Hlavní obsah
Příroda a ekologie

Jedovatý chřestýš rohatý je mistrem v maskování a je jedním z nejrychlejších hadů

Foto: By hxcnaturalist - CC BY 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=117656722

Každé zvíře na naší planetě je něčím výjimečné. Některá nám přijdou roztomilá a jiná si nepřejeme nikdy potkat. To ale neznamená, že nás nemohou fascinovat.

Článek

Naše planeta je místo, které je domovem tolika živočišných druhů, která nemáme ani možnost za celý život poznat. U některých je to nesmírná škoda, u jiných je to možná i lepší. Mnoho druhů může člověka snadno usmrtit, to ale neznamená, že bychom z nich měli mít hrůzu. Vždy, když vstupujeme někam, kde to neznáme, musíme předem vědět, s jakým druhem se můžeme v dané lokalitě potkat. Tím se můžeme vyvarovat setkání, které by nemuselo být zrovna příjemné. Pojďme se nyní společně podívat na živočicha, na kterého ve volné přírodě tak snadno nenarazíme.

Chřestýš rohatý (Crotalus cerastes)

Tento velmi zajímavý jedovatý had patří do čeledi zmijovitých a podčeledi chřestýšovitých. Jeho domovinou je více států v USA. A to hlavně ve státech Nevada, Utah, Arizona, Kalifornie a severozápadní oblasti Mexika, kde vyhledává polopouště a pouště. Tyto oblasti tomuto druhu vyhovují a jsou na ně dokonale přizpůsobeni. Tento druh nepatří mezi největší hady. Dorůstá pouze něco mezi 43 až 80 cm. Zajímavostí tohoto druhu je, že jsou samice mnohem větší než samci.

Základních barev může mít tento druh hned několik. Může to být růžová, žlutohnědá, krémová nebo šedá a na této základní barvě se nachází 28 až 47 dorzálních skvrn, které jsou různého tvaru a velikosti. Chřestýš rohatý má 21 řad kýlovitých šupin, které mohou být na dotek hrubší. Na spodní části těla se nachází šupiny, kterým se říká ventrální. Samice jich mají nepatrně více než samci a to 144, u samců okolo 141 šupin. Had dostal své jméno dle vystouplých nadočních šupin, které vypadají jako rohy. Tyto zvednuté šupiny jim vlastně pomáhají chránič oči před pískem.

Chřestýš rohatý má dokonalý způsob maskování. Při čekání na svou kořist se v podstatě celý zahrabe do písku. Jeho zvednuté šupiny nad očima mu pomáhají proti vniknutí písku do očí. Ovšem mláďata se celá nezahrabávají. Z písku nechávají trčet svoji špičku ocasu, kterou lehce pohybují. Dle rychlosti pohybu ocas trochu připomíná červa, larvu nebo také můru a tak mohou mláďata nalákat kořist, pro kterou je červ, larva nebo zmiňovaná můra výtečnou pochoutkou. Tou kořistí jsou ještěrky. Jsou hlavní obživou hadích mláďat. Dospělí hadi pak přecházejí z ještěrek na pestřejší jídelníček, do kterého patří ptáci, jiní hadi a hlodavci žijící v poušti.

Zajímavý je rozhodně pohyb tohoto druhu po písku. Pohybuje se totiž bokem. Jeho hlava míří do směru, kam se chce pohybovat a jeho tělo se dotýká písku pouze na dvou místech. Je jedním z nejrychlejších hadů a svým pohybem by dokázal dohnat i člověka. Rozvlní své tělo a pak velmi ladně a neuvěřitelně rychle zdolává písčitou krajinu. V období nejvyšších teplot využívá noční ochlazení a stává se z něj noční lovec. Při chladnějším období se zase mění na denního lovce. Jeho přizpůsobivost je naprosto fascinující.

Po úspěšném jarním páření následuje zhruba 4 až 5 měsíční březost. Ke konci březosti si samice vybere opuštěnou hlodavčí noru, kde přivede na svět své potomky. Samice rodí živá mláďata bez vaječných obalů. Mají na sobě pouze tenkou membránu, kterou ale opustí ihned po porodu. V jednom vrhu jich je průměrně okolo deseti, ale mohou vrhnout klidně až 18 či 20 mláďat. Háďata jsou po porodu velká něco mezi 15 až 20 cm a pospolu s matkou zůstanou zhruba týden. Po celou tuto dobu jsou pod ochranou své matky před predátory. Po této době přijde první svléknutí a tím i opuštění matky.

Zajímavostí je, že v době, který tráví v noře, ucpou vlastním tělem otvor nory. Díky tomu dokáží udržet dokonalou tělesnou teplotu. Takové chování bylo pozorováno pouze u tohoto druhu.

I když není chřestýš rohatý nejjedovatějším druhem chřestýše, zabít člověka přesto může. Vzhledem k tomu, že na tento druh člověk běžně nenarazí, není jeho jed na člověka zcela prozkoumán. Chřestýš většinou před svým útokem varuje chřestidlem na konci ocasu a pokud uštkne, nemusí do rány vypustit celou dávku jedu. Pokud už by však člověk na tento druh narazil a došlo k uštknutí, rozhodně je na místě přivolat lékařkou pomoc.

I když jsou tato zvířata často lidmi nenáviděna (většinou ze strachu), jsou rozhodně na naší planetě důležitou součástí. Pomáhají jako jiní udržovat přírodní rovnováhu.

Zdroje:

https://animaldiversity.org/accounts/Crotalus_cerastes/

https://animalia.bio/sidewinder

https://zoom.iprima.cz/priroda/nejrychlejsi-had-sveta-chrestys-rohaty-193222

https://en.wikipedia.org/wiki/Crotalus_cerastes#

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz