Článek
Naše planeta je, co se živočišných druhů týče, velmi rozmanitá. Některá zvířata nás fascinují, vzbuzují respekt či dokonce strach. V našich končinách tolik nebezpečných či jedovatých druhů zvířat nežije. Můžeme je však vidět například v zoologických zahradách či v dokumentárních filmech. A že je někdy opravdu nač koukat. Pojďme se nyní společně podívat na jedno zajímavé zvíře z říše hadů.
Ploskolebec vodní (Agkistrodon piscivorus)
Jedná se o vodní druh hada, který patří do čeledi zmijovití a podčeledi chřestýšovití. Jeho domovinou je jihovýchodní oblast USA, konkrétně pak Florida, kde se tomuto druhu velmi daří. Nepatří zrovna k velkým druhům. I když se jeho délka běžně pohybuje něco okolo 80 cm, jsou jedinci, kteří v klidu dorostou až do 180 cm. Takový had už opravdu vzbudí pozornost. U tohoto druhu, tak jako u mnoha jiných, je tím větším samec. Jejich váha se může pohybovat u menších jedinců od 200 do 600 gramů. Ovšem ti větší mohou překonat i 4 kg.
Hlava ploskolebce je poměrně široká. Vnitřní tlama je nádherně a zářivě bíle zbarvena. Možná i kvůli tomu je mu přezdíváno „cottonmouth“ neboli bavlněná tlama. Většina jedinců je zbarvena do téměř černé s různě barevným vzorem. Vzor může mít například hnědé, hnědožluté, šedé či nažloutlé zbarvení. Po tvářích se pak táhnou dva tmavé pruhy. Někdy je snadné zaměnit tento druh s ploskolebcem americkým. To však většinou pouze u mladých jedinců.
Jeho oblíbeným stanovištěm je voda. Má velmi rád jezera, mokřady, rybníky či dokonce bažiny. Je schopen žít i v brakické vodě a nečiní mu problém ani slaná. I když je pro něj voda nesmírně důležitá, je schopen žít i značně dlouhou dobu v suchém prostředí. Často byl viděn i v rýžových polích. Během dne se snaží většinou zahřívat. Jeho aktivita není pouze přes den nebo pouze v noci. Je aktivní jak ve dne, tak v noci. Pokud je chladněji, vyhledává paprsky slunce, aby se zahřál. Pokud je velké teplo, je stočen někde na stinném místě. Vyleze až před západem slunce, nahřeje se například na teplé cestě či kameni, a tak může být aktivní celou noc.
Mezi jejich nejčastější kořist patří žáby a další obojživelníci, krysy, želvy, ptáci, hmyz, vejce ptáků, ptáci samotní, drobní savci, ryby nebo dokonce jiní hadi. Je u nich zaznamenán kanibalismus. I když se často pohybují ve vodě, nejsou tam schopni ryby ulovit. To se jim daří v momentě, kdy najdou vysychající toky, kde se ryby hromadí. Pak je to pro ně hostina jako dělaná. Zajímavostí je, že na rozdíl od jiných hadů nepohrdnou ani mršinou.
I když se tento druh považoval za velmi agresivní, studie ukazuje něco jiného. Sám o sobě dá raději přednost úniku. Ovšem jako každé zvíře, které je provokováno či zahnáno do kouta, se snaží útokem svého protivníka zahnat. Pokud se dostane do situace, kdy je třeba se bránit, začne vibrovat svým ocasem a hlavou hází z jedné strany na druhou. Přitom otevře svoji tlamu a velmi hlasitě syčí. Jako mnoho druhů i on své tělo stočí do útočného „S“. V některých případech je připraven použít ještě jednu svoji zbraň. Tou je velmi zapáchající sekret, který vypustí z análních žláz, které se nachází u kořene jeho ocasu.
Ploskolebec vodní disponuje cytotoxickým jedem. Tento jed útočí a likviduje tkáně. Pokud by tedy k uštknutí došlo, je třeba počítat s velkou bolestí a otokem. V horších případech, kdy had uštkne do končetin a postižený se nedostane včas do rukou lékařů, je nutné přistoupit k amputaci končetin. Pokud se do rukou lékařů dostane včas, je postiženému podán protijed CroFab, který je vytvořen z jedu více hadů a je velmi účinný.
Zdroje:
https://www.nationalgeographic.com/photo-of-the-day/photo/cottonmouth-north-carolina
https://animalcorner.org/animals/cottonmouth-snakes/
https://animaldiversity.org/accounts/Agkistrodon_piscivorus/
https://en.wikipedia.org/wiki/Agkistrodon_piscivorus
