křižáka pruhovaného je krásným příkladem toho, jak změny klimatu a krajiny ovlivňují rozšíření druhů. Z původně jihovýchodního obyvatele Evropy se stal běžným druhem i v mírnějších oblastech střední Evropy, včetně ČR. Pro mnohé je dnes křižák pruhovaný symbolem exotiky v české krajině, a jeho přítomnost nám připomíná, že naše příroda není statická, ale neustále se proměňuje.
Ať už se na něj díváme s respektem, zvědavostí, nebo lehkým mrazením, křižák pruhovaný patří k těm druhům, které obohacují naši přírodu o nové barvy a příběhy.
