Dříve drsný lovec potkanů, dnes spíš módní doplněk v kabelce. Seznamte se s yorkšírským teriérem.

Malá psí plemena jsou po mnoho desetiletí velmi oblíbená. Jejich velikost je často předurčuje pro městský život a být tak společníkem majitelů bytových jednotek. Není problém je vzít s sebou téměř kamkoliv. Snadno se přenášejí a je možné je bez větších obtíží vzít s sebou například k moři. Živit je také není nic nákladného. Pokud pomineme časté rozmazlování a kupování extrémního množství pamlsků, které si přeci zaslouží. Pojďme se nyní společně podívat na jedno z nejoblíbenějších společenských psích plemen na celém světě.

Psí plemeno, kterému se také zkráceně říká „jorkšír nebo také jork“, pochází z Anglie. Jak už jeho jméno napovídá, pochází z hrabství Yorkshire. Plemeno vzniklo v 19. století, a to křížením několika různých plemen. Na jeho vzniku se podílel například skye teriér či dandie dinmont teriér a mnoho dalších teriérů. Původně byl chován hlavně dělníky a horníky, kteří je využívali k lovu škůdců. V tomto případě pak hlavně potkanů. Dnes je brán jorkšír hlavně jako společenské plemeno a na jeho původ se často zcela zapomíná. Ve své době byl také mnohem větší než jak ho známe dnes. Postupem času, a to hlavně kvůli poptávce po malých společenských psech, se plemeno začalo šlechtit tak, aby se jeho velikost zmenšila. Někdy na přelomu 20. století se stal jorkšír velmi oblíbeným psem mezi vyšší vrstvou obyvatel. Pořád častěji se stával hlavně módním psem.

Dle FCI patří jorkšír do skupiny teriérů. Jedná se o malé a elegantní plemeno. Celkově působí kompaktním dojmem. Je zajímavé, že výška není zcela jasně definována, ale váhově by se měl pohybovat od zhruba 2 do 3,2 kg. Nicméně by měl být proporčně vyvážený a měl by působit harmonicky. Ačkoliv je na výstavách charakteristický svojí dlouhou a hedvábnou srstí, která dosahuje až k zemi, v reálu většinou potkáme jorky ostříhané. Zbarvení srsti je poměrně specifické. Hlava a hrudník bývají zlatavé, ovšem zbytek těla má ocelově modrý nádech. Když pomineme výstavní krasavce, najdeme dnes i trochu odlišně zbarvené jedince. Hlava yorka je malá, stejně tak jsou malé i uši, které jsou ve tvaru písmene V. Uši jsou vzpřímené a neměly by se klopit. Oči jsou středně velké, tmavého zbarvení a působí velmi inteligentním, jemným, ale bystrým dojmem. Kde to legislativa umožňuje, jsou štěňatům kupírovány ocásky. U nás najdeme jorkšírské teriéry s dlouhým ocasem.

I přes svoji velikost je jorkšírský teriér osobnost a na spoustu věcí má svůj názor. Je příjemně temperamentní, aktivní, nechybí mu odvaha, kterou často prezentuje svým pisklavým štěkáním. Jako správný teriér je poměrně zvídavý, ale také dost tvrdohlavý. Určitě je to plemeno, které se dá dobře vycvičit. Bohužel se často stává, že z něj majitelé, a to převážně ženy, udělají panovačného, ale zároveň ustrašeného a vyklepaného psíka. Jeho přirozenou povahu potlačují a dělají z něj malého nebohého chudinku. Místo toho, aby běhal a udržoval si kondici, je nošen v taškách či kabelkách. Kvůli tomu je pes také často frustrovaný, rozvíjí se u něj nervozita či až úzkostné chování. Pejsek se třese ze všeho, co vidí nebo slyší. Většina majitelů si pak takový třes vykládá špatně a myslí si, že to je například chladným počasím.

Plemeno se velikostí sice předurčuje k tomu, že je často chováno v bytech, to ale neznamená, že nepotřebuje dostatek pohybu. Znám pár jorků, kteří jsou schopni uběhat bez větších problémů několik kilometrů po boku německých ovčáků. Je to pouze o přístupu majitele. Nicméně pohyb je pro ně velmi obohacující, a to nejen pro jeho fyzické zdraví, ale také pro jeho psychiku. Možná by se nejeden majitel jorkšíra divil, že i takový malý psík může dělat například obedience, agility nebo třeba dogdancing. Určité povahy jsou vhodné i pro canisterapii. Pokud se člověk svému psu věnuje od štěňátka tak, jak pes potřebuje, je možné vycvičit téměř jakékoliv plemeno.

Snad každé plemeno má své zdravotní problémy. Asi nejčastějším problémem jsou zuby. Mnoho mladých psů přichází o zuby a někdy zcela zbytečně. Je třeba už od štěněte dbát na jednak správné krmení, tak právě i na čištění chrupu. Každý majitel by měl chrup svého pejska sledovat. Stejně jako u nás lidí, jsou potíže s chrupem a dásní bolestivou záležitostí, stejné je to i u našich mazlíčků. V případě, že si nejste jistí, nechte si chrup zkontrolovat odborníkem. V dnešní době už je poměrně snadné nechat odstranit zubní kámen. Nicméně je lepší mu předcházet. Nechte pejska chroupat granule, protože i ty opravdu pomáhají. Po výměně mléčného chrupu jim můžete podávat i tvrdší tyčinky na okus. A opravdu ani 10 cm tyčinka není pro teriéra problém, pokud mu bude vonět. Cílem není, aby ji měl za pět minut v sobě, ale aby se opravdu snažil okousávat.

Dost často mají problém s luxací pately. Jde vlastně o to, že čéška vyskakuje z kolenní jamky. To může způsobovat kulhání a také bolestivost. Určitě je dobré se v případě potíží poradit s veterinárním lékařem. Všímejte si svého psa, ať můžete problém řešit včas. Prevence je vždy základ a dá se díky ní přijít na mnohé problémy.

Pokud přemýšlíte nad milým a malým parťákem, je jorkšírek určitě vhodným kandidátem. A i když jsou všechna naše zvířátka „naše miminka“, zkuste se k nim chovat jako ke psům a dejte jim opravdový život psa. Vynechte tašky a nechte ho běhat, nebojte se, když k němu půjde větší pes, kterého znáte a víte, že je kamarádský. Dobrá socializace je u něj nezbytná a učiní z něj opravdu příjemného a vyrovnaného parťáka.

Máte rádi pejsky? Zde si můžete přečíst články nejen o různých plemenech, ale i další zajímavosti.

Zdroje:

https://www.britannica.com/place/Yorkshire-former-county-England

https://www.petguide.com/breeds/dog/yorkshire-terrier

https://www.dogster.com/dog-breeds/yorkshire-terrier

https://en.wikipedia.org/wiki/Yorkshire_Terrier

Zkušenosti autorky článku.