Článek
Největší strach v mořích vždy vyvolával a stále vyvolává žralok. Nebezpeční tvorové ale nemusí být nutně velcí jako právě zmiňovaný žralok. V prostředí, ve kterém nejsme my lidé doma, musíme být na pozoru. Nikdy nevíme, co nás v hlubinách pozoruje nebo se chystá zaútočit. Nyní se seznámíme s rybou, ze které mají strach rybáři i potápěči. A oprávněně.
Soltýn barakuda (Sphyraena barracuda)
Jedná se o nelítostného mořského predátora z rodu Sphyraena , který je znám pod názvem soltýn barakuda nebo také barakuda velká. Jejím domovem jsou teplé, tropické vody a subtropické oblasti Tichého, Indického i Atlantského oceánu. Většinou se pohybuje v hloubkách do 110 metrů. Často se pohybuje v blízkosti korálových útesů a pobřeží, kde hledá potravu. Barakud existuje více než 20 druhů a některé z nich mají dokonce jedovaté maso.
Barakuda velká je jedna z největších svého druhu. Ještě někdy kolem 18. století nebyl pro rybáře problém lovit barakudy, které předčí ty dnešní svojí délkou, která se pohybovala okolo 4,5 metru. Nyní jsou jejich délky něco okolo 2,8 metru, což také není málo. Váhově se pohybují okolo 40 kg, přičemž nejtěžší zaznamenaná ulovená barakuda vážila 46,7 kg. Některé druhy barakud se svým vzhledem mohou různě lišit. Jedno mají ale společné, podobu svého těla. Pro barakudu je charakteristické jejich štíhlé, oválné a svalnaté tělo, které dává jasně najevo, že je přizpůsobeno pro rychlé plavání. Je to takové mořské torpédo. Svojí hlavou může lehce připomínat naší štiku. Barakuda velká má horní část těla zbarvenou do modrošedé. Postupně se směrem dolů k břichu barva mění a může být stříbřitá nebo dokonce jasně bílá. Na těle pak najdeme tmavé fleky a řadu příčných odznaků. Její ploutve mohou být zbarveny fialově s odstíny až do černé barvy s bílými špičkami.
V tlamě barakudy najdeme mnoho ostrých zubů, které vzhledem připomínají dýky. Některé z nich jsou stočeny směrem dozadu a díky tomu může barakuda udržet ulovené ryby, které jsou na povrchu kluzké. Tento mořský predátor útočí bleskurychle, poměrně agresivně a většinou ze zálohy. Jejich zrak je velmi dobrý a kořist nemá šanci se před ní ukrýt. Útok přichází tak rychle, že si kořist ani nestihne uvědomit, že se něco stalo. Když kořist uchopí, třesením hlavy ji dokáže rozpůlit. Mrštný predátor je schopný dosáhnout rychlosti až 58 km za hodinu, což z ní činí opravdu velmi rychlého zabijáka.
Hlavní součástí jídelníčku barakud jsou ryby. Nejčastěji loví sardinky, sledě, ančovičky, halančíky, menší druhy parmic a dokonce také ještěrky a hlavonožce. Nemají však problém lovit i ryby, které jsou stejně velké, jako jsou ony. Samy se stávají potravou například pro žraloky, kosatky, kanice, nebo dokonce delfíny. Jako v mnoha jiných případech zvířat, i barakudy ohrožuje člověk. Jsou loveny nejen pro maso, pokud se tedy zrovna jedná o druh, který nemá maso jedovaté, ale také pro zábavu.
Ovšem stejně jako je pro barakudy nebezpečím člověk, tak jsou barakudy nebezpečné pro člověka. Sice se útoky barakud na člověka nestávají tak často, stále však může být pro člověka setkání s tímto dravcem nepříjemnou zkušeností. Rybáři, kteří se na jejich lov specializují, si musí dávat pozor. Jako návnadu používají lesklé předměty, které dravce lákají. Nejvíc se na jejich lov používá návnad, které mají žlutou barvu. Kvůli jejich velmi rychlému útoku se někdy stane, že barakuda vyskočí přímo do lodi rybáře. Ti si musejí dávat pozor, aby přitom nedošlo k jejich úrazu. Je doporučováno, že lov na barakudu by měl probíhat ideálně ve dvou, pro větší bezpečí.
Své o útoku barakudy by mohl vyprávět napadený potápěč, který se potápěl v blízkosti Šibeniku v Chorvatsku. Potápěč byl vyzbrojený pro všechny případy podvodní puškou. Když na barakudu několikrát vystřelil, nejspíš vůbec nečekal, že by se mu barakuda chtěla revanšovat. Bohužel se barakuda rozhodla jednat a na potápěče zaútočila. Trefila se mu nešťastně do masky, kterou měl na obličeji, a podařilo se ji rozbít. I když to byl zkušený potápěč, rozbitá maska způsobila poranění jeho oka. Čeká ho tak operace, která nejspíš dopadne dobře. Kdyby však neměl masku, mohlo jeho zranění obličeje dopadnout mnohem hůř.
I když nejsou útoky na lidi časté, je třeba si uvědomit, že zvíře se pohybuje ve svém prostředí, na které bylo dokonale vybaveno. Napadení jim nikdo nemůže vyčítat. Člověk jim může pouze připomínat snadnou kořist. Zabití barakudou nebylo zaznamenáno, avšak člověka může velmi silně pokousat.
Zdroje:
https://www.nationalgeographic.com/animals/fish/facts/barracuda
https://zoom.iprima.cz/priroda/velky-vodni-predator-430891
https://www.americanoceans.org/facts/are-barracuda-dangerous/
https://www.floridamuseum.ufl.edu/discover-fish/species-profiles/sphyraena-barracuda/
https://en.wikipedia.org/wiki/Great_barracuda
