Článek
Po většinu roku narážíme na nevychovanost a neslušnost lidu. V předvánočním období mi přijde, že se toto ještě mnohem více násobí. Možná je to stres, shon, možná něco jiného. Neříkám, že nejsou slušní lidé, ale většinou jejich stopu smažou právě ti, co se chovat neumí. Nutně takové chování nemusíme potkat pouze v obchodech, ale dost často najdeme bezohledné lidi v automobilech na silnicích.
Před pár dny jsem jela se švagrovou a sousedkou na malý nákup. Počítám se mezi velmi slušné a dobré řidiče, než potkám pravý opak. To si bohužel pak i zanadávám. Jedeme si v klidu a i přes povídání se soustředím na jízdu. Když vjíždíme do ostré zatáčky ve vesnici, téměř na mé straně se objeví auto, které na poslední chvíli uhnulo na svoji stranu. Jako nejpravděpodobnější se jeví, že dotyčný nebo dotyčná držela v ruce telefon a nekoukala na cestu. Je mi celkem jedno, co v autě dělal nebo dělala. Pokud ho nebo ji zrovna nezastihla nějaká zdravotní indispozice, nemám proto toto jednání absolutně žádné pochopení. Je to vůči druhým absolutně nezodpovědné.
Celkově byl tento den takový vydařený na neslušné lidi. Po menším nákupu jsem potřebovala odeslat jeden balíček. Využívám možnosti menších obchůdků, které balíčky pro kurýrní společnosti přijímají a následně jim vydávají. Zamířila jsem tedy do takového menšího obchůdku. Paní prodavačka je na tomto místě velmi příjemná a nemohu si na ani jednu návštěvu stěžovat. I proto sem chodím ráda. Tato místa jsou v předvánočním období velmi vytížená. Paní nedělá nic jiného, než vydává a přijímá balíčky.
Když jsem vešla, byl přede mnou pouze pán. Vyzvedával si tři balíčky. Prodejnička je celkem malá a tak vždy nechávám tomu před sebou prostor, abych se na něj nelepila. Sama to nemám ráda a myslím, že by měl každý dodržovat nějaký osobní prostor, ať už je kdekoliv. Takže jsem čekala, než paní prodavačka zajde do zadní části a přinese tři balíčky a pána v klidu odbaví. Pro krácení delšího čekání stojím a očima těkám po okolí. V tom se otevřou dveře a vejde paní.
Paní ve středním věku pomalu ani neotevře pusu na pozdrav. Myslím teď na pozdrav při vstupu do prodejny. Což je velmi častý nešvar a dle mého absolutní neslušnost. No to jsem přešla. Nicméně si rovnou stoupla za pána a totální ignorace, že tam někdo stojí. Velmi jsem zvažovala, že budu nepříjemná. Ten den toho opravdu bylo víc a tohle je pak taková ta poslední kapka, jak se říká. Většinou se ale snažím se držet a nechovat se neslušně jako třeba tato madam. Tak jsem jen čekala, zda jí něco dojde. Dokonce se otočila a podívala se, ale bez reakce.
Tak jsem ji tedy nechala, aby si vyzvedla svůj balíček, když se tedy asi jednalo o naléhavost mezi životem a smrtí. Když se s ní paní prodavačka loučila, neodpustila jsem jí slušně říct „mladá paní, nezlobte se, ale příště si prosím stoupněte do fronty, děkuji“. Nepotřebovala jsem na to odpověď. Jen jsem jí chtěla vysvětlit, že by bylo fajn se chovat ohleduplně a slušně. Paní odpověděla, že jsem koukala do regálu. Načež jsem jí slušně vysvětlila, že jsem chtěla, aby měl pán dost prostoru, když tam měl postavené tři balíčky. To, že mi oči zrovna v ten okamžik nekoukaly upřeně na paní prodavačku nebo pána si paní vyložila po svém.
Nemyslím si, že jsem byla zas tak daleko, aby nepochopila že stojím ve frontě a čekám. Nechápu, že to některým stojí za to. S paní prodavačkou jsme se na sebe podívaly a naznaly, že si tím nebudeme kazit den a tak jsme se zasmály a nakonec si popřály pěkné svátky. S takovým nešvarem jsem se nesetkala poprvé. Často když stojím ve frontě, pozoruji své okolí. Někdy mi to přijde až komické, jak jsou lidé schopni předběhnout ostatní a ještě dělat, že se vlastně nic nestalo nebo dělají, že tam jsou celou dobu. Občas se někdo ozve a následuje výměna názorů a posílání se do háje.
Já to nějak nedokážu pochopit. Proč to dělají? Někdy mi snad přijde, že jsou to lidé, co i chtějí vyvolat nějaký konflikt. No, ať je to jak chce, každý musí žít sám se sebou. Pokud jim to nějak udělá dobře, tak nechť si poslouží, ale rozhodně nepatří mezi slušně vychovanou část obyvatelstva. Na druhou stranu musím smeknout před těmi, co stojí ve frontě a pouštějí lidi s menším nákupem. Když se mi toto stane, velmi si takového člověka vážím, ale většinou tuto nabídku s poděkováním odmítnu. Nemám pocit, že bych měla o tolik méně položek než má dotyčný. Tak proč bych si nepočkala?
Ani nemohu vyslovit přání, ať se k sobě lidé chovají hlavně před Vánoci slušně, protože by tomu tak mělo být po celý rok a celý život. A jak se říká, co dáš, to dostaneš.
Zdroje:
Názor a vlastní zkušenost autorky
