Článek
Možná také patříte mezi ty, kteří si jen z principu televizor nepořídili, aby nemuseli platit koncesionářský poplatek České televizi, kterou vůbec nesledují. Absence televizoru vám však v brzké době bude houby platná, protože povinnost platit poplatek se bude vztahovat na všechny, kteří vlastní jakékoliv zařízení, které umožňuje přijímat a reprodukovat jejich vysílání. To znamená i na vlastníky počítačů, notebooků, tabletů či smartphonů.
V racionálním světě by mělo platit, že člověk platí za to, co využívá, popř. si platí pojistku pro případ, že by to potřeboval využít. A platí za to dobrovolně, protože si daný produkt sám vybral a stojí mu za daný poplatek. Ne tak ale u koncesionářských poplatků České televizi a rozhlasu. Vůbec nezáleží na tom, že jste Českou televizi naposledy sledovali jako malí, když dávali Večerníček. Že ani nevíte, na jaké frekvenci naladit rozhlas, protože jej vůbec neposloucháte. Nezáleží na tom, že jejich vysílání se vám nelíbí, že nesouhlasíte s jejich programem, jejich činností, jejich způsobem hospodaření.
Podle navrhované novely zákona, která by měla platit od ledna 2025, jim budete povinně poplatek platit. Myšlenka není špatná. Obě média by měla zajišťovat kvalitní program, objektivní zpravodajství, pracovat efektivně a nezávisle na komkoliv a čemkoliv. K jejich nezávislosti by mělo přispívat financování od občanů tohoto státu. Proti tomu asi nelze nic moc namítat kromě toho, že by každý měl mít možnost se svobodně rozhodnout, jestli o to vůbec stojí. Zásadní problém však spatřuji v tom, že značné množství programů nepovažuji za příliš kvalitní a zpravodajství či diskusní pořady mi taktéž nepřijdou objektivní.
V některých případech jsou dokonce velmi subjektivní. Z těchto důvodů, které považuji za zásadní, a také proto, že mě jejich program absolutně neoslovuje, nechci financovat jejich provoz. Platím si jiné zdroje, které využívám. Nechci sponzorovat něco, s čím nesouzním a považuji až za nehoráznost, že jsem k něčemu takovému nucena státem, který tu má být pro nás občany. V další řadě si myslím, že pokud je nějaký podnik povinně sponzorován, ztrácí motivaci hospodařit důsledně, dbát o efektivitu a nabízet opravdu to, o co je zájem. Protože své finance dostane vždy, bez ohledu na to, co nabídne. Je to opravdu to, co chceme?
Kromě rozšíření okruhu uživatelů (což je dost nemístné označení, pokud službu neužívám) půjde i o zvýšení částky poplatků. Dosud se za Českou televizi platí 135 Kč za měsíc, po novelizaci by se mělo jednat o 160 Kč za měsíc. Pro někoho to jsou drobné, pro jiné je to však významná částka, která mu může chybět v rozpočtu. Pro mě to je vyhození 160 korun z okna. U rozhlasu se částka zvýší z nynějších 45 Kč na 55 Kč měsíčně. Za naprostý vrchol však považuji i skutečnost, že firmy s počtem nad pět pracovníků budou muset tyto poplatky hradit taktéž, a to podle skutečného počtu zaměstnanců. Nevím, jak jsou na tom politici, ale v běžném zaměstnání zaměstnanci pracují a televizní vysílání rozhodně nesledují. Proč by tedy firma měla platit tyto poplatky, to naprosto nechápu. Jaký názor na tyto změny máte vy?
Zdroje:
