Hlavní obsah

Extrémně jedovatá pakobra páskovaná je třetím nejjedovatějším suchozemským hadem na naší planetě.

Foto: Matt from Melbourne, Australia, CC-SA 2.0, wikimediacommons.org

Jedovatá zvířata žijí po celém světě. Ať je to drobný hmyz či velký dlouhý had. Některé druhy jsou sice jedovaté, ale zároveň jsou fascinující a krásné.

Článek

Záhadná, děsivá, fascinující, ale i nádherná je říše některých druhů zvířat. Určitá část zvířat byla navíc vybavena něčím, co jim pomáhá v jejich obraně či k usmrcení kořisti. V našich končinách je takových zvířat pomálu. Možná přijde den, kdy se kvůli změně klimatu či náhodným zavlečením setkáme i s druhy, které u nás v současnosti nežijí. Pojďme se společně podívat na jeden druh, na který tu prozatím nenarazíme.

Pakobra páskovaná (Notechis scutatus)

Je druh jedovatého hada, patřícího do čeledi korálovcovití, kterému je domovinou Austrálie. Má velmi rád pobřežní oblasti, potoky a říčky, mokřady a všeobecně oblasti v blízkosti vod. Patří totiž i mezi velmi dobré plavce. Tyto oblasti většinou poskytují dostatek potravy a tak není divu, že v nich tento druh prosperuje. I když je to převážně denní živočich, je schopen aktivity i za teplých večerů. Je možné je vidět i ve větvích stromů, kam nemají problém se lehce vyšplhat. Stejně tak je možné je zahlédnout šplhat po budovách v obydlených oblastech.

Pakobra má celkem mohutné tělo, které v případě ohrožení dokáže zploštit. Někdy tímto zploštěním může působit jako kobra, která je typická svojí kápí. I dle toho má také slovo kobra ve svém názvu. Většinou se snaží člověku vyhnout, ale pokud má pocit, že je v ohrožení, neváhá zaútočit. Dle druhu a jeho výskytu může dorůstat od 0,9 m do 2,5 m, ale průměr se pohybuje okolo 1,2 metrů. Přesto, že se lokací, ve které žijí, barevně liší, často se jí přezdívá tygří had. Tuto přezdívku má kvůli jednomu typu zabarvení, které připomíná kresbu tygra. Nejběžnější zbarvení se pohybuje od oranžovohnědé, které právě připomíná zmiňovanou kresbu tygra, přes hnědou, olivovou, žlutou nebo dokonce černou.

Jejich jídelníček je poměrně pestrý, ale je jeden druh, který je na jejich seznamu číslem jedna. Jsou jím žáby. Nicméně si rády pochutnají na menších hlodavcích či ještěrkách. Jeden druh je dokonce znám, že se specializuje na ptáky, a to konkrétně mláďata racků. Ovšem tato kořist je pro ně často spíše ohrožením. Mláďata racků totiž jejich rodiče neváhají chránit a pakobrám se tak snaží vyklovat oči. To ovšem další hady od vybrané lahůdky neodradí. Své oběti kousnou a tím je velmi rychle znehybní. Následně je v celku spolknou.

Většinu života žije tento had solitérně. Výjimkou je doba rozmnožování. Pokud samec narazí na samici a ta je k páření svolná, začne typický tanec, který spočívá v omotávání obou těl, dokud nedojde ke spáření. Páření se odehrává v období jara. A často samci o samice bojují. Pokud dojde k úspěšnému páření, během léta samice přivede na svět již živá mláďata. Je fascinující, že jedna samice může porodit okolo 30 mláďat. Někdy jich může být i jednou tolik. Malá háďata jsou naprosto samostatná a ihned se rozprchnou poznávat svět a hledat si potravu.

Pakobra páskovaná zaujímá pozici třetího nejvíce jedovatého suchozemského hada na naší planetě. Jejich silný jed je tvořen jednak velmi známým neurotoxinem, dále koagulanty, lipidy (známé myotoxiny) a proteiny. Mezi první příznaky po uštknutí patří silná bolest, a to především v oblastech krku či končetin, jejich brnění nebo brnění kdekoliv po těle. Jako další se objevuje pocení a místa, která jsou necitlivá.

Bohužel velmi rychle po objevení prvních příznaků následují potíže s dýcháním a celková paralýza. Často pak přichází selhání srdeční činnosti a smrt. Uvádí se, že pokud se pacient velmi rychle nedostane do rukou lékařů, je úmrtnost mezi 40 až 60%. Což vůbec není malé číslo. Jako dnes již na mnoho jedů existuje sérum neboli protijed. Pokud je podán velmi rychle, dokáže se člověk napadený tímto druhem hada docela dobře vyléčit. Pokud pojedete do míst, kde se jedovatí hadi vyskytují, je vhodné se předem informovat, jak při případném uštknutí reagovat.

Zdroje:

https://www.australiangeographic.com.au/fact-file/tiger-snake/

https://animalia.bio/tiger-snake

https://www.inaturalist.org/taxa/35178-Notechis-scutatus

https://www.blesk.cz/clanek/zpravy-svet/633376/seniora-ustkl-temer-dvoumetrovy-had-pakobra-se-mu-opakovane-zahryzla-do-ruky.html

https://en.wikipedia.org/wiki/Tiger_snake

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz