Hlavní obsah
Příroda a ekologie

Neuvěřitelný plavec, ale nelítostný a nebezpečný predátor. To je roztomilý méďa v bílém kožichu

Foto: Lars H Knudsen,www.pexels.com

Predátor žijící v odlehlých arktických končinách možná jednoho dne z volné přírody zcela zmizí. Silné, mohutné, majestátní, ale velmi nebezpečné zvíře pomalu přichází o své přirozené prostředí. Seznamte se s medvědem ledním neboli medvědem polárním.

Článek

Arktida je krásné, ale celkem nehostinné místo. Málokdo si tam dokáže představit nějaký život. I na takovém místě žijí zvířata, kterým takové podnebí k životu vyhovuje. Zima, led a sníh. V centrální Arktidě se zimní teploty pohybují od +2°C do -40°C. V letních měsících jsou nejnižší něco kolem 0 a nejvyšší +15°C. Ovšem predátorům jako je medvěd lední takové podmínky maximálně vyhovují.

Medvěd lední (Ursus maritimus)

Je jedním z největších druhů medvědů a největším suchozemských masožravcem. Přestože je suchozemský, je i pagofilní, což znamená závislost na vodním ledu, a je proto považován za mořského savce. Když v letních měsících led taje, jsou nuceni pohybovat se i po souši. Přesto preferují pohyb po ledu. Jeho tělo je perfektně vybaveno pro pohyb po zmrzlé ploše a pohybu ve vodě.

Barva jeho srsti je bílá, zažloutlá , našedlá či nahnědlá. Barva srsti poskytuje perfektní maskování ve sněžné a ledové krajině. Jeho srst má dvě vrstvy. Spodní hustou, která je dlouhá zhruba 5 cm a horní ochranná vrstva srsti, která je dlouhá něco okolo 15 cm. Vnější povrch srsti je šupinatého vzhledu a chlupy v této vrstvě jsou duté. To pomáhá zvířatům udržovat teplo a zdatně plavat. Když medvěd vyleze z vody a oklepe se, je schopen se v podstatě oklepat do sucha.

Medvěd lední je proti svým příbuzným medvědům hnědým štíhlejší s menší, plošší a užší lebkou. Chrup medvěda ledního je proti chrupu medvědů hnědých více přizpůsoben na masitou stravu. Nemají až tak silný skus, ale k lovu zvířat, která jsou mnohem menší než je on sám, to stačí. Mají obrovské tlapy, kdy přední jsou proti zadním širší. Díky tomu se medvěd dobře dostává z vody na led. Navíc tomu pomáhají ještě drápy, které jsou velmi ostré a lehce zahnuté.

Vrcholový predátor Arktidy je nejžravějším medvědem vůbec. Jeho hlavní kořistí jsou tuleni, jako je tuleň vousatý, grónský a nejčastěji pak tuleň kroužkový. Je to proto, že je z nich nejmenší a je tak snadnější kořistí. Dospělí mohutní samci si však troufnou i na mladé mrože. Jsou to zdatní lovci, troufnou si i na některé druhy kytovců a na souši pak třeba na soby. I když je potvrzeno, že si medvěd příležitostně dá mořskou trávu, mech či bobule, hlavní složkou zůstává maso, které preferuje. Nejdůležitější je pro něj tuk. Díky tuku z kořisti dokáže přečkat i období, kdy ledy tají a je nucen se pohybovat i po souši.

Zajímavostí je, že u medvěda ledního je zaznamenán kanibalismus.

Medvědi mají několik různých strategií lovu, které většinou fungují velmi dobře. Jsou velmi zdatní plavci. Své obrovské, mohutné a široké tlapy používá jako kormidla. Jeho tuková zásoba mu pomáhá a lehce ho nadnáší. Plavání a vodu milují a ta jim také pomáhá při ochlazování. Je známo, že jsou schopni někdy uplavat až stovky kilometrů, než naleznou vhodný kus kry. Často se pod vodou i potápí.

Většina zoologických zahrad nemá zcela vhodné podmínky pro tohoto predátora, nicméně se alespoň snaží dopřát jim dostatek místa pro plavání a tím i ochlazení. Některé zoologické zahrady také poskytují led. Není to sice značka ideál, ale snaha se cení. Za sebe si myslím, že by se celkově podmínky pro medvědy mohly ještě více zlepšit.

Medvědi lední jsou denní zvířata. Doba spánku se pohybuje něco okolo osmi hodin denně, kdy jsou schopni spát v různých polohách. Na rozdíl od jejich příbuzných se k zimnímu spánku ukládá pouze březí samice. V období říje se samice spáří klidně i s několika samci a není tak neobvyklé, že jeden vrh má několik otců. Normální doba březosti samice medvěda ledního je dva měsíce. Při opožděné implantaci může trvat 7-9 měsíců. Ta pomáhá k tomu, aby se mláďata narodila do nejlepších podmínek pro jejich přežití.

Samice většinou vrhne dvě mláďata, která zahřívá svým tělem. Mláďata jsou měsíc slepá. Matčino mléko je dostatečně tučné a mláďatům pomáhá rychle přibírat na váze. Matka s nimi zůstává v brlohu do doby, než jsou schopná ji následovat. Po opuštění brlohu váží něco okolo 10-15kg. Když jsou mláďata dvě, je to ideální pro matku. Mohou si společně hrát a matka může v klidu odpočívat. S matkou zůstávají zhruba jeden rok. Sledují matku při lovu a koukáním se učí. Následně se snaží matku napodobovat a zdokonalovat se v lovu. Kolem druhého roku života začínají lovit samostatně.

Foto: kaeferknipser, www.pixabay.com

Samice má většinou dvě mláďata.

I když se medvěd lední může dožít krásných 30 let, ne všechna mláďata se dožijí puberty. Některá uhynou ještě v lůně matky, některá v brlohu hladem, pokud samice není v dostatečné kondici a nemá dostatek mléka. Některá padnou jako potrava vlkům a bohužel spoustu z nich zabijí dospělí samci medvěda. Matky se snaží svá mláďata před samci chránit. Primárně volí cestu ústupu a snaží se utéct. Pokud už dojde ke kontaktu, je samice schopna za svá mláďata položit život.

V případě setkání s medvědem ledním určitě nemá smysl utíkat. Predátor je na svoji velikost velmi rychlý běžec. Dokáže na krátkou vzdálenost běžet rychlostí až 40 km v hodině. Pokud člověk nebude vrcholovým sportovcem, nedokáže před medvědem utéct. Stejně tak jako u jiných medvědů se doporučuje nedělat prudké, rychlé pohyby a snažit se velmi pomalu vzdalovat. Je pravdou, že rady jako je lehnout si na zem a předstírat smrt, taky nejsou zcela ideální. Ne každý jedinec bude reagovat tím, že ležící potencionální kořist nechá jen tak ležet. A zcela upřímně, kdo se do takové situace nikdy nedostal, může opravdu jen radit. Dívat se tváří v tvář vrcholovým predátorům a bát se o život, rozhodně ovlivní rozhodování a to, co v danou chvilku člověk udělá.

Medvědi lední jsou ohroženi hlavně kvůli klimatickým změnám. Ledu ubývá a s ním i přirozeného prostředí tohoto vrcholového predátora. Hrozí jim, že uhynou vyhladověním. Tuleně loví primárně na ledu a pokud ten zmizí ,nebude mít medvěd dostatek tuku pro přežití a další rozmnožování. Díky tomu se budou snažit na souši hledat potravu a budou tak čím dál častěji přicházet blíž a blíž k člověku. Tím se s ním budou dostávat do konfliktu. Ve snaze o přežití a získání potravy se tak sami stanou terčem.

Je třeba si ale uvědomit, že vždy když vyhyne nějaký živočišný druh a ještě k tomu vrcholový predátor, dojde k narušení přírodní rovnováhy.

Zdroje:

https://www.nationalgeographic.com/animals/mammals/facts/polar-bear

https://zoom.iprima.cz/priroda/ledni-medved-lov-424784

https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-dva-ledni-medvedi-zabili-v-arktide-pracovnika-radarove-stanice-40484023

https://en.wikipedia.org/wiki/Polar_bear

https://www.novinky.cz/clanek/koktejl-medvedice-plavala-devet-dni-nez-se-dostala-na-ledovou-kru-76321

https://www.stoplusjednicka.cz/medved-ledni-co-jste-mozna-nevedeli-o-hunatem-krali-arktidy

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz