Článek
Tchyně dostala klíče od našeho bytu výhradně pro případ nejvyšší nouze. Jenže moje tchyně Jarmila (58) z téhle nevinné sady klíčů udělala mučící nástroj a volnou vstupenku do našeho soukromí. Zneužívá je nejvíc v době, kdy jsme s manželem Filipem (34) byli v práci a náš pětiletý syn je ve školce.
Jmenuji se Marta (32) a už tři roky žijeme ve vlastním bytě, na který poctivě splácíme obří hypotéku. Člověk by si myslel, že ve třiceti letech budu mít právo rozhodovat o tom, kde, co bude. To že nám občas doma vytřela nebo utřela prach mi sice vadilo, ale dalo se to přežít. Jenže jednoho dne zašla až moc daleko.
Pro Jarmilu jsme očividně jen dvě neschopné děti, které bez jejího neustálého dozoru a „přeorganizovávání“ domova pravděpodobně zarostou špínou a chaosem.
Teror v komodě a jízlivé vzkazy
Jarmila se vůbec netají tím, že nám v naší nepřítomnosti slídí po bytě. O našich chybách vykládala všem, koho potkala, takže když jsem zapomněla ponožky na gauči, večer už to věděla půlka města.
Minulé úterý jsem se vrátila unavená domů a hned v předsíni mě do nosu praštila těžká, štiplavá vůně orientálních tyčinek. S bušícím srdcem jsem vešla do kuchyně a myslela jsem, že mě regulérně trefí šlak. Na první pohled bylo jasné, že opět kompletně celkově přerovnala kuchyňskou linku. Výborně, takže zase budu týden hledat nádobí.
Na jídelním stole ležel jízlivý papírek s jejím úhledným písmem: „Martičko, zjistila jsem, že máš v bytě špatné energie tak jsem hrnce a ostatní nádobí přeskládala podle Feng-šuej, snad to pomůže, i když nevím, jestli to bude stačit s tím, jak to u vás máte. Nemáš zač!“ V tu vteřinu mě polil vztek, ale to pravé šílenství mě čekalo až v ložnici.
Jarmila zašla tak daleko, že vlezla do naší šatní skříně a kompletně mi přerovnala mou soukromou komodu se spodním prádlem.
Moje kalhotky a podprsenky byly seřazené pedantsky podle barev a ponožky srolované do úhledných kuliček. Představa, že se mi cizí ženská, byť je to Filipova matka, přehrabuje v mých nejvíc intimních věcech, mě dohnala k zlostnému výkřiku.
Kecání do výchovy a syn jako rukojmí
Narušování soukromí v našem vlastním bytě ale Jarmile očividně nestačilo. Její teror se s plnou dravostí přesunul na to nejcitlivější místo – výchovu našeho pětiletého syna Tobiáše. Vrchol všeho nastal uplynulou neděli, kdy k nám Jarmila přijela na plánovaný rodinný oběd. Sotva se svlékla v předsíni, okamžitě začala sypat jízlivé kritiky na mou adresu, a to přímo před mým malým synem.
„Martičko, proboha, co to má Tobiášek na sobě za příšerné tepláky? Vždyť v tom vypadá jako ze sociálně slabé rodiny. A ty mu dáváš k jídlu kupovanou přesnídávku? To nejsi schopná mu udělat domácí? Za mých mladých let jsem Filípkovi všechno čerstvě mixovala. Podívej, jak je kvůli tvé lenosti úplně podvyživený a bledý,“ spustila na mě. Tobiášek na nás vykulil oči a já cítila, jak ve mně krev doslova vře.
Manžel mamánek v akci
Zoufale jsem se podívala na svého manžela a čekala, že se mě jako své ženy a matky svého syna zastane a matce ukáže, kde jsou hranice. Jenže Filip předvedl naprosto ukázkového mamánka. Místo toho, aby mě podpořil, že jsem dobrá a starostlivá matka, jen unaveně pokrčil rameny, sklopil oči k talíři s polévkou a vypustil z pusy tu nejhorší možnou větu, jakou může manžel zklamat svou ženu:
„Prosím tě, Marti, nehroť to zase a nedělej zbytečně hysterické scény. Máma to s námi myslí dobře, chtěla ti jen poradit a pomoct ti s tím úklidem. Měla bys jí být spíš vděčná.“
V tu vteřinu jsem myslela, že po něm ten talíř s horkým vývarem regulérně hodím. Moje tchyně se vítězně usmála, pohladila svého dospělého synáčka po ruce a já si uvědomila, že v tomhle bytě nebojuji jen s cizí ženskou, ale s chlapem, který pupeční šňůru nepřestřihl ani po třicítce.
Tajná výměna zámků a scéna na chodbě
Pohár mé trpělivosti definitivně přetekl hned následující den. Jakmile Filip odešel do práce, vyhledala jsem na internetu nejbližší zámečnictví a koupila zbrusu novou, bezpečnostní vložku do dveří. Srdce mi bušilo až v krku, když jsem s hrozným strachem a šroubovákem v ruce měnila zámek, ale věděla jsem, že pokud to neudělám teď, Jarmila mi zničí manželství i zdraví.
Staré klíče, které měla tchyně u sebe, byly v tu vteřinu naprosto k ničemu.
Na výsledek jsem nemusela čekat dlouho. Ve čtvrtek odpoledne jsem měla v práci volno a seděla v obýváku, když vtom se z chodby ozvalo rázné zašramocení klíčů. Jarmila přišla na další neohlášenou „přepadovku“.
Slyšela jsem, jak strká klíč do klíčové dírky, ale ten se pochopitelně ani nehnul. Zkusila to znovu, přitlačila a pak začala vztekle a hystericky lomcovat klikou. Když jí došlo, že zámek nefunguje, začala do dveří zuřivě bušit pěstmi.
„Marto! Jsi doma? Ty máš klíč z druhé strany? Co to má znamenat? To je nehorázná drzost, já jsem Filipova matka a tohle je byt mého syna!“ řvala na celou chodbu paneláku tak hlasitě, že ze sousedních bytů začali zvědavě vykukovat lidi. Odmítla jsem otevřít a předstírala, že nejsem doma.
Tchyně nebo já
Když se Filip vrátil domů, čekalo mě druhé dějství pekla. Jarmila mu samozřejmě s pláčem volala a udělala ze mě hysterickou fúrii. Tím, že ani jeho klíč nefungoval, tak mu hned bylo jasné, že jsem vyměnila zámky. S kávou v ruce a spokojeným výrazem jsem mu došla otevřít. Ale on na mě hned ve dveřích nastoupil, co si to dovoluji k jeho matce.
Jenže já se poprvé v životě nenechala zastrašit. Položila jsem před něj na stůl jeho kufr a dala mu ultimátum: „Buď okamžitě pochopíš, že tvoje rodina jsem já a Tobiáš, a tvoje matka k nám bude chodit jen tehdy, když ji pozveme, nebo si ten kufr vezmi a odstěhuj se k ní zpátky do dětského pokojíčku. Vyber si.“
Filip úplně zbledl. Pupeční šňůru jsem sice musela přeříznout drsným způsobem, ale zámky zůstaly vyměněné a tchyně už u nás neslídí.
Zaujal vás příběh Marty? Bude se vám líbit i tento: Nesmí si vzít toho oplzlého ženicha. Jak jí to říct, když jdu za svědka?
Jaká je vaše tchyně? Podělte se v komentářích!
