Hroch: Nejnebezpečnější zvíře planety působí nemotorně až roztomile. Člověka však hravě zabije

Asi málokdo by si o zvířeti, které působí neohrabaně až líně, myslel, že by mohlo být nebezpečné. Zdání však může klamat a něco o tom ví obyvatelé míst, kde taková zvířata žijí. Při pohledu na hrocha, který se válí ve vodě, člověka napadne maximálně to, že je to roztomilý lenoch. Někdy se jeho jméno používá u lidí jako označení někoho, kdo má kilogramy navíc. I tady ale neplatí to, že když má někdo kilogramy navíc, že není schopen překvapit svým uměním pohybu a rychlosti.

Hroch obojživelný (Hippopotamus amphibius)

U tohoto sudokopytníka, kterému je domovinou Afrika jižně od Sahary, by málokdo hledal příbuznost s kytovci. Dříve se předpokládalo, že jejich příbuzným je prase. To však bylo postupně vědci vyloučeno. Hroch se umisťuje na třetí pozici nejtěžšího suchozemského živočicha na naší planetě. Se svojí kohoutkovou výškou okolo 1,65 metru může samec hrocha vážit i přes tři tuny. Samice jsou většinou o něco menší. Samci mají oproti samicím delší ocas, na kterém jsou střapečky chlupů a mnohem větší hlavu.

Jak jeho název obojživelný napovídá, je to zvíře, které žije jak na souši, tak ve vodě. Mezi jejich čtyřmi prsty, které jsou ukončené kopýtky, mají hroši plovací blány. Což je u takového zvířete celkem zajímavé. Pro jejich snadnější pobyt ve vodě má hroch nozdry a ušní boltce umístěné celkem vysoko na hlavě. Co je velmi zajímavé, tak při potápění se ušní boltce i nozdry uzavírají pomocí klapek. Díky tomu vydrží klidně i 5 minut pod vodou, kde na dně vyhledává trávu. Pokud se cítí ohrožen, může vydržet i neuvěřitelných 20 minut pod vodou. Ve vodě se hroch pohybuje hlavně po dně.

Své mohutné pysky používá k trhání vodních rostlin. V tlamě má stoličky, které pomáhají při rozmělňování potravy. V tlamě hrocha se nacházejí i špičáky a řezáky. Špičáky vylézající z dásní jsou spíše kly, které mohou dosahovat úctyhodných rozměrů od 35 po 70 cm. Ty hroch používá především k zastrašení protivníků a při bojích o území a boji s jiným hrochem. Kvůli nim je možné na některých zvířatech pozorovat šrámy, které tyto špičáky při bojích způsobí. Bylo naměřeno, že síla hrošího stisku čelistí je něco okolo 8000 newtonů.

I když se jedná o býložravce, který se pase na travinách a kořenech rostlin, pokud má možnost, nepohrdne ani menším zvířetem nebo dokonce mršinou. Jsou zaznamenány případy, kdy docházelo ke kanibalismu a hroch si pochutnával na mrtvém těle jiného hrocha. I když vypadá jako velký jedlík, za den toho k poměru svého těla zas tolik nesežere. Denně přijme něco okolo 30-40 kg potravy.

Hroch je velmi společenské zvíře, které žije ve stádech. Tato stáda mohou být menší, či velká. V jednom stádě většinou žije okolo 20 jedinců. Je obvyklé, že v menších stádech je pouze jeden samec, který si hlídá své teritorium. Svá teritoria si značkují rozmetáním trusu svým ocasem. Svého soka se snaží ohromit takzvaným zíváním, kdy otevírá tlamu a ukazuje svoji sílu. Pokud ani jeden neustoupí, pak se pouští do boje. Pokud boj o teritorium vyhraje nově příchozí samec, po boji usmrtí všechna malá mláďata.

Hroši dokáží vydávat nepřeberné množství zvuků, které připomíná bučení, chrochtání nebo u mláďat dokonce až kvičení. Hroši jsou silně teritoriální zvířata a neváhají okamžitě útočit. Dokáží běžet rychlostí až 25 km, což je na tak vizuálně těžkopádné zvíře opravdu rychlost. Z vody na břeh se dostává poměrně snadno a rychle. Bohužel se někdy stává, že pokud do jejich teritoria vstoupí člověk, hroch neváhá zaútočit. Takový útok je ve většině případů smrtelný. Odhaduje se, že úmrtí po napadení hrochem může být od 500-3000 za rok. Jedná se o jedno z nejnebezpečnějších zvířat Afriky a pravděpodobnost smrtelného útoku je až 86,7 %. Pro srovnání u lva je to 75 % a žraloků 25 %.

Hroši se mohou pářit kdykoliv během roku. Březost samic trvá poměrně dlouho a to 230-240 dní. Porod samic se odehrává ve vodě. Samice vrhne zpravidla jedno mládě, které se snaží ihned vyplavat nad hladinu, kde se poprvé nadechne. Mládě saje mateřské mléko až do věku zhruba 8 měsíců. Své mládě chrání až do jeho dvou let. A stejně jako u slonů, pokud je potřeba, postará se o mládě i jiná samice. Úhlavním nepřítelem mláďat je hlavně krokodýl. Někdy se o útok na mládě hrocha pokusí i levhart nebo drzá a vytrvalá hyena.

Zdroje:

https://www.nationalgeographic.com/animals/mammals/facts/hippopotamus

https://www.hedvabnastezka.cz/hroch-je-vrah-a-taky-kanibal-a-hlavne-nejnebezpecnejsi-zvire-afriky/

https://en.wikipedia.org/wiki/Hippopotamus

https://cs.wikipedia.org/wiki/Hroch_oboj%C5%BEiveln%C3%BD