Článek
Nebezpečné rostliny mají jednu nepříjemnou vlastnost, o které se moc nemluví. Rostou podél cest, na okrajích polí, v místech, kde se zastavujeme jen na chvíli a pak jdeme dál. Časem přestaneme rozlišovat, co je obyčejný plevel a co už by si zasloužilo pozornost. Právě tady vzniká problém. Nebezpečné rostliny nejsou hrozbou proto, že by byly agresivní, ale proto, že vypadají nenápadně. Neupozorňují na sebe. Durman obecný do této skupiny zapadá až nepříjemně přesně.
Durman obecný (Datura stramonium)
Když se člověk začne zajímat o durman, velmi rychle zjistí, že jeho příběh nezačíná u nás. Ne v Evropě, ne v moderní botanice, dokonce ani v lidovém léčitelství, jak ho známe dnes. Jeho původ leží mnohem dál, ve Střední Americe, v prostředí, kde se rostliny nevnímaly jen podle toho, zda léčí nebo zabíjejí. Byly součástí světa, který měl jiné hranice. Durman byl používán při obřadech, při rituálech, někdy i při pokusech o léčbu různých onemocnění. Nebyl to „lék“ v dnešním slova smyslu, spíš nástroj. Nástroj, který mohl otevřít mysl, ale také ji zcela zničit.
Do Evropy se durman nedostal jako zázračná novinka. Spíš se sem připlížil. Semena se šířila s rozmáhajícím se obchodem. Rostlina se ukázala jako překvapivě přizpůsobivá. Nevadilo jí jiné klima, jiná půda, jiný rytmus ročních období. Jakmile našla narušené a ideální místo, uchytila se. A s tím přišly i první problémy. Lidé si začali všímat zvláštních stavů, otrav a zmatení. Ne vždy bylo jasné, co je příčinou. A tak se durman postupně stal rostlinou, která budila respekt a strach zároveň.
Z botanického hlediska patří durman obecný do čeledi lilkovitých. To je skupina rostlin, která je sama o sobě plná rozporů. Najdeme v ní potraviny, které jíme denně, ale i druhy, které dokážou vážně poškodit zdraví. Durman je jednoletá bylina, která má ráda trochu chaosu. Rumiště, okraje staveb, rozkopaná zem nebo příkopy. Tam, kde se něco naruší a pak nechá být, tam se mu daří. Nepotřebuje péči ani ochranu. Stačí mu jen prostor.
Na pohled durman nepůsobí křehce. Je to rostlina, která zabírá dost místa. Stonek je silný, dutý a větvený. Někdy má zelenou barvu, jindy se objeví fialový nádech, zvlášť na slunci. Listy jsou velké, široké a s nepravidelným okrajem. Nejsou jemné. Když se jich člověk dotkne, působí těžce, skoro až nepoddajně. Po rozemnutí se uvolní pach, který nelze úplně popsat, ale rozhodně si ho zapamatujete.
Květy jsou možná tím nejvíc matoucím prvkem celé rostliny. Jsou velké, nálevkovité a většinou bílé. Otevírají se večer, někdy až v noci. Právě tehdy působí zvláštně přitažlivě. Člověk by je klidně mohl považovat za okrasné. Jenže po odkvětu přijde další fáze. Vytvoří se kulovitý plod pokrytý tvrdými ostny. Jakmile dozraje, otevře se a uvolní semena. Malá, tmavá, nenápadná a hlavně, nebezpečná.
Nebezpečnost durmanu není přímočará. Není to jed, který by okamžitě zabil. Jeho účinek je pomalý a plíživý. Působí především na nervový systém. Člověk ztrácí orientaci, paměť, schopnost rozlišovat, co je skutečné a co ne. Objevují se halucinace, zrychlený tep, sucho v ústech a potíže s koordinací. V těžších případech přichází bezvědomí. Nejhorší na tom je, že postižený si často neuvědomuje, že se děje něco špatného.
V minulosti se durman používal i tam, kde bychom to dnes považovali za šílenství. V lidovém léčitelství, v magii a v různých rituálech. Rozdíl mezi funkčním účinkem a tragédií byl minimální. Přesto se lidé znovu a znovu pokoušeli hranici překročit. Dnes už víme, že šlo o toxické působení látek, ne o žádné nadpřirozené schopnosti této rostliny.
V současnosti se durman obecný v medicíně nepoužívá. Je považován za příliš rizikový. Přesto se objevují případy experimentování. Často končí hospitalizací a někdy i trvalými následky. Durman je v tomto směru nekompromisní. Zajímavé je, jak vytrvalý dokáže být. Jeho semena přežívají v půdě dlouhá léta. Vyklíčí, když se objeví správné podmínky. A pak se durman vrací zpět. Prostě znovu vyroste.
Závěrem není potřeba silných slov. Stačí vědět, že durman obecný není rostlina k pokusům. Je to skutečný prvek krajiny se skutečnými následky. A někdy jen stačí ho dobře znát, poznat a držet si odstup.
Zdroje:
https://www.britannica.com/plant/jimsonweed
https://plants.ces.ncsu.edu/plants/datura-stramonium/
https://biomedres.us/fulltexts/BJSTR.MS.ID.004761.php
https://living.iprima.cz/zahrada/okrasna-zahrada/durman-obecny-pestovani-droga-vyskyt-ucinky
https://www.ceskatelevize.cz/porady/10744345634-kouzelne-bylinky/7669-bylinky/47230-durman-pravy/
