Článek
Některým svět hmyzu nevadí a nemají problém ani s tak velkým hmyzem, jako je sršeň. Některým však takový hmyz nahání hrůzu a alergikům mnohdy hrůzu panickou. Někdo tvrdí, že sršeň agresivní není. Svým způsobem je to pravda, ale jsou situace, kdy se nebezpečnou stává. Pojďme se tedy podívat na dva druhy sršní. Naši sršeň obecnou a rozšiřující se druh sršně, sršeň asijskou.
Sršeň obecná (Vespa crabro)
Tento jedovatý blanokřídlý hmyz se vyskytuje v Evropě, Asii a mnoha způsoby se dostala i do Severní Ameriky. Menší kusy si můžeme snadno splést s obyčejnou vosou. Když se však zaměříme na její zbarvení, poznáme snadno, že se jedná právě o sršeň. Její tělo je zbarveno hned několika barvami. Je to cihlová, žlutá a černohnědá barva.
Samice královny jsou zpravidla velké něco okolo 2,5-3,5 cm. Samci jsou o něco menší a měří něco mezi 2-2,8 cm. Dělnice bývají nejmenší a většinou se jejich délka pohybuje něco mezi 1,8-2,5 cm. U všech je ale možné se setkat i s jedinci, kteří jsou mnohem větší. Jejich oči jsou složené a jsou poměrně velké. Mezi nimi mají ještě tři menší jednoduchá očka. Zrak je u sršně hlavním smyslem. Nevidí sice zcela ostře, ale dokáží zachytit i ten nejmenší pohyb. Jejich dalším hlavním smyslem je čich. Dokáží zachytit i velmi malé množství chemických sloučenin, které vylučuje zralé ovoce. Jejich sluch je také velmi dobře vyvinutý.
Sršeň svého jedu v žihadle využívá především při obraně nebo v souboji s jinou sršní. Její jed obsahuje směs aminokyselin, enzymů, aminy, ester acetylcholin a polypeptidy. Její bodnutí pro zdravého člověka většinou neznamená žádný velký problém. Nicméně pokud se jedná o malé dítě, seniora, či dokonce alergika, může mít útok sršní i fatální následky. K úmrtí může dojít, pokud pobodaný jedinec upadne do anafylaktického šoku. Sršeň své žihadlo může použít opakovaně. Člověka tedy může napadnout a způsobit mu problémy i jedna jediná sršeň.
Sršeň asijská (Vespa velutina)
Jedná se spíše o menší druh jedovatého hmyzu, který většinou nepřesáhne velikost 3 cm. Většinou je tedy menší, než je naše sršeň obecná. Oproti naší sršni je však ta asijská velmi dravá a agresivní. Mnoha způsoby se ze své domoviny rozšířila na další kontinenty. Ještě nedávno byla od naší země celkem daleko. Dnes už se bohužel dostala i na naše území. I přes všechny snahy o likvidaci hnízd je pravděpodobné, že se na našem území bude rozmnožovat.
Asi hlavním rozeznávacím znakem oproti jiným sršním jsou žluté konce nožiček. Dalším je i velikost a tvar hnízda. Sršeň asijská si nebuduje jedno hnízdo. Staví nejdřív menší, ve tvaru míče. Když se povede odchovat větší množství jedinců, začne stavět mnohem větší hnízdo. Většinou ho staví někde v korunách stromů. Není to však pravidlo. Hnízdo může být veliké klidně i jeden metr.
Její propracovaný styl lovu z ní činí neuvěřitelně schopného lovce. Dospělci se většinou živí ovocným nektarem nebo mízou. Nicméně pro své mladé v hnízdě potřebují živočišnou bílkovinu. Loví tedy různé druhy hmyzu, nebo okusují mršiny či jiné maso. Umí velmi dobře měnit strategii lovu. Někdy svoji kořist pozorují z vyvýšeného místa a ve správný okamžik zaútočí. Jindy svoji kořist dokáží velmi dlouho pronásledovat.
Bohužel jsou velmi známé tím, že obratně likvidují včelstvo. Včely zabíjí i sršeň obecná, ale ne v takové míře jako právě sršeň asijská. Některé druhy včel se dokáží před sršní bránit. Bohužel naše včely na tuto sršeň nejsou připravené. Pro naše včelaře a celkově pro přírodu může být jejich větší rozšíření a přemnožení přímo katastrofou. Jedinou formou účinné likvidace je lokalizovat hnízdo a jeho likvidace i s osádkou.
Sršeň asijská je známa především pro svoji agresivitu. Na rozdíl od naší sršně, která běžně na člověka bezdůvodně neútočí, tato sršeň útočí bohužel i bezdůvodně. Naše sršeň většinou útočí při pocitu, že je ohroženo její hnízdo. Svého potencionálního nepřítele však většinou pronásleduje jen na krátkou vzdálenost. Sršeň asijská takového potencionálního nepřítele zpravidla pronásleduje, dokud ho nedostane. To je až násilnické chování.
Někteří biologové nechtějí invazivní druh likvidovat. A to hlavně z důvodu, že každý živočich má na planetě svoji roli. S tím se dá jistě souhlasit. Nicméně pokud by takový invazivní druh měl mít silně negativní dopad na stálé a neinvazivní druhy, řešit by se to určitě mělo. Nám lidem nezbývá nic jiného než čekat, jak se situace bude dále vyvíjet. A já doufám, že se této sršni nepodaří se u nás prosadit, likvidovat včelstva a napadat lidi.
Anketa
Zdroje:
https://www.najdije.cz/pf/srsen-asijska/
https://focusingonwildlife.com/news/the-truth-about-asian-hornets-how-terrified-should-humans-and-honeybees-actually-be/
https://cs.wikipedia.org/wiki/Sr%C5%A1e%C5%88_asijsk%C3%A1
https://cs.wikipedia.org/wiki/Sr%C5%A1e%C5%88_obecn%C3%A1
