Dokáží se postavit i nebezpečné fose. Lemuři jsou jedni z nejzvláštnějších primátů

Je to tvor, který vznikl v prostředí, kde nic není úplně jisté a kde přežijí spíš ti, kteří se dokážou přizpůsobit. Tím prostředím je Madagaskar. Ostrov, který se kdysi dávno oddělil od Afriky a pak si dlouhou dobu žil vlastním životem. Zvířata, která tam zůstala, se vyvíjela bez běžné konkurence a výsledkem jsou druhy, které jinde na světě nenajdete. Lemuři mezi ně patří asi nejvíc. Lemur kata je jedním z nich, a i když působí nenápadně, nese v sobě znaky téhle izolace. Patří mezi primáty, ale ne mezi ty klasické, které si člověk vybaví jako první. Má mnohem silnější čich než většina opic a v jeho světě hrají pachy mnohem větší roli, než jsme zvyklí.

Když se řekne Madagaskar, spousta lidí si představí hustý tropický prales, ale lemur kata často žije v úplně jiných podmínkách. Hlavně na jihu a jihozápadě ostrova, kde je krajina sušší, otevřenější a někdy i dost nehostinná. Jsou tam suché lesy, trnité porosty, místa, kde není voda vždycky po ruce. A právě tady se ukazuje, jak je tenhle druh přizpůsobivý. Nevybírá si jen jedno ideální prostředí. Spíš se snaží fungovat v tom, co má. Když je víc potravy, využije ji. Když jí ubude, přizpůsobí se. To ale neznamená, že by byl nezranitelný. Jakmile začnou mizet lesy, což se na Madagaskaru děje poměrně rychle, začne být problém. Lemur kata sice něco vydrží, ale bez prostoru se dlouhodobě neobejde.

Na první pohled nepůsobí nijak mohutně. Váží kolem dvou a půl až tří kilogramů, tělo má dlouhé zhruba čtyřicet centimetrů. Není to zvíře, které by zaujalo velikostí. Spíš detaily. A ty začnou vystupovat až ve chvíli, kdy ho člověk chvíli pozoruje. Tělo je pružné, končetiny uzpůsobené jak k pohybu po zemi, tak ke šplhání. Prsty jsou dlouhé, dobře ovladatelné, ideální pro uchopování větví i manipulaci s potravou. Na zadní noze má dráp, který používá při čištění srsti, a v dolní čelisti zuby uspořádané tak, že fungují skoro jako hřebínek. Nejvýraznější zůstává ocas. Dlouhý, pruhovaný a opravdu nepřehlédnutelný. Přitom neslouží k tomu, co by člověk čekal. Lemur se jím nedrží větví. Používá ho hlavně k rovnováze a jako komunikační kanál. Když se skupina pohybuje, jednotliví jedinci ho drží vztyčený, takže se navzájem vidí i v hustším porostu. Je to jednoduché, ale funguje to. Ocas se uplatňuje i při konfliktech mezi samci, kdy se stává nástrojem pro přenos pachových signálů. Zní to zvláštně, ale v jejich světě to dává smysl.

Denní rytmus lemura katy není nijak uspěchaný. Ráno často začíná sluněním. Sedne si, narovná se, nastaví břicho slunci a zůstane chvíli v klidu. Vypadá to skoro jako póza, ale je to praktická věc. Tělo se po chladné noci potřebuje zahřát. Pak teprve přichází čas na pohyb. Skupina se vydává hledat potravu, přesouvá se, zastavuje a zase pokračuje. Není to nepřetržitá aktivita. Spíš střídání pohybu a klidu. Když je horko, zvířata zpomalí, stáhnou se do stínu, sedí, čistí si srst nebo jen tak odpočívají. A právě v těchhle klidnějších chvílích se odehrává velká část jejich sociálního života.

Lemur kata totiž nežije sám. Skupina je pro něj zásadní. Může mít jen pár jedinců, ale klidně i přes dvacet. A zajímavé je, že hlavní slovo v ní mají samice. Ty mají přednost u potravy a jejich postavení je obecně vyšší než u samců. Samci skupinu často opouštějí a hledají si místo jinde, což pro ně není jednoduché. Nový samec musí zapadnout, najít si pozici a někdy bojovat. Vztahy ve skupině nejsou jednoduché ani klidné. Spíš připomínají neustálé ladění. Někdo ustoupí, někdo zatlačí, někdy dojde ke konfliktu a jindy k usmíření.

Velkou roli v tom hraje komunikace, která u lemurů neprobíhá jen zvuky nebo gesty. Pachy jsou zásadní. Zvířata si označují okolí, zanechávají za sebou „zprávy“, které ostatní dokážou číst. Samci mají navíc zvláštní způsob soupeření. Potřou si ocas pachovou látkou a pak jím mávají směrem k soupeři. Vypadá to skoro až nepatřičně, ale je to způsob, jak se vyhnout přímému boji a přesto si vyjasnit pozice. Co se týče potravy, lemur kata není nijak vybíravý. Spíš využívá to, co je zrovna dostupné. Ovoce, listy, květy, kůra a různé části rostlin. Když je potřeba, nepohrdne ani hmyzem nebo drobnými živočichy. Tahle schopnost přizpůsobit se je pro něj zásadní. Bez ní by v tak proměnlivých podmínkách nepřežil.

Obrana je spíš otázkou včasné reakce než síly. Lemur kata nemá výrazné zbraně. Spoléhá na pozornost, rychlost a skupinu. Když se objeví nebezpečí, reaguje okamžitě. Utíká, šplhá do bezpečí nebo se drží ostatních. Predátory mohou být draví ptáci nebo šelmy a největší riziko hrozí mláďatům. Právě proto je důležité, aby skupina fungovala a aby si jedinci navzájem kryli záda. Taková fosa je rychlá, obratná a ve větvích se pohybuje s jistotou, která z ní dělá jednoho z nejnebezpečnějších predátorů Madagaskaru. Lemur kata to ví a podle toho se chová.

Jakmile někdo ze skupiny zpozorní, napětí se okamžitě přenese na ostatní. Všichni pak ztichnou, sledují okolí, a když je potřeba, rozprchnou se nebo se stáhnou do bezpečnějších míst. Často to znamená rychlý přesun na tenčí větve, kam se těžší predátor nedostane tak snadno, nebo naopak na otevřenější prostor, kde mají lepší přehled. Když jde do tuhého, dokážou se semknout, hlasitě varovat a působit větším dojmem, než ve skutečnosti jsou, ale přímý střet je až poslední možnost. Lemur kata přežívá hlavně proto, že se snaží být o krok napřed.

Rozmnožování je u lemurů katů omezené na určité období. Samice jsou připravené k páření jen krátce a samci o ně soupeří. Po několika měsících se narodí mládě, většinou jedno. Zpočátku se drží na břiše matky, později se přesouvá na její hřbet. Matka se o něj stará, chrání ho a postupně ho vede k samostatnosti. Skupina v tom hraje důležitou roli, protože mládě se učí pozorováním a postupně zapadá do systému vztahů, který ho čeká.

Lemur kata dnes patří mezi druhy, které jsou ohrožené. Lesy mizí, krajina se rozpadá a prostor, ve kterém může žít, se zmenšuje. Přesto zůstává jedním z nejznámějších symbolů Madagaskaru.

Zdroje:

https://animaldiversity.org/accounts/Lemur_catta/

https://lemur.duke.edu/discover/meet-the-lemurs/ring-tailed-lemur/

https://animalia.bio/ring-tailed-lemur

https://neprimateconservancy.org/ring-tailed-lemur/

https://primate.wisc.edu/primate-info-net/pin-factsheets/pin-factsheet-ring-tailed-lemur/

https://www.theanimalfacts.com/mammals/ring-tailed-lemur/

https://www.abicko.cz/clanek/precti-si-priroda/25777/agresivni-lemuri-samice-bojuji-jako-bajne-amazonky.html